Systém zákonného zdravotního pojištění v Německu se ani v loňském roce nevydal na finančně udržitelnou cestu. Celkové výdaje totiž v roce 2025 rostly rychleji než příjmy. Zopakovala se stejná situace jako v roce 2024. K udržitelnosti systému nepřispěla ani skutečnost, že německé zdravotní pojišťovny loni hospodařily se ziskem. Z výdělků totiž musely doplnit své rezervní fondy, které se nacházejí pod zákonem stanoveným minimem, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Výdaje na zákonné zdravotní pojištění v Německu v roce 2025 vzrostly výrazně více než příjmy do systému hrazené ze zdravotního pojištění. Růst výdajů loni činil 7,8 %, zatímco příjmy systému se zvýšily jen o 5,3 %. Jednalo se o podobně rozdílná tempa růstu příjmů a výdajů jako v roce 2024, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt s odkazem na oficiální statistiky.

Pojišťovny v zisku, ale rezervy pod limitem

Systém zákonného zdravotního pojištění jako takový byl v loňském roce deficitní, a to ve výši 600 milionů eur (asi 14,7 miliardy korun). Přitom příjmy zdravotních pojišťoven v rámci systému zákonného zdravotního pojištění dosáhly 355,9 miliardy eur a výdaje 352,4 miliardy eur. Zdravotní pojišťovny tedy vykázaly zisk 3,5 miliardy eur.

To se jim ovšem z velké části podařilo také v důsledku zvýšení dodatečné sazby pojistného, která ke konci loňského prosince dosáhla v průměru 2,94 %. Dodatečná sazba pojistného byla téměř o půl procentního bodu vyšší než v roce 2024.

Navzdory skutečnosti, že zdravotní pojišťovny zakončily loňské hospodaření v zisku, není to pro německý zdravotnický systém dobrá zpráva. Pojišťovny totiž musí doplnit své rezervní fondy, které se ocitly pod zákonem stanovenou minimální hranicí. Ta činí 0,2 měsíčních výdajů, přičemž rezervní fondy pojišťoven na konci loňského roku pokrývaly jen 0,18 měsíčních výdajů.

Warkenová: Brzy očekávám návrhy úspor

„Předběžné finanční výsledky podtrhují obtížnou situaci, ve které se systém zákonného zdravotního pojištění nachází. Od roku 2024 výdaje rostou výrazně rychleji než příjmy, a letošní rok nebude výjimkou,“ komentovala situaci spolková ministryně zdravotnictví Nina Warkenová (CDU).

Podle ní se sice situaci pro rok 2026 podařilo do určité míry stabilizovat prostřednictvím přijatého úsporného balíčku, jde ale jen o krátkodobé řešení. „Umožnilo nám to pouze se vyhnout dalšímu zvýšení dodatečných sazeb pojistného. Nicméně od roku 2027 v systému zákonného zdravotního pojištění očekáváme, že každoročně budou chybět desítky miliard eur,“ varovala Warkenová.

Šéfka zdravotnického resortu proto očekává, že jejím úřadem jmenovaná Komise pro financování zdravotnictví předloží do konce března návrhy opatření, pomocí nichž se podaří zdravotnický systém stabilizovat i z dlouhodobější perspektivy. „Ústředním politickým cílem zůstává udržitelná stabilizace sazeb pojistného,“ potvrdila Warkenová svou základní tezi.

Mohlo by vás zajímat

Tahounem výdajů jsou nemocnice

Podle ní bude hned poté, co komise předloží návrhy na úsporná opatření, zahájen legislativní proces tak, aby se efekty projevily co nejdříve. „Ke stabilizaci systému budou muset přispět všichni zainteresovaní v systému zdravotní péče,“ dodala spolková ministryně zdravotnictví.

Spolkové ministerstvo zdravotnictví poukázalo také na to, že nejsilnějším motorem růstu výdajů na veřejné zdravotnictví byly nemocnice. Výdaje na nemocniční léčbu loni stouply o 9,6 % na více než 111 miliard eur. Toto tempo růstu bylo dvojnásobné oproti ročnímu průměru za roky 2013 až 2023.

Ovšem ani výdaje na ambulantní lékařskou péči nerostly loni nijak pomalu. Stouply o 7,6 % na necelých 54 miliard eur. V rámci této položky pak nejvýrazněji vzrostly výdaje na ambulantní chirurgii, a to o 15,7 %. Podle ministerstva je však takový nárůst způsoben zavedením nového způsobu úhrad za provedené zákroky.