Míru reálného ohrožení válečným konfliktem je těžké vyhodnotit. Přesto patří mezi scénáře, se kterými stát – a spolu s ním i nemocnice – musí počítat. Dvě velké mimopražské fakultní nemocnice potvrzují, že se na krizové situace systematicky připravují. Ne proto, aby strašily, ale aby v případě potřeby dokázaly fungovat: při výpadcích energií, náhlém přílivu zraněných i nedostatku personálu. A někde se opírají i o spolupráci s armádou.
Ani jedna z oslovených nemocnic nemá dokument, který by se výslovně jmenoval „válečný plán“. To ale neznamená, že by na podobné scénáře nebyly připravené. Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové se opírají především o traumatologický plán. „Máme zpracovaný traumatologický plán, podle kterého se řídíme v podobných situacích,“ uvedla mluvčí Nikola Bánská. Upřesnila, že legislativa nemocnicím neukládá povinnost mít zvláštní plán specificky pro ozbrojený konflikt.
Podobně je na tom Fakultní nemocnice Brno, která má podle mluvčího Pavla Žáry nejen traumatologický plán. „V souladu s právními předpisy FN Brno zpracovává plán krizové připravenosti a traumatologický plán,“ shrnuje. V obou případech jde o dokumenty, které se aktivují při mimořádných událostech – od hromadných nehod až po situace, jež by mohl přinést válečný konflikt.
Cvičení místo teorie
Papír sám o sobě nestačí. Klíčové je, zda si nemocnice krizové postupy také pravidelně zkoušejí v praxi. Hradecká fakultní nemocnice dvakrát ročně organizuje cvičení hromadného příjmu raněných. „Tato cvičení připravuje vedení Kliniky urgentní medicíny FN HK ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému. Řeší se při nich různé krizové scénáře, procesy a postupy v jednotlivých situacích,“ popsala mluvčí.
V Brně je přístup podobný. Nemocnice pořádá vlastní cvičení a zároveň se zapojuje do akcí organizovaných v rámci integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje. Testuje se především schopnost zvládnout náhlý příliv velkého počtu zraněných.
Mohlo by vás zajímat
Elektřina, voda, internet: co když vypadnou?
Jednou z klíčových otázek krizové připravenosti je schopnost nemocnice fungovat i bez základních služeb, na které je běžný provoz závislý.
K tématu:
- Válka by vyčerpala i největší českou nemocnici. Kritickým problémem jsou krevní deriváty
- Thomayerka má pro krizové scénáře podzemní nemocnici. K plné pohotovosti jí stačí 60 minut
- Nemocnice ve válce: Jak by ÚVN fungovala bez elektřiny a s přílivem raněných
- Expert varuje: V případě války dojde NATO krev během dní. Promluvil o logistické noční můře
- Armáda nemá dost krve pro vojáky. Česko není připravené na válku, varuje generál
V Hradci Králové mají k dispozici dieselové záložní agregáty pro případ výpadku elektrické sítě. Nemocnice podle svých slov zvládá plánované i neplánované výpadky podle připravené dokumentace, kterou pravidelně kontroluje a aktualizuje ministerstvo zdravotnictví. „Letos na jaře budeme mít výsledky energetického auditu, který jsme si nechali zpracovat,“ doplnila Bánská. Podle jeho výsledků by nemocnice chtěla – ve spolupráci se státem – vybudovat nové energocentrum.
FN Brno uvádí, že i pro dlouhodobé výpadky elektřiny, vody či internetu má zpracovanou a průběžně prověřovanou plánovací dokumentaci. Konkrétní časové limity nemocnice nezveřejňují, ale shodují se, že tyto scénáře patří mezi základ krizového plánování.
Výhoda armádního souseda
Jedním z nejzajímavějších rozdílů mezi oběma nemocnicemi je přístup k oblasti medicíny katastrof a ochrany personálu.
Hradecká fakultní nemocnice otevřeně poukazuje na výhodu těsné blízkosti armádně vzdělávací instituce. „Vnímáme jako velkou výhodu úzkou spolupráci se sousední Vojenskou lékařskou fakultou – Univerzitou obrany v Hradci Králové,“ uvedla mluvčí. Odborníci z této školy se totiž zaměřují na vojensko-odbornou výuku urgentní medicíny, medicínu katastrof i ochranu proti biologickým a chemickým hrozbám. Nejde tedy nutně o to, že by nemocnice skladovala balistické vesty pro lékaře, ale spíše o přenos know-how a společnou přípravu na extrémní situace.
FN Brno otázku ochranných prostředků rámuje obecněji. Uvádí, že součástí plánovací dokumentace pro mimořádné události je i potřebné vybavení, detaily však nespecifikuje.
Léky, krev a materiál
Masový příjem zraněných klade extrémní nároky nejen na personál, ale i na zásoby. FN Brno v tomto směru připomíná, že provozuje Krizové transfuzní centrum a že oblast zásobování léčivy je zahrnuta v krizové dokumentaci. To je klíčové zejména u krevních derivátů, bez nichž se léčba vážně zraněných neobejde.
V Hradci Králové upozorňují, že zásoby léčiv se řídí standardními postupy platnými pro všechny přímo řízené instituce. „Záleželo by na délce konfliktu,“ podotýká Bánská s tím, že v případě dlouhodobé krize by rozhodující roli sehrála koordinace na úrovni státu.
Co když nebude dost lidí?
Krize obvykle neznamená jen více pacientů, ale také méně personálu. A nemocnice s tím počítají. V Hradci Králové by prvním krokem bylo omezení plánované péče. „Předpokládáme, že bychom v krizových situacích přistoupili nejprve například k odložení elektivních, tedy plánovaných, příjmů a výkonů,“ uvedla mluvčí. Další opatření by se odvíjela od závažnosti situace.
FN Brno má podle Žáry v krizové dokumentaci zahrnutou oblast personálního posílení při mimořádných událostech. Jak konkrétně by probíhalo, nemocnice neupřesňuje.
Ani jedna z nemocnic se nechce pouštět do hodnocení, zda je české zdravotnictví jako celek na válku připravené. Z jejich odpovědí ale vyplývá jedno společné poselství: příprava na krizové scénáře je součástí každodenní reality velkých nemocnic. Ne proto, že by válku očekávaly, ale proto, že jejich úkolem je být připravené i na situace, které si nikdo nepřeje zažít.
Mohli jste přehlédnout: Nová éra diagnostiky plic. Riziko rakoviny odhalí i krevní test
