Má naučit děti zdravě jíst, narovnat letité „papírové“ fikce ve spotřebním koši a omezit ultrazpracované potraviny. Nová stravovací vyhláška ale zároveň vyvolala odpor části jídelen i potravinářů, kteří varují před odlivem strávníků, vyššími náklady či příliš rychlými změnami. Naproti tomu zdravotničtí experti mluví o nutné prevenci a opravě systému. Ministerstvo zdravotnictví pořádá v pátek k novele kulatý stůl, jehož závěry mohou nová pravidla ještě změnit.

Loni v září nabyla účinnosti nová vyhláška o školním stravování, kterou po dohodě s ministerstvem zdravotnictví vydalo ministerstvo školství. Školní jídelny dostaly přechodným ustanovením rok na adaptaci, přesto se rozpoutala bouřlivá debata, která dalece přesahuje jejich zdi. Nejde jen o luštěniny, méně cukru nebo konec slazených čajů. Podle zastánců vyhlášky se rozhoduje o budoucím zdraví dětí, a tím i o udržitelnosti celého zdravotnického systému.

Maďar: Jde o zdraví celé společnosti

Jedním z nejviditelnějších obhájců změn je děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a poradce ministra zdravotnictví Rastislav Maďar. Na sociálních sítích opakovaně upozorňuje, že cílem vyhlášky není revoluce na talíři, ale postupná změna návyků.

„Má naučit děti, co je zdravé, aby u nich vznikly určité návyky. Není přitom nijak radikální. Je to však nejen o zdraví dětí, ale i o celé společnosti. Vysoký výskyt dětské obezity způsobí, že časem prudce naroste spotřeba léků na vysoký cholesterol, tlak, cukr… a to až tak, že stát/pojišťovny budou mít problém to pokrýt. Bude to ekonomicky vyčerpávat zdravotnický systém a dopadat negativně na všechny, na celou společnost,“ napsal na síti X.

Podle něj novela pouze vrací realitu zpět na talíř. „Nová stravovací vyhláška neruší oblíbená dětská jídla, ale zařazuje více kvalitních surovin, zakazuje ultrazpracované dehydrované směsi, slazené čaje a sirupy. Také nenařizuje konkrétní recepty, ale klade větší důraz na kvalitu surovin a vyvážené složení s cílem vařit zdravěji, chutně a dostupně,“ shrnul Maďar.

Lobby potravinářů?

Podobně ostře se vymezuje i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, který v debatě vidí vliv potravinářského byznysu. „Pochopíte někdo, proč potravinářská lobby tak moc bojuje proti tomu, aby české děti jedly zdravěji a aby se učily, že tučná jídla a slazené nápoje nejsou tou nejlepší cestou k dlouhému životu ve zdraví?“ napsal na síti X.

Potravinářskou komoru však brání její mluvčí Marek Zemánek. „Není pravda, že by potravinářské firmy nebo jejich zástupci šířili paniku mezi školními jídelnami, učiteli či rodiči. Takový dosah údajná potravinářská lobby ani nemá, neboť s učiteli ani rodiči není v přímém kontaktu. Stejně tak je nepravdivé, že by kdokoli z potravinářského sektoru usiloval o zrušení školního stravování nebo chtěl bránit zlepšení jeho fungování. Faktem zůstává, že k navrženému způsobu reformy měli řadu výhrad nejen výrobci, ale i mnohé školní jídelny, jejich sdružení a školské odbory,“ uvedl pro Zdravotnický deník.

Mohlo by vás zajímat

Dodal, že komora v tuto chvíli navrhuje, aby byla některá opatření formulována lépe. „Zároveň prosazujeme, aby byly v horizontu 2 až 3 let zpracovány nové postupy pro hodnocení příjmu živin, které budou skutečně definovat, co děti jedí, namísto stávajícího systému, který kontroluje především to, co kuchyně nakupují,“ dodal Zemánek.

Čachry se sušenou zeleninou

Konkrétně má nová stravovací vyhláška opravit technické nesmysly, které se v systému hromadily desítky let. Starý spotřební koš totiž podle všeho zkresloval realitu.

„Z dnešního pohledu obsahuje původní koš prakticky kalkulační chyby. To, co se administrativně vykazuje na papíře, se reálně nedostává na talíře dětí. Když například jídelna využila kilogram mraženého hrášku, do spotřebního koše (tedy do výkazu) se zapsalo 1,42 kilogramu. Půl kila prakticky jen na papíře. Podobně sušená zelenina třeba z instantních vývarů se násobila 10, takže z 1 kilogramu jste na papíře měli 10. Toto novela napravuje především, opravuje celý výpočet tak, aby papír odpovídal realitě,“ uvedla pro Zdravotnický deník odbornice ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a garantka odborné skupiny pro školní stravování Alexandra Košťálová.

Zároveň připomněla, že starý předpis nereagoval ani na nástup vyloženě nezdravých potravin. „Původní vyhláška nijak neřešila mnohé velmi problémové ultrazpracované potraviny, jako dehydratované vývary, omáčky, šťávy pod maso, dochucovadla, umělá sladidla a slazené nápoje,“ zdůraznila.

