Silné mrazy, které Česko sužují už několik týdnů, nejsou jen otázkou nepohodlí. Každoročně kvůli nim vyhledají lékařskou pomoc stovky lidí s omrzlinami či následky podchlazení, desítky z nich končí v nemocnici. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny přitom lze mnoha případům předejít správnou přípravou a prevencí.

Mrazivé počasí se každou zimu výrazně promítá do zdravotnických statistik. Kvůli omrzlinám každoročně vyhledají lékaře stovky lidí. Jen v roce 2024 šlo o 320 klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny, z nichž 64 muselo být hospitalizováno. Náklady na jejich léčbu přesáhly 9 milionů korun.

Kdy je pobyt v mrazu nejrizikovější

Organismus zdravého člověka se s krátkodobými silnými mrazy obvykle dokáže vyrovnat. Lidské tělo je ale velmi citlivé na teplotní výkyvy a kombinaci chladu s fyzickou zátěží.

„Pobyt venku v mrazivém počasí je hodně rizikový hlavně pro osoby s chronickými onemocněními, seniory a také malé děti. Je dobré se vyvarovat i zvýšené tělesné námahy a omezit také přechody z vyhřátého prostředí na venkovní silný mráz,“ upozorňuje Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči.

V mrazu je také vhodné oblékání vrstvit a chránit exponované části těla, jako je hlava, krk, hřbet rukou či kontíky. Lidé by obecně měli pobyty venku co nejvíce omezit a posilovat svou imunitu zdravou výživou, pitným režimem a kvalitním spánkem.

Mohlo by vás zajímat

Omrzliny nejsou jen „zimní drobnost“

Delší pobyt v mrazu výrazně zvyšuje riziko omrzlin, které mohou vést až k nevratnému poškození tkání. První příznaky bývají nenápadné – typicky jde o sníženou citlivost, brnění nebo mravenčení v postižených místech. V takovém případě je nutné co nejrychleji vyhledat teplé prostředí a pobyt v mrazu ukončit.

Rizikové je zejména podcenění oblečení při zimních sportech. „Typickým příkladem jsou lyžaři, kteří podcení vhodné oblečení, a následkem toho může dojít k nevratným změnám tkání,“ říká Jan Bodnár. K omrzlinám jsou podle něj náchylnější také ženy a lidé s podváhou.

Jak pomoci a co naopak škodí

VZP odkazuje na Český červený kříž, který ve svých Standardech poskytování první pomoci varuje před hrozbami, které při omrzlinách postiženému v nejhorších případech hrozí. Patří mezi ně amputace omrzlých periferních částí těla (prsty nebo ušní boltce), druhotná infekce omrzlých partií nebo trvalé poruchy citlivosti.

První pomoc by tedy měla vypadat následovně:

  • zajistit nebo doporučit postiženému přemístění do teplého prostředí,
  • zajistit nebo doporučit postiženému ohřívání omrzlých částí těla ve vodní lázni o teplotě 37 – 42 stupňů Celsia po dobu 30 minut,
  • zajistit nebo doporučit postiženému odborné ošetření, do té doby krýt omrzlá místa sterilním materiálem, v případě jeho nedostupnosti pak aspoň čistou textilií.

Nevhodné je naopak tření sněhem, přímé ohřívání pomocí zdrojů tepla – jako je topení nebo chemický ohřívač – které může způsobit popáleniny, či aplikace mastí a jiných produktů.

Když chlad léčí

Chlad nemusí mít na lidský organismus pouze negativní dopady, pokud je vystavení nízkým teplotám krátkodobé a kontrolované. Krátké expozice mohou stimulovat imunitní systém, zlepšovat krevní oběh a mít pozitivní vliv na psychiku i kvalitu spánku. „Chlad také aktivuje hnědý tuk, který pomáhá spalovat kalorie a zlepšuje metabolismus, což může přispět k regulaci hmotnosti,“ upozorňuje VZP.