Počet lékáren na německém trhu opět v loňském roce klesl. Zavřelo více než pět stovek těchto zařízení oproti pouhým dvaašedesáti lékárnám, které svůj provoz zahájily. Čistý úbytek tak v roce 2025 představoval 440 lékáren. S odkazem na nejnovější zprávu Spolkové lékárenské komory (ABDA) to uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

V Německu bylo ke konci loňského roku celkem 16 601 lékáren, které provozovaly svou činnost. To je meziročně o 2,6 % méně. V absolutních číslech to znamená, že jich ubylo 440.

Počet lékáren v Německu tak pokračuje ve svém volném pádu, který započal již v roce 2008, kdy jich u našich západních sousedů fungovalo 21 602. Počet lékáren se v průběhu loňska (už během prvního pololetí) dostal pod 17 tisíc, a je tak nejnižší od roku 1977, uvedla Spolková lékárenská komora (ABDA). Tehdy na území obou německých republik (jak SRN, tak NDR) fungovalo dohromady 16 374 lékáren.

Náklady rostou stále rychleji než výnosy

Podle ABDA za soustavný téměř 20 let trvající pokles počtu lékáren mohou neadekvátní úhrady ze systému zákonného zdravotního pojištění. Jinými slovy: lékárnám se náklady na provoz zvyšují rychleji než příjmy. Výsledkem je, že jich je stále méně schopno uživit se na trhu.

Od zavedení fixních poplatků za výdej léků na předpis před 22 lety došlo k jejich zvýšení pouze jednou. A to v roce 2013. „Tato stagnace vedla k uzavření každé páté lékárny od roku 2013,“ uvádí ABDA ve svém tiskovém prohlášení. Tehdy ještě v Německu fungovalo 20 662 lékáren, tedy o 4 061 více, než je tomu v současnosti.

Mohlo by vás zajímat

„Tento vývoj je nebezpečný, protože odolnost našeho zásobování léky, léčivými přípravky a zdravotnickými pomůckami se s uzavřením každé další lékárny snižuje,“ řekl prezident ABDA Thomas Preis. Zmenšování počtu lékáren podle něho jen znamená, že stále více lidí musí do nejbližší lékárny podniknout delší cestu.

Preis proto vyzval koaliční spolkovou vládu, složenou z křesťanských a sociálních demokratů, k akci. Podle něj by mělo přinejmenším dojít ke zvýšení fixního lékárenského poplatku alespoň na 9,50 eur za jedno balení léků. Preis konstatoval, že vzhledem k pokračujícímu trendu uzavírání lékáren je nepochopitelné, že vláda k tomuto kroku již dávno nepřistoupila.

Každá šestá na hraně krachu

Dlouhodobě špatná ekonomická situace je skutečně tím nejvýznamnějším faktorem pokračujícího poklesu počtu lékáren v Německu. Jak už Zdravotnický deník před několika měsíci informoval, přibližně každá šestá se nachází na samotné hraně krachu.

Odhad vychází ze zprávy časopisu AWA (Apotheke & Wirtschaft), jejíž autoři André Butterweck a Doris Zur Mühlenová vypočetli, jaká je hranice tržeb pro to, aby se lékárna udržela na trhu. Odpovídá 2,5 milionům eur ročně (v přepočtu kolem 62 milionů korun). Na nebo pod ní se v roce 2024 nacházelo 16,2 % německých lékáren. 680 lékáren, tedy 4 % ze všech, přitom v roce 2024 utržilo jen poloviční nebo nižší částku, než která je potřebná k dlouhodobému přežití.

Mediánové roční tržby se pohybovaly mezi 3 a 3,25 milionu eur ročně. Deset procent ekonomicky nejsilnějších lékáren v roce 2024 v Německu utržilo 5 až 10 milionů eur ročně. Nejvyšších tržeb (přes 10 milionů eur ročně) dosáhlo jen 1,8 % lékáren, což v absolutních číslech odpovídá zhruba třem stovkám provozoven.

Podle Butterwecka a Zur Mühlenové je vidět, že problémy s udržením se na trhu mají především menší lékárny, které jsou navíc umístěny v málo osídlených oblastech. Jejich provozní zisk bývá příliš nízký na to, aby svému majiteli poskytly odpovídající návratnost jak jeho investice, tak jeho vložené práce do provozu lékárny.