A hlavní smysl změn vidí jasně. „Nová vyhláška především zajišťuje, že to, co se vykazuje administrativně na papíře, odpovídá tomu, co děti dostávají na talíř.“

Podle Košťálové se většina kvalitních stravovacích zařízení dramatických změn bát nemusí. „U jídelen, které se doporučením řídily a vařily z čerstvých potravin, by změny neměly být vlastně nijak velké, maximálně mírná úprava složení pokrmů či jídelního lístku,“ uvedla.

Kdo chce vařit zdravě, vyhlášku nepotřebuje

Její slova potvrzuje například ředitelka Základní a Mateřské školy Třebízského v Kralupech nad Vltavou Dagmar Kuzníková. „Zavedla jsem zdravé stravování už před 14 lety, když jsem nastoupila. Přestali jsme vařit z polotovarů, málo solíme, nepoužíváme glutamáty, uzenin a sladkého máme v jídelníčku minimum. Zato používáme čerstvé potraviny, děti mají k dispozici více druhů ovoce a k pití jim dáváme vodu. To, že se nebude smět vařit z polotovarů, nám tedy vůbec nevadí. Nepotřebujeme vyhlášku, abychom dětem vařili zdravě,“ uvedla pro Zdravotnický deník.

Jako potenciálně problematickou oblast nové vyhlášky vidí pouze v tom, aby děti některé nové pokrmy – typicky například ryby – jedly. Nová vyhláška ukládá, aby byl „minimálně jednou za dva týdny nabídnut rybí pokrm“. Podle Kuzníkové je problém jednoduše v tom, že na některá jídla nejsou děti zvyklé z domova, a proto je nechtějí jíst ani v mateřské škole.

Hrozí zdražení obědů?

Na toto úskalí upozorňuje i ředitel královéhradecké školní jídelny Hradecká Martin Svátek. „Vadí mi, že máme suplovat výchovu dětí ve stravování namísto rodin. Když mají děti nějaké návyky z domova, má školní jídelna minimální možnost je změnit. Začínat by se mělo v rodině,“ okomentoval vyhlášku pro Zdravotnický deník. Jídelny se podle něj novým pravidlům přizpůsobit dokážou, ale za cenu rizika ztráty strávníků. „Kdybychom nový spotřební koš stoprocentně dodržovali, ztráceli bychom zákazníky. Děti totiž nejsou na takovou stravu zvyklé.“

Problém vidí i v nové možnosti nosit si vlastní jídlo do jídelny, která začala platit současně s novou stravovací vyhláškou, tedy v září minulého roku. „Když uvaříme například bulgur a někdo si přinese hamburger z rychlého občerstvení a bude ho jíst vedle spolužáků, tak se to celé popírá,“ míní Svátek. A přidává ekonomickou rovinu. „Některých (zdravějších) surovin je na trhu u dodavatelů málo a stojí více peněz. Obědy by se potom musely zdražovat.“ 

Obecně i podle Svátka jde nová vyhláška správným směrem, tedy ke zdravějšímu stravování dětí, větší váhu v tomto směru ale podle něj mají návyky, které si děti přinášejí z rodin. Navíc varuje před příliš rychlým zaváděním změn.

Novela na přetřes

Ministerstvo zdravotnictví, jehož souhlas byl podmínkou pro vydání vyhlášky, na dotaz Zdravotnického deníku uvedlo, že „vyhlášku v tuto chvíli neplánuje rušit“. Kulatý stůl se ale 13. února uskuteční. „Jednání je plánováno jako pracovní setkání v užším odborném formátu, aby byla umožněna otevřená a věcná diskuse. Pozváni jsou autoři vyhlášky, zdravotničtí experti i zástupci školních jídelen a školské praxe, aby bylo možné věcně a objektivně vyhodnotit její dopady, proveditelnost a podněty z terénu,“ uvedla Jana Dobrá z tiskového oddělení resortu.

Cílem setkání je podle ministerstva vést odbornou diskusi nad podobou stravovací vyhlášky a „na základě argumentů a praktických zkušeností případně navrhnout takové úpravy, které zajistí, aby byla odborně správná, funkční v praxi a dlouhodobě udržitelná“.

Tento krok ocenil například předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Štěpán Svačina. „ČLS JEP vítá, že ministerstvo zdravotnictví volí cestu odborného kulatého stolu a věcného posouzení novely vyhlášky o školním stravování. Kvalita školních obědů je významnou součástí prevence a jeden z mála nástrojů, který může dlouhodobě a systémově ovlivnit zdraví dětí. O to více je namístě klidná diskuse opřená o odborné poznatky a praxi. ČLS JEP podporuje zachování směru novely jako preventivního opatření. Zároveň považujeme za správné vyjasnit sporné body a případně upravit nastavení tak, aby bylo srozumitelné a proveditelné v reálných podmínkách školních jídelen,“ uvedl v prohlášení Svačina.