Odboráři budou v nemocnicích žádat o navýšení 2 200 korun na zaměstnance. Zároveň plánují s novou vládou jednat o navýšení peněz do zdravotnictví a úpravě úhradové vyhlášky, díky čemuž by šlo zvednout platy o 10 %. Vedle toho chtějí dojednat také benefity v podobě příspěvku na rehabilitaci či využití virtuální reality.

„Budeme žádat navýšení platů od 1. ledna minimálně o 2 200 korun hlavně v nemocnicích – obchodních společnostech. O stejnou částku chceme upravit platové tarify. Předpokládáme, že více se pro začátek roku 2026 nepodaří dohodnout ani s novou vládou, protože situace ve veřejném zdravotním pojištění je napjatá a další finanční prostředky nejsou k dispozici,“ říká předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

Takový růst platů by měl přijít na 4,6 miliardy. To při znění úhradové vyhlášky znamená, že nemocnicím zůstane na další náklady navýšení 900 milionů. Odbory o peníze usilují v kolektivních vyjednáváních, které nyní startují.

Odbory chtějí promítnout dohodu do tarifů

Vedle toho chtějí odbory s novou vládou jednat o zvýšení prostředků pro zdravotnictví. Pokud se povede změna plateb za státní pojištěnce, budou žádat o změnu úhradové vyhlášky a další jednání o platech. Ve výsledku by rády viděly ve vyhlášce zakotvení 10% nárůstu. To představuje náklady celkem zhruba 11 miliard.

Odbory také chtějí, aby se navýšení dohodnuté v roce 2023 (tedy 5, 8 a 15 tisíc pro lékaře a 5 % u ostatního personálu) zohlednilo v tarifech.

Mohlo by vás zajímat

„Nemocnice na to finanční prostředky v základech mají. Ministerstvo zdravotnictví nás opakovaně ujišťovalo, že to vstoupilo do základů pro výpočet navýšení pro rok 2024, 2025 i 2026. Budeme tedy chtít, aby se peníze, o kterých se naše odborové organizace každoročně dohadují se zaměstnavateli, převedly do základních tarifů. Je to jeden z největších problémů, protože si pořád v nemocnicích musíme vysvětlovat, jak to je. A problém je to i pro část zaměstnavatelů, protože to při přesunu lékaře z jedné platové třídy do druhé musejí přepočítávat (například když lékař získá zkušenosti a místo navýšení o 5 tisíc má už nárok na 8 tisíc, pozn. red.), což je administrativní zátěž,“ vysvětluje Žitníková.

Sjednocení odměňování znovu na stole

Dalším tématem, s nímž odbory přijdou znovu, je sjednocení odměňování formou platů a mezd. To je věc, se kterou u končícího ministra Vlastimila Válka nepochodily.

„Je to zásadní stabilizační prvek. Ukázalo se to i na Slovensku, kde mají pravidelnou valorizaci platů, garantovanou zákonem. Je normální usilovat o spravedlivé navyšování platů a transparentní podmínky. Jestliže někdo tvrdí, že žádné rovnostářské odměňování neexistuje, tak nejvíce rovnostářské odměňování je v Poslanecké sněmovně a na ministerstvech. Ministři mají stejný plat, ať už mají ministerstvo s rozpočtem 800, nebo 36 miliard,“ míní Žitníková.

Virtuální realita na zlepšení duševního zdraví

S novou vládou chtějí odboráři projednat také personální stabilizaci pro ty, kdo dostudují zdravotnickou školu. „Chceme řešit pobídky ve státních nemocnicích. Určitě otevřeme otázku stipendií. A vrátíme se zpátky k benefitům. Je důležité lidi motivovat vedle finančních prostředků i jinak,“ vypočítává Žitníková.

Jak konkrétně by benefity měly vypadat? Odbory by rády znovu vybojovaly příspěvek, který dostali zdravotníci za covidu. Tehdy získal každý 8 tisíc korun, které mohl využít na rehabilitaci, lázně či psychologickou pomoc.

Rády by ale podpořily i duševní zdraví zdravotníků, a to prostřednictvím virtuální reality. „Velké firmy si nasmlouvávají programy, které manažerům umožňují snižovat stres. To bychom chtěli pro zdravotníky. Nasadíte si virtuální brýle, připojíte se k počítači a vyberete si, jestli chcete být v horách, v lese nebo lázních. Přidáte k tomu, co byste chtěli dělat, třeba cvičit nebo poslouchat hudbu. Inspirovala jsem se tím, jak dnes virtuální realita pomáhá mnoha pacientům. Takže bychom chtěli virtuální odpočinkové programy na snižování stresu,“ načrtává Žitníková.

Aplikace proti vyhoření snad již příští rok

Nejde ovšem o jedinou aktivitu odborů, která cílí na duševní zdraví zdravotníků. Chystají totiž aplikaci, která by měla bojovat proti syndromu vyhoření. V tuto chvíli žádají o dotaci na ministerstvu práce a sociálních věcí, kterou stát podporuje rozvoj sociálního dialogu.

„Projekt už prošel interním výběrovým řízením i mezi zaměstnavateli a odbory. Umožní zdravotníkům, aby se otestovali, zda je ohrožuje syndrom vyhoření a zda jsou v psychické pohodě. Když vyhodnotí, že nejsou, nabídne jim aplikace cestu pomoci – třeba kontaktování peer pracovníka v nemocnici nebo odkaz na speciální pomoc prostřednictvím psychologů,“ popisuje Žitníková.

Aplikace by také měla sbírat data pro zmapování stavu duševního zdraví zdravotníků. Na to, že není ideální, už poukázala studie HEROES.

Pokud vše klapne, vypíše odborový svaz výběrové řízení a v polovině příštího roku by aplikace mohla jít do testovacího provozu, takže by se na podzim mohla rozjet naplno.