Pojišťovny dostanou víc prostoru pro investice třeba do dlouhodobých důchodových produktů pro klienty. Dovolí jim to nová evropská pravidla, která jim uvolní část kapitálu. Ministerstvu financí zbývá necelý rok na to, aby změny promítlo do českých zákonů. O nových pravidlech debatovali experti na konferenci Právo a řízení rizik pořádané Ekonomickým deníkem a Zdravotnickým deníkem.
Ministerstvo financí věří, že termín stihne. Česko musí evropská pravidla převést do svých zákonů nejpozději do ledna příštího roku.
Hlavním přínosem připravované novely zákona o pojišťovnictví v dlouhodobém horizontu budou úlevy v pravidlech nakládání s kapitálem, vysvětluje za Ministerstvo financí vedoucí oddělení Pojišťovnictví a penzijní produkty Irena Kubátová. „Pojišťovny jsou dlouhodobí investoři, mají vůči klientům dlouhodobé závazky. V životním pojištění bylo potřeba se na zainvestování podívat znovu a uvolnit kapitál, který by pojišťovnám mohl sloužit pro další investice a rozvoj sektoru,“ upřesnila.
Regulace pojišťovnám rozváže ruce
Regulátor odhaduje, že nová úprava pojišťovnám vrátí do dispozice v úhrnu 50 až 100 miliard eur na vázaném kapitálu. „Nová regulace by měla rozvázat pojišťovnám ruce, aby mohly poskytovat garantované důchodové produkty. Otevřou se dveře, možnosti. Jestli je pojišťovny využijí, to je druhá věc. Regulace jim to nařídit nemůže,“ připouští ředitel odboru regulace finačního trhu České národní banky Petr Jiška.
Uvolnění vázaného kapitálu naopak vítají i zástupci pojišťoven. Uvolnění pravidel je podle nich na místě. „I účetní předpisy už teď odrazují pojišťovny, aby investovaly do rizikových oblastí. Vše se tak řeší přes dluhopisy,“ uvedla na konferenci zástupkyně výkonného ředitele České asociace pojišťoven Helena Kutílek Zavázalová.
Dluhopisy ale zároveň patří k málo výnosným aktivům. Díky investicím do dlouhodobých důchodových produktů navíc nezvýší pojišťovny jen svůj zisk, ale také pomohou společnosti, která se potýká se stárnutím populace.
Kyberbezpečnost jako riziko
Sektor pojišťoven je se souhrnnými aktivy ve výši 438 miliard korun stabilní. „Plní klíčovou úlohu, kterou v ekonomice plnit má,“ ubezpečuje. Ukazatelem toho je takzvaný solventnostní poměr mezi kapitálovými dispozicemi a požadavky. Nyní dosahuje hodnoty 208 a s tím je Jiška spokojený. „Osciluje to nad 200, sektor je stabilní a vyvíjí se standardně,“ potvrzuje.
Navíc regulátor provádí pravidelné zátěžové testy, které prověřují, jak by si pojišťovny vedly, pokud by se situace začala horšit. „Je to konzervativní sektor, proto se tam neobjevují rizikové produkty nebo jednání. To ale neznamená, že by v něm rizika nebyla. Aktuálně vnímám jako rizikový faktor kyberbezpečnost,“ upozorňuje ředitel regulačního odboru ČNB Jiška.
Nyní se s důsledky mezer v zabezpečení svých systémů potýká třeba pojišťovna Slavia. Z jejích systémů uniklo cca 150 GB citlivých dat. Mezi nimi i lékařské záznamy, údaje o klientech a komunikace s nimi. Data se následně objevila na darknetovém tržišti.
Méně prostoru pro inovace
Přitom pojišťovny celkem nedávno musely implementovat evropské nařízení o digitální provozní odolnosti (DORA) a nyní je čekají i další předpisy v oblasti kybernetické bezpečnosti. Dopadnout na ně má také nové evropské nařízení o přístupu k finančním údajům (FiDA), které umožní klientům jednoduše sdílet jejich finanční a pojišťovací data mezi institucemi prostřednictvím digitálního API rozhraní. I to pro pojišťovny představuje náklady a zátěž. Z přibývajících předpisů proto nadšené nejsou.
„To vše je obrovský tlak a zátěž pro sektor,“ postěžovala si na konferenci zástupkyně výkonného ředitele České asociace pojišťoven Helena Kutílek Zavázalová. Odhaduje, že 90 % veškeré regulace se na pojišťovny valí z evropské úrovně. A tento nápor s sebou nese obrovské náklady. Podle ní také platí nepřímá úměra, že čím víc regulace, tím méně inovativních nápadů. Na ty už pak totiž pojišťovnám nezbