Boj proti rakovině je pro Evropskou unii prioritou, která se dotýká milionů životů. Jeho budoucnost však nyní naráží na realitu rozpočtových škrtů a přetrvávajících bariér mezi členskými státy. Nová zpráva Evropského účetního dvora (ECA), kterou v pondělí na schůzi výboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT) prezentovala členka dvora Joëlle Elvingerová, ukazuje na znepokojivé trhliny v implementaci ambiciózního plánu.

Evropský plán boje proti rakovině (EBCP) byl spuštěný v roce 2021. S počátečním rozpočtem 4 miliardy eur měl být přelomovým nástrojem pro prevenci, včasnou detekci a moderní léčbu. Rakovina totiž v EU ročně způsobí téměř 1,1 milionu úmrtí a její ekonomický dopad přesahuje 100 miliard eur ročně. Prvotní úspěchy v koordinaci však nyní zastiňují systémové problémy.

Elvingerová během prezentace varovala, že ačkoliv plán přispívá ke koordinaci úsilí členských států, existují problémy, které by mohly ohrozit jeho dlouhodobou účinnost. Podle zprávy ECA čelí plán třem hlavním rizikům: absenci robustního monitorovacího rámce, nejisté udržitelnosti projektů a nejasnému výhledu financování po roce 2027.

Dopady škrtů jsou nejasné

Jedním z nejvíce alarmujících zjištění auditorů je prudké snížení financování. Rozpočet programu EU4Health pro období 2025–2027 byl po revizi dlouhodobého rozpočtu EU snížen o 1 miliardu eur. Tyto prostředky byly přesunuty na jiné priority EU, přičemž Evropská komise nedokázala specifikovat, které části onkologického plánu budou tímto opatřením zasaženy.

Na tento fakt ostře reagoval europoslanec a bývalý eurokomisař pro zdraví Vytenis Andriukaitis (S&D). „Pokud Evropská komise říká, že plán porazit rakovinu je prioritní program, a najednou je z financování odříznuta jedna miliarda eur, vyvstává velmi rozumná otázka: Je toto skutečně program, na který lze v této krizové situaci sahat?“ tázal se na schůzi.

Mohlo by vás zajímat

Andriukaitis zdůraznil, že finanční nástroje EU pro tento boj nejsou samy o sobě dostatečně silné. Takto masivní škrt tak může podle něj vést k velkému zpoždění v implementaci celého plánu. „Opravdu věříme, že se tyto peníze znovu objeví v novém finančním rámci, nebo prostě zmizí?“ položil řečnickou otázku.

Propast mezi Východem a Západem

Audit ECA potvrdil, že navzdory unijním investicím přetrvávají nerovnosti mezi státy. Například u screeningu rakoviny prsu byla účast v zemích jako Rumunsko či Slovensko pod 40 %. V severských zemích přitom přesahovala 75 %. Podobně propastné rozdíly panují v proočkovanosti proti HPV. Zatímco v Portugalsku dosahuje 91 %, v Bulharsku je to pouhých 7 %.

Europoslanec Bartosz Arlukowicz (EPP), který dříve předsedal zvláštnímu výboru pro boj proti rakovině, upozornil, že technické inovace nesmí zastínit základní problém, a to přístup k léčbě. „Jádrem věci je, že pacientka s rakovinou prsu, pokud žije na východě Evropy, nemusí čelit rozsudku smrti ve srovnání s pacientkami na západě Evropy,“ zdůraznil Arlukowicz.

Podle něj je implementace navíc příliš roztříštěná a hrozí, že konečný výsledek bude nedostatečný. „Pokud jsme schopní společně stavět silnice, nakupovat vakcíny nebo poskytovat vojenskou pomoc Ukrajině, měli bychom být schopní bojovat proti rakovině společně stejným způsobem,“ apeloval. EU podle Arlukowicze musí také pomoci vyjednávat ceny moderních léků, které jsou pro mnohé vlády nedostupné.

Riziko „izolovaných pilotů“ a duplicity

Zpráva ECA rovněž poukazuje na neefektivní využívání zdrojů. Auditoři zjistili, že EU financuje současně několik mobilních aplikací pro pacienty, které mají podobné cíle. Neexistuje přitom plán pro jejich vzájemné propojení či dlouhodobou udržitelnost. Panuje tak riziko, že bez jasné národní podpory zůstanou mnohé projekty pouze „izolovanými piloty“, které po vyčerpání unijních dotací zaniknou. Jako příklad uvádí Účetní dvůr aplikaci smartCARE pro pacienty po léčbě, jejíž využití v praxi je v mnoha zemích nejisté.

Evropský účetní dvůr na základě svých zjištění formuloval sadu doporučení, která by měla Evropská komise realizovat do roku 2027:

  • Identifikovat a eliminovat překryvy mezi projekty a lépe zacílit iniciativy na skutečné kapacity a potřeby členských států.
  • Pracovat se státy na zajištění dlouhodobé udržitelnosti projektů, aby výsledky nezmizely s koncem financování z EU.
  • Zavést robustní monitorovací rámec s ukazateli dopadu (nejen výstupů), aby bylo možné do roku 2030 skutečně vyhodnotit, zda plán lidem pomohl.

Bez těchto kroků hrozí, že jeden z nejvýznamnějších zdravotních projektů v historii EU zůstane jen nedokončenou vizí, která nedokázala překonat hranice mezi bohatšími a chudšími regiony Evropy.