Veřejné zdravotní pojištění se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha nachází ve vážných problémech, které jsou důsledkem kroků předchozí vlády. Ve Sněmovně při úterní debatě o nedůvěře vládě popsal, v jakém stavu nový kabinet systém převzal, a představil hlavní priority resortu.
Podle Vojtěcha patří stav veřejného zdravotního pojištění k největším problémům, se kterými se nový tým na ministerstvu potýká. „My jsme jako nová vláda převzali systém veřejného zdravotního pojištění ve velmi nestabilním stavu, když to řeknu kulantně,“ uvedl.
Připomněl přitom situaci na konci pandemického období, kdy podle něj zdravotní pojišťovny disponovaly solidními rezervami. „Nebyly žádné zdravotní pojišťovny, které by měly problémy platit svým smluvním partnerům, poskytovatelům péče, přestože náklady dramaticky rostly, ale pro naši vládu to byla zásadní priorita,“ řekl.
Systém na hraně kolapsu?
Zlom v hospodaření systému nastal podle Vojtěcha krátce po nástupu minulé vlády, která rozhodla o zmrazení platby za státní pojištěnce. Omezení příjmů následně doprovázelo vydávání deficitních úhradových vyhlášek. Důsledky tohoto postupu se podle Vojtěcha kumulovaly celé čtyři roky a postupně vedly k vyčerpání rezerv.
„Toto kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad i Národní rozpočtová rada vlády jakožto nezávislé instituce, že skutečně takovýmto nezodpovědným chováním vláda, ministerstvo zdravotnictví přivedlo systém veřejného zdravotního pojištění na hranu nějakého i kolapsu,“ podtrhl Vojtěch.
Nejprve stabilizovat, pak reformovat
Aktuální návrh zákona o mimořádném přerozdělení rezerv považuje ministr za nutný stabilizační krok. „Navrhujeme v tom zákoně mimořádně přerozdělit rezervy VZP na ostatní takzvané oborové zdravotní pojišťovny z čistého důvodu, abychom skutečně stabilizovali situaci v tomto roce,“ vysvětlil.
Stabilizace ale nemá být jediným krokem. Resort už zároveň připravuje hlubší reformu veřejného zdravotního pojištění a fungování zdravotních pojišťoven. Pracovní tým pod vedením náměstka Ladislava Švece se má zaměřit na změny, které mají zajistit dlouhodobou udržitelnost systému.
Mohlo by vás zajímat
Úhrady nemají být jen o procentech
Jedním z klíčových nástrojů reformy se má stát proměna dohodovacího řízení. Vojtěch avizoval, že ministerstvo už nechce debatovat pouze o procentním růstu úhrad. Systém se má více opírat o data, kvalitu a strukturu péče.
„Chceme oceňovat skutečně kvalitu péče v českém zdravotnictví, chceme sledovat strukturu péče,“ uvedl. Do úhrad se má promítnout i to, jak poskytovatelé reagují na demografické změny, například transformací části lůžek na následnou a dlouhodobou péči.
Kvalita, která se promítne do úhrad
Zdravotní pojišťovny mají podle ministra nést větší odpovědnost za systém. Klíčová je práce s daty a sledování kvalitativních ukazatelů. Jako příklad uvedl akreditaci komplexních onkologických center, kde se nově hodnotí i kvalita péče. „Ten, kdo to dělá zkrátka kvalitněji, lépe, musí to pocítit i v rámci úhrad z veřejného zdravotního pojištění,“ zdůraznil.
Podobný přístup chce uplatnit i v primární péči. Podle Vojtěcha by měli být praktičtí lékaři více motivováni k preventivním aktivitám a systematické práci s pacienty.
HTA poprvé napříč systémem
Zásadní novinkou je vznik nové sekce ministerstva zaměřené na práci s daty a hodnocení nákladové efektivity. Sekce má na starosti vše, co se hradí z veřejného zdravotního pojištění, a jejím úkolem je nastavit plošný HTA (hodnocení zdravotnických technologií) mechanismus.
