Dlouhé čekací doby, kolabující personální systém, neoptimální specializační vzdělávání i deficitní úhradová vyhláška. Předsedové výborů pro zdravotnictví Tomáš Fiala z ODS (senátní) a Jiří Mašek z ANO (sněmovní) v bilanční anketě Zdravotnického deníku pojmenovávají konkrétní problémy českého zdravotnictví.
Na co z minulého roku byste v českém zdravotnictví nejraději zapomněl?
Fiala: Trápí mě dlouhé čekací doby, a to zejména v některých oborech, jako je psychologie, endokrinologie, dětská psychiatrie nebo rehabilitace. Zároveň mě mrzí pomalý postup v oblasti prevence. Účast obyvatel v některých programech zůstává nízká a platí to i u zdravotní gramotnosti.
Mašek: Na to, že se nepodařilo zlepšit specializační vzdělávání lékařů, nebyl předložen slíbený zákon o odměňování zdravotníků, nedošlo k dohodě pojišťoven a poskytovatelů a že byla přijata deficitní úhradová vyhláška.
Koho byste (a za co konkrétně) v právě skončeném roce pochválil?
Fiala: Vidím řadu pozitivních posunů, především v digitalizaci, kde se daří rozvíjet nástroje jako eNeschopenky nebo ePoukazy. Velký kus práce odvedla také onkologie a screeningové programy. Došlo například k zavedení screeningu aneurysmatu břišní aorty nebo snížení věkové hranice pro screening kolorektálního karcinomu. Oceňuji i zlepšení dostupnosti některých léčiv, kde se podařilo alespoň částečně řešit výpadky. Pozitivně vnímám pilotní projekty telemedicíny v kardiologii, diabetologii a v oblasti domácí monitorace pacientů, stejně jako zahájení prací na koncepci zdravotně-sociálního pomezí.
Mašek: Zdravotníky a ředitele zdravotnických zařízení, kteří za stávajících podmínek dokázali udržovat dostupnou a kvalitní zdravotní péči o naše občany.
Jaká očekávání si spojujete s nástupem nového ministra zdravotnictví?
Fiala: Očekávám především, že se podaří rozhýbat reformu primární péče. Vnímám problém v pomalé integraci praktických lékařů s ambulantní specializovanou péčí a v nedostatku mladých praktických lékařů. Zároveň považuji za důležité otevřít otázku větší konkurence zdravotních pojišťoven a řešit úhrady za výkony. Včetně jejich postupného sbližování mezi jednotlivými segmenty poskytovatelů.
Mašek: Aktivní kroky ke zlepšení dostupnosti péče v odlehlých regionech, zrychlenou elektronizaci, lepší komunikaci a hledání cest po vzájemném konsenzu se všemi stakeholdery. Dále dobrou a rychlou legislativní práci ministerstva, kroky ke zlepšení postgraduálního vzdělávání, smysluplnou centralizaci péče v regionech a tlak na spolupráci ze strany fakultních nemocnic. Očekávám také podněty pro větší aktivitu zdravotních pojišťoven při regulaci sítě poskytovatelů a řadu dalších kroků.
Mohlo by vás zajímat
S čím by neměl otálet, jaké změny by měl udělat už v roce 2026?
Fiala: Neměl by odkládat systémové řešení nedostatku personálu. Chybí dlouhodobá strategie vzdělávání, náboru i stabilizace pracovníků. Stejně tak je nutné pohnout se specializačním vzděláváním, kde narážíme na pomalé akreditace, vysokou administrativní zátěž a nedostatek školitelů. A konečně je třeba výrazně zrychlit digitalizaci – rozvoj eHealth jako celku postupuje příliš pomalu.
Mašek: S ničím z výše jmenovaných kroků.
Jaké jsou vaše profesní plány v novém roce?
Fiala: Mým cílem je udržet dobré jméno strakonické nemocnice (Tomáš Fiala je ředitelem Nemocnice Strakonice, pozn. red.) a dále ji stabilizovat v rámci jihočeského nemocničního holdingu. Zároveň chci v Senátu pokračovat ve spolupráci s kolegy ve výboru pro zdravotnictví a aktivně se podílet na projednávání zákonů, které mohou české zdravotnictví posunout k větší spokojenosti zaměstnanců i pacientů. Konkrétně se připravujeme na úpravy zákona týkajícího se postgraduálního vzdělávání.
Mašek: Věnovat se přednostně úkolům v souvislosti své funkce ve zdravotním výboru Poslanecké sněmovny a spolupracovat při schvalování potřebných resortních zákonů i při rozvoji zdravotnictví v „mém“ Královéhradeckém kraji.
