Zdravotnictví čeká po Novém roce řada změn, které přinesou rozšířenou nabídku zdravotní péče – od ledna vstoupí v platnost jak rozsáhlá novela vyhlášky o preventivních prohlídkách, tak novinky v úhradách stomatologické péče i aktualizovaný seznam zdravotních výkonů. Na co budete mít díky tomu nárok?
1) EKG už od 30 let
Podchytit civilizační choroby ještě předtím, než se projeví. Na to cílí rozšířené preventivní prohlídky pro lidi mezi 18 a 25 lety. Při první návštěvě praktického lékaře po přechodu od dětského lékaře budou mít mladí možnost podstoupit rozsáhlé laboratorní testy – krevní obraz, jaterní testy, glykémii, vyšetření funkce ledvin a lipidogram.
Ti, kdo ho dosud nepodstoupili, poprvé absolvují lipidogram i krevní obraz už od 25 let. Poté opakovaně ve 30 letech, dále každé čtyři roky a po čtyřicítce dokonce jednou za dva roky. „Cílem je stanovit individuální míru rizika, zejména zvýšeného rizika diabetu, poruch metabolismu tuků, aterosklerózy, kardiovaskulárních onemocnění, chronického onemocnění ledvin a anémie,“ vysvětluje ministerstvo v důvodové zprávě k novele vyhlášky o preventivních prohlídkách.
Třicátníci s rizikovými faktory, jako jsou vysoký tlak, cukrovka či obezita, se dočkají dřívějšího zavedení EKG. Nově jej podstoupí už od 30 let, a to jednou za čtyři roky. Po 40. roce věku bude interval dvouletý, tedy stejný jako u lipidogramů. U lidí bez rizik zůstává EKG až od 40 let, avšak i zde se zvyšuje frekvence kontrol. Cílem je zachytit poruchy srdečního rytmu či ischemickou chorobu srdce ve stadiu, kdy jsou ještě dobře léčitelné.
2) Padesátníkům se lékaři podívají na srdce
U lidí od 45 let, i bez příznaků, se nově zavádějí jaterní testy jednou za dva roky. „Testování je doporučeno především u osob s přítomností rizikových faktorů pro chronická jaterní onemocnění,“ uvádí vyhláška. Praktici také aktivně zkontrolují, zda se pacienti účastní screeningů – mamografu, kolonoskopie či testu na okultní krvácení. Pokud někdo screening odmítne, lékař ho musí poučit o rizicích.
Pro pacienty padesátce se mění hned několik věcí. Vyšetření funkce ledvin se nově provádí každé dva roky. Významnou novinkou je také test NT-proBNP, určený rizikovým osobám k včasnému záchytu srdečního selhání. „NT-proBNP je zařazeno jako screeningové vyšetření od 50 let věku u rizikových osob. Umožňuje včasný záchyt asymptomatického srdečního selhání,“ uvádí novela. Ženy po menopauze navíc podstoupí opakované vyšetření lipoproteinu(a), jehož zvýšené hodnoty výrazně zvyšují riziko aterosklerózy.
Mohlo by vás zajímat
3) Dlouhý život ve zdraví
U lidí mezi 65 a 74 lety půjde hlavně o hodnocení funkčního stavu a stabilizaci chronických nemocí. „Preventivní prohlídka může pomoci oddálit ztrátu soběstačnosti a potřebu sociální nebo ošetřovatelské podpory,“ zdůrazňuje ministerstvo.
U osob 75–85 let se lékaři zaměří na geriatrické syndromy – riziko pádů, poruchy paměti, podvýživu i nežádoucí kombinace léků. Nad 85 let se zavádí individuální přístup, s důrazem na kvalitu života a případné plánování paliativní péče.
4) Odhalování vad zraku u dětí
Novela přináší výraznou změnu také v pediatrii. Děti mezi 6. a 12. měsícem podstoupí screening zraku, který má odhalit závažné oční vady v době, kdy jsou nejlépe léčitelné. U dětí s rodinnou zátěží se vyšetření zopakuje ve dvou a třech letech.
Praktičtí lékaři nově důsledně zkontrolují nejen povinná, ale i doporučená a nehrazená očkování a aktivně je pacientům nabídnou.
5) Bílé plomby zdarma a konec amalgámu
Změny ve stomatologii přijdou opravdu výrazné změny. Od 1. ledna 2026 budou běžné bílé (fotokompozitní) výplně plně hrazené všem – dospělým i dětem. „U dospělých pacientů bude plně hrazená nevrstvená výplň z fotokompozitu v hodnotě 900 korun,“ vysvětluje mluvčí VZP Viktorie Plívová.
U esteticky náročnějších, vrstvených výplní si dospělí doplatí rozdíl oproti základní variantě. Kořenové kanálky budou u dospělých plně hrazené pouze metodou centrálního čepu, a to u řezáků a špičáků. Ostatní metody nebo ošetření stoliček si zaplatí formou doplatku. U dětí uhradí pojišťovna vše.
A od července 2026 definitivně končí amalgámové plomby. „Přípustné budou jen v těch výjimečných případech, kdy to zubní lékař považuje za naprosto nezbytné,“ doplňuje Plívová.
6) Moderní postupy v každodenní praxi
Od příštího roku také dojde k aktualizaci seznamu zdravotních výkonů. Záměrem je posílení moderních postupů, které mají zvýšit účinnost i pohodlí pro pacienty. Do systému úhrad se nově zařazují například psychosomatické konzultace či digitální verze kognitivně-behaviorální terapie, jež má zpřístupnit péči o duševní zdraví širší skupině lidí.
Nově bude možné také dálkově sledovat pacienty s Parkinsonovou chorobou, což lékařům umožní jednodušeji vyhodnocovat jejich stav a reagovat na změny v průběhu onemocnění. Úpravy se dotknou i radioterapie a onkologických výkonů, kde je cílem zefektivnění a urychlení léčby.
Mezi nové výkony se zařadí také vyšetření zaměřené na kojení. Půjde o činnost dětských praktiků a pediatrů. Zhodnotí kojení dítěte ve 2 týdnech, 6 měsících a následně ve 12 měsících. Získají tak možnost včas odhalit případné potíže s výživou, růstem či celkovým zdravotním stavem dítěte.