„Cílem je skutečně na základě robustních analýz, na základě dat nastavit systém, že budeme hradit pouze to, co skutečně přináší efekt,“ řekl Vojtěch s tím, že tento přístup má umožnit vstup inovativních technologií a zároveň zabránit plýtvání prostředky.
Elektronizace: Méně překvapení, víc přípravy
Ministr kriticky zhodnotil i rozběh některých projektů elektronizace. „Řada z těch projektů nebyla dostatečně komunikována s těmi, kterých se týkají,“ uvedl s odkazem na povinnost elektronických posudků, o níž se praktičtí lékaři dozvěděli jen krátce před spuštěním.
Resort proto zavedl přechodné moratorium a chystá novelu zákona o elektronizaci zdravotnictví. Ta má zakotvit povinné nástroje, jako jsou eŽádanky nebo sdílená elektronická dokumentace, aby digitální řešení přinášela skutečný systémový efekt. Dokončit by ji Vojtěch chtěl do letošního září, poté ji předloží do legislativního procesu.
Největší reforma za 100 let
Velkou kapitolou Vojtěchova vystoupení byla ochrana veřejného zdraví. Současný systém považuje za zastaralý a neodpovídající dnešním výzvám. „Jednou ze zásadních priorit je největší reforma za posledních sto let, pokud jde o systém ochrany veřejného zdraví,“ uvedl.
Řešením má být vznik nového Institutu pro veřejné zdraví, který sloučí stávající instituce do jedné moderní organizace schopné reagovat na epidemie i dlouhodobé zdravotní hrozby. Podle ministra má jít o instituci srovnatelnou se zahraničními vzory. Vojtěch se zavázal, že vznikne v tomto volebním období.
Duševní zdraví zpět mezi priority
Za jednu z oblastí, které v minulých letech ztratily politickou pozornost, označil ministr duševní zdraví. Připomněl reformu zahájenou po roce 2017 a vznik center duševního zdraví. „Za naší tehdejší vlády vzniklo 31 center duševního zdraví,“ uvedl a dodal, že v následujícím období byl jejich rozvoj výrazně pomalejší.
Duševní zdraví má být podle něj znovu vládní prioritou, a to napříč resorty. Vojtěch považuje za nutné mimo jiné posílit komunitní služby, péči o děti a adolescenty i akutní lůžkové kapacity.
Posílení kompetencí (nejen) sester
Jedním z témat, která chce Vojtěch posunout, je přehodnocení kompetencí zdravotnických profesí. Systém podle něj dlouhodobě nevyužívá potenciál nelékařských pracovníků, přestože by pacientům mohli nabídnout širší spektrum péče. „Opakovaně deklaruji, že chceme posílit kompetence všeobecných sester a dalších nelékařských profesí, které mohou v tom systému dělat mnohem víc a mohou být mnohem přínosnější pro pacienty,“ uvedl.
Změny se podle něj nemají týkat jen sester, ale také praktických lékařů, včetně odbourávání preskripčních omezení, a rovněž lékárníků. Vojtěch chce nastavit kompetence tak, aby jednotlivé profese přinášely vyšší přidanou hodnotu jak pacientům, tak celému systému.
Peníze na investice, vzdělávání i hygienu
Do balíku změn patří také úprava specializačního vzdělávání lékařů. Reforma má podle ministra opustit model založený především na odsloužených letech a více se soustředit na konkrétní získané kompetence. Nikoli samotná délka praxe, ale jasně vymezené dovednosti mají určovat, kdy může mladý lékař k atestaci.
Změna má zkrátit a zpřehlednit vzdělávací dráhu a zmírnit znevýhodnění mladých lékařek, u nichž se dnes atestace často výrazně oddaluje.
Resort musel podle Vojtěcha dořešit chybějící prostředky na kofinancování projektů z Národního plánu obnovy, aby nehrozilo vracení evropských dotací. Došlo také k navýšení financí na rezidenční místa pro praktické lékaře a na platy pracovníků krajských hygienických stanic, jejichž význam se znovu ukazuje při zvládání epidemií.
