Na rezidenční místa by mělo jít ze státního rozpočtu 100 milionů navíc, řekl v úterý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch při představování svých priorit v Poslanecké sněmovně. Tento rok také plánuje posílit kompetence sester a zreformovat chce i dohodovací řízení. To by už nemělo řešit pouhé navyšování úhrad, aby mělo by se zabývat potřebami pacientů v horizontu několika dalších let.

Jak už Vojtěch v poslední době avizoval opakovaně, jednou z hlavních věcí, na které se podívá už letos, jsou kompetence nelékařských zdravotníků. „Je trestuhodné, že nevyužíváme více všeobecné sestry, vysokoškolsky vzdělané zdravotnické pracovníky, kteří by mohli v systému dělat mnohem víc. My to chceme narovnat a dát jim větší prostor. A chceme vytvářet nové profese, jako je administrativní pracovník, aby třeba právě zdravotní sestry nemusely dělat zbytečnou administrativu,“ podtrhl Vojtěch.

Z dalších pracovníků, které musíme začít ve zdravotnictví využívat více, jmenoval také koordinátory péče. Tato pozice už dnes vzniká v onkologických centrech, podle Vojtěcha by ale byla na místě i v dalších segmentech. A pak je tu zdravotně-sociální pomezí, které je dodnes nášlapnou minou. „Jednou z potenciálních možností, jak poskytnout koordinaci, je vytvořit pozici takzvané komunitní sestry. Ta by koordinovala péči o pacienta mezi zdravotním a sociálním systémem,“ načrtl ministr.

Reforma dohodovacího řízení

Další prioritní téma by se mohlo začít odrážet v praxi už za dva týdny, kdy odstartuje dohodovací řízení. Do něj by ministerstvo zdravotnictví mělo dodávat data, která poslouží jako podklad pro vyjednávání.

„Není možné pokračovat pouze v tom, že se budeme bavit, jestli se úhrady v příštím roce navýší o jedno, dvě, tři, čtyři procenta. Je třeba se bavit i o struktuře péče, kterou chceme poskytovat, o kvalitě a jejím ohodnocování. Dohodovací řízení musí projít zásadní reformou. Chci, aby se zdravotní pojišťovny a jednotlivé segmenty bavily o tom, jakou péči potřebujeme nejenom v období následujícího roku, ale dvou, tří a více let. Jakou péči očekáváme od nemocnic, aby odpovídala potřebám pacientů, aby tam nebyla třeba lůžka akutní péče, která jsou nevyužívaná, a naopak je nedostatek lůžek následné a dlouhodobé péče,“ popsal Vojtěch.

Mohlo by vás zajímat

Úhradová vyhláška pak má dohody překlápět. Zároveň by neměla být deficitní, jak se stávalo v posledních letech. Vojtěch připomněl, že kvůli minusovému hospodaření minulé vlády musí nyní přistoupit k nesystémovému kroku, kdy letos přerozdělí rezervy VZP mezi ostatní pojišťovny.

Jak dlouho čekáme na vyšetření?

Zdravotní pojišťovny by také na základě dat měly zohledňovat kvalitu a podle toho nastavovat úhrady. S tím souvisí i velké téma současnosti, totiž elektronizace.

„Zavázali jsme se, že v tomto volebním období vytvoříme národní monitoring čekacích dob. To tu zásadně chybí – nikdo systematicky nesleduje čekací doby na vyšetření, pokud je pacient poslán ke specialistovi. Tady je nutné udělat změnu zákona o elektronizaci zdravotnictví. Stále tam není povinnost elektronických nástrojů, zejména v tomto případě eŽádanek. Pokud budou pouze na dobrovolné bázi, nepřinese to kýžený efekt,“ zdůraznil ministr.

Povinnou chce i elektronickou zdravotnickou dokumentaci, kterou si poskytovatelé mezi sebou nasdílí. Větší využití by podle Vojtěcha měla mít ve zdravotnictví také umělá inteligence. A pozornost věnuje i kybernetické bezpečnosti.

Za dodržování prevence mají mít pacienti odměnu

Stejně jako v předminulém volebním období, kdy Vojtěch seděl v ministerském křesle, chce i tentokrát tlačit vpřed primární péči. A to jak ve smyslu kompetencí, tak vzdělávání – zejména toho postgraduálního.

„Už jsme se předběžně dohodli s paní ministryní financí pro rozpočet v roce 2026, že posílíme financování asi o 100 milionů korun u rezidenčních míst. Tato investice se nám do budoucna vrátí, protože budeme mít více vyškolených praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost. Podpora financování rezidenčních míst je jedním z klíčů, jak zajistit dostupnost zdravotní péče a jak rezidenční místa směřovat do regionů, kde je hůře dostupná,“ načrtl Adam Vojtěch. Větší dostupnost péče chce posílit také podporou už nastartovaných sdružených praxí.

Vedle praktických lékařů se chce ministr věnovat také zubařům. Podle Vojtěcha by mělo přibýt těch, kdo poskytují péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. A vzniknout by měla také síť urgentních stomatologických pohotovostí.  

Do prevence by pak chtěl Vojtěch zapojit co nejvíce subjektů, a to včetně zaměstnavatelů. Pacienti, kteří dbají na prevenci, by za to navíc měli dostat odměnu. „Ten, kdo se stará o své zdraví, by to měl pocítit i na své peněžence ve formě finančních bonusů ze strany zdravotních pojišťoven. V současné době ze svých fondů prevence hradí určité bonusy. Ale myslím si, že i finanční bonus, pokud skutečně dodržím preventivní plán a dostanu za to odměnu, může být silnou motivací,“ řekl Vojtěch.

Protikorupční strategie pro nemocnice i centralizovaná hygiena

Vedle primární péče a prevence ministr podpoří jednodenní péči, ambulantní řešení, stacionáře či domácí péči – a to i ve smyslu domácí paliativní péče.

Co se týče nemocnic, vedle nové pražské nemocnice Vojtěch podpoří i strategické investice v nemocnicích ostatních. A také si posvítit na jejich vedení. „Chtěl bych nastavit novou protikorupční strategii pro přímo řízené nemocnice. Pravidelné přesoutěžování dodavatelů, skutečně sledování dat, nákladový benchmark za jednotlivé služby a i centralizace nakupování,“ plánuje ministr.

Tématem bude pro Vojtěcha také nedostatek léků, proti němuž by chtěl bojovat posílením rezervních zásob, přísným postihováním nelegálních reexportů a podporou domácí výroby. Léky by měly být pro pacienty dostupnější i v tom smyslu, že se přípravky doposud podávané jen ve specializovaných centrech, ovšem dnes už z ryze administrativních důvodů, uvolní do regionů.

A reformy by měl podle Vojtěcha doznat i systém ochrany veřejného zdraví, který by měl být centralizovaný. „Aby to nebylo tak, že máme 14 krajských hygienických stanic, které postupují každá odlišným způsobem. Ale aby byl systém řízen z jednoho místa, měl jednu hlavu, která bude k dispozici vládě při řešení krizových situací. Reforma systému ochrany veřejného zdraví tedy bude také jedna z priorit, včetně personálního a finančního posílení krajských hygienických stanic. Lidé na krajských hygienických stanicích pracují za nedůstojných podmínek, které jsou nekonkurenceschopné s klinickou péčí,“ dodal ministr.