Regulace kratomu měla být prvním krokem k větší kontrole trhu s psychomodulačními látkami. Praxe ale ukazuje, že zabývat se jednou substancí nestačí. Na trhu se objevují další produkty a nyní se řeší, jak rychle rozšířit seznam regulovaných látek a zajistit jejich bezpečné posouzení.

Kratom a jeho extrakt se od listopadu 2025 v Česku mohou prodávat pouze dospělým ve specializovaných obchodech s licencí. Nařízení vlády jej zařadilo na seznam psychomodulačních látek, což znamená zákaz prodeje v automatech i konec produktů, které jsou atraktivní pro děti – například sladkostí s příměsí této látky.

Problém v terénu přetrvává

Poslankyně Michaela Šebelová (STAN) v únoru ve Sněmovně upozornila, že situace v terénu zdaleka není vyřešena. Podle jejích slov se na ni obracejí starostové s tím, že prodejní místa, zejména v podobě automatů, zůstávají problémem.

„Není možné říct, že jsme schválili nějaký zákon a všechno funguje. Nefunguje, regulace aktuálně platí pouze na kratom, těch látek je ale mnohem více a je potřeba situaci řešit, protože v terénu pořád ty automaty máme,“ uvedla.

Resort chystá úpravy

Ministerstvo zdravotnictví potvrzuje, že se problémem zabývá. Za účelem posílení kontrolní praxe resort inicioval jednání příslušných orgánů pod záštitou Úřadu vlády, jehož cílem bylo sjednotit výklad právních předpisů a nastavit účinnější postup vůči subjektům obcházejícím pravidla.

„Současně probíhá koordinace případných legislativních úprav tak, aby byla zajištěna jejich konzistentnost a vymahatelnost,“ uvedl tiskový odbor. Připravuje se novelizace nařízení vlády, která má reagovat na výskyt dalších látek v automatech.

Mohlo by vás zajímat

Polosyntetické kanabinoidy jako první kandidáti

Podle ředitelky odborného centra think tanku Racionální politiky závislostí a členky poradního výboru pro posuzování psychoaktivních látek Janky Michailidu je zařazení dalších substancí na seznam psychomodulačních látek klíčovým krokem. První čtveřice kandidátů pochází ze skupiny polosyntetických kanabinoidů.

Tyto látky už prošly toxikologickým a farmakologickým hodnocením ve Státním zdravotním ústavu (SZÚ). „Vykazují ne úplně odlišné vlastnosti od THC. To znamená, že jde o relativně bezpečné látky,“ podtrhla Michailidu.

Peníze i pravidla jako brzda

Proces se však zadrhl na dalších testech. Dosud provedené zkoušky proběhly in vitro na buněčných liniích. Nyní je podle Michailidu potřeba testování na zvířecích modelech a případně i behaviorální studie na dobrovolnících.

Právě zde naráží systém na finance. Testy na zvířatech totiž stojí několik milionů korun. SZÚ společně s Vysokou školou chemicko-technologickou podaly žádost o grant ministerstvu zdravotnictví už v minulém období, podpora ale nakonec nepřišla.

Druhou překážkou je nejasný regulační rámec pro testování na lidech. Klinické studie jsou v tomto případě podle Michailidu prakticky nerealizovatelné. Sama by se proto chtěla zasadit o to, aby se
proces alespoň v případě zmíněných kanabinoidů omezil na zvířecí modely a nebyl zablokován
požadavky, které by fakticky znemožnily postup.

Optimistický horizont několika měsíců až roku

Nejbližší jednání o dalším postupu má proběhnout začátkem března. Pokud by se podařilo omezit požadavky na rozsah testování a zajistit finance na zvířecí modely, mohl by poradní výbor následně doporučit zařazení látek na seznam.

Časový odhad je však podle Michailidu obtížný. „Mně by se líbilo, kdyby to bylo do letních prázdnin, ale to je optimistický odhad. Ráda bych ale, aby to do roka odhlasovala vláda,“ uzavírá.