Počet pacientů se srdečními onemocněními roste rychleji než kapacity odborné péče. Pokud se nezmění přístup k prevenci a efektivita financování, čeká kardiologii – a celé zdravotnictví – vážný problém. V bilanční anketě Zdravotnického deníku o tom mluví předsedkyně České aliance pro kardiovaskulární onemocnění (ČAKO) Kristýna Čillíková.

Na co byste loni v českém zdravotnictví nejraději zapomněla?

Bezpochyby na – dnes již legendární – vyjádření prezidenta České lékařské komory Kubka. Ten řekl, že jednou z výzev ve zdravotnictví bude „boj o zachování integrity lékařské profese“. A také s ním související „riziko převádění kompetencí na levnější a snáze ovladatelné pracovníky“. Myslím si, že jde o názor, který rozhodně nepatří do moderního zdravotnictví. Smutné a trochu beznadějné je, že si za ním pan prezident navzdory kritice stojí. Potěšující naopak je, že na jeho výrok nesouhlasně reagovalo mnoho lékařských autorit, které se jednoznačně postavily na stranu sester a dalších zdravotníků coby profesionálů, bez nichž se zdravotní péče neobejde.

Převádění kompetencí mezi lékaři a sestrami či lékárníky je podle mne zcela racionální proces. Je to logická reakce na nové výzvy v péči. Cílem má být péče dostupnější, efektivnější a přitom stále bezpečná. Proto se všichni stále vzdělávají a specializují, včetně sester.

Dám příklad z kardiologie – skokově u nás roste populace pacientů se srdečním selháním. A je zřejmé, že kapacity kardiologů nebudou na tento nápor stačit. Proto již probíhají specializační certifikované kurzy pro sestry, které budou schopné například v rámci ambulance srdečního selhání provádět triáž pacientů a postarat se při pravidelné kontrole o stabilní pacienty. A k lékaři poslat ty, kteří jej opravdu potřebují. Zkušenosti ze zemí, kde pozice sestry pro srdeční selhání fungují už nějakou dobu, ukazují, že tyto sestry dokážou obstarat dokonce větší část pacientů ambulance samostatně a bezpečně.

Za zásadní úspěch považuji nový systém preventivních prohlídek u praktického lékaře.

Samozřejmě je nutné, aby nové kompetence sester byly definovány v systému a ohodnoceny – společensky i finančně. Celkově mám pocit, že se u nás postavení sester zlepšuje pomalu, neúměrně míře profesionalizace a tomu, co vše reálně vykonávají.

Koho byste v uplynulém roce pochválila?

Moje pochvala míří hned ke dvěma osobám. Jednak k panu profesoru Válkovi, kterému nelze upřít zájem o prevenci a konkrétní kroky v ní – jen za oblast kardiologie jako ministr zdravotnictví podpořil plán plošného dětského screeningu familiární hypercholesterolemie. Také podpořil a vládě ke schválení předložil Národní kardiovaskulární plán pro roky 2025 až 2035. Tím jsme předběhli naprostou většinu evropských zemí. Ministerstvo k tomuto plánu ve spolupráci s gestory vypracovalo i první Akční plán do roku 2027.

Za zásadní úspěch považuji rovněž nový systém preventivních prohlídek u praktického lékaře, který začíná platit od ledna 2026 a který nás opět staví z pohledu preventivních opatření do čela evropských zemí. Přináší moderní, více individualizovaný pohled na prevenci a vnáší do hry dosud rutinně nevyšetřované, ale důležité biomarkery. Nutno dodat, že součástí prohlídek má být stanovení individuálního léčebného plánu.

Mohlo by vás zajímat

A chválit lze bývalého pana ministra jistě i za screeningy onkologické – od roku 2022 běží screening karcinomu plic, který bude zcela nově rozšířen i o hodnocení vedlejších nálezů – plicních fibróz. Od ledna 2024 běží screening karcinomu prostaty. Zapadnout by neměla ani probíhající příprava ministerské akční strategie pro vzácná onemocnění.

Kdo je tím druhým člověkem, kterého chcete pochválit?

Petr Foltýn, ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví. Ten má zásluhu na komplexním rozvoji elektronizace českého zdravotnictví. Jeho týmu se během loňského roku podařilo vytvořit kvalitní a srozumitelnou Národní strategii elektronického zdravotnictví ČR 2025 až 2035. K procesu jejího vzniku neopomněli přizvat všechny zainteresované strany, včetně pacientů.

V neposlední řadě bych chtěla poděkovat českým pacientským organizacím za jejich nasazení a profesionalitu. Jejich zástupci den co den pracují pro ostatní – v oblasti péče o pacienty, v prevenci a osvětě, v pacientské advokacii, zapojují se do výzkumu, dále se vzdělávají ve svých kompetencích. Jejich práce často uniká pohledu veřejnosti, protože je mravenčí a neokázalá. Ale má nesmírný dopad na konkrétní rodiny a díky trpělivosti a důslednosti kultivuje český zdravotnický systém a přináší potřebné změny – do zákonů a vyhlášek, do národních strategických plánů a podobně.

Finanční stabilizace zdravotnictví vyžaduje kauzální léčbu, na kterou zatím marně čekáme.

Troufnu si říct, že většina organizací, dnes navíc opravdu profesionálních, zkušených, výkonných a s jasnou vizí, pracuje ve složitých finančních podmínkách, které neodpovídají jejich reálnému a nezastupitelnému přínosu pro společnost. Jako členka mezinárodních zastřešujících organizací jsem měla možnost nahlédnout do různých systémů financování pacientských organizací v západních zemích a také do jejich ročních rozpočtů. Díky tomu je mi jasné, že v tom má Česko ještě prostor pro zlepšení.

Jaká očekávání si spojujete s nástupem nového ministra zdravotnictví?

Jsem ráda, že novým ministrem zdravotnictví je právě Adam Vojtěch. Vstupuje do známého prostředí, což by mu mohlo leccos usnadnit. Příznivý signál je i volba blízkého spolupracovníka, náměstka Ladislava Ševce, známého důrazem na práci s daty, sledování kvality ve zdravotnictví a potřebu reformovat český pojišťovenský systém. Po několika posledních setkáních s panem ministrem mám dojem, že pro něj jednou z priorit bude systematický přístup k prevenci. To je to, co hodně potřebujeme. A potřebujeme také zdárné pokračování elektronizace zdravotnictví.

S čím by nový ministr neměl otálet? Jaké změny by měl udělat už v roce 2026?

Nedovolím si panu ministrovi radit, s čím by měl začít. Určitě ale přebírá české zdravotnictví v nedobré finanční kondici. Jeho stabilizace vyžaduje kauzální léčbu, na kterou zatím marně čekáme. Do zdravotnictví míří hodně, možná dostatek, finančních prostředků. Jsou ale do určité míry vynakládány neefektivně. Myslím, že je klíčové najít zdroje neefektivit a pracovat s nimi.

Podporuji také reformu fungování zdravotních pojišťoven směrem k jejich rozpočtové samostatnosti a zodpovědnosti, k vytváření reálného konkurenčního prostředí. Soutěž pojišťoven může mít navíc významný dopad na zlepšení prevence v populaci. Podle mého názoru totiž více než edukace chybí lidem motivace k zodpovědnému chování za vlastní zdraví. Pojišťovny by měly mít nástroje a odvahu k tomu, jak většinu pojištěnců přimět k proaktivnímu přístupu.

Jaké máte v novém roce profesní plány?

Je jich hodně a těším se na ně. Pan ministr Vojtěch přislíbil politickou podporu a zajištění manažerského vedení Národního kardiovaskulárního plánu, což je zcela zásadní pro plnění cílů dílčích akčních plánů. Nechceme, aby plán skončil v šuplíku a ani si to všichni dohromady jako společnost nemůžeme dovolit. Vždyť nemoci srdce a cév jsou příčinou mortality číslo jedna. ČAKO u řady cílů figuruje. Zapojíme se do osvětových a edukačních projektů. Budeme spolupracovat na rozvíjení informovanosti o kardiorehabilitaci a sociálních službách.

Chceme také přispět k většímu povědomí o novém systému preventivních prohlídek a více upozorňovat na patofyziologické vztahy mezi srdcem a ledvinami, ale i třeba srdcem a dentálním zdravím. Osobně se chci maximálně zasadit o to, aby byl v roce 2026 připraven ke schválení dvouletý pilotní projekt plošného novorozeneckého screeningu familiární hypercholesterolemie.

Dále bychom ve spolupráci s Českou kardiologickou společností rádi diskutovali o oficiálním ustavení pozice koordinátora péče při kardiocentrech, který by usnadňoval cestu systémem zejména složitějším pacientům – se srdečním selháním, po infarktu myokardu, se vzácnými onemocněními. To vše po vzoru onkologie, kde tito koordinátoři již fungují.

Budeme také dále upozorňovat na nedostatečnou kapacitu sítě ambulantních kardiologů pro složitější a nákladnější pacienty a sledovat návrhy řešení v této oblasti.

Ani v roce 2026 neopustíme, možná málo sexy, ale zcela zásadní téma dyslipidemií a hypertenze – plánujeme už 11. ročník osvětové kampaně ČAKO, při kterém každoročně vyšetříme a edukujeme přes tisíc lidí. Rovněž spustíme zajímavý projekt zaměřený na edukaci populace o cílových hodnotách LDL cholesterolu a s kardiomapa.cz se zaměříme na vzdělávání pacientů v nemocnicích. Pro pacienty s dědičnými onemocněními srdce a aorty chystáme edukační brožury a osobní setkání, protože některé důležité informace jsou i v dnešní době hůře dostupné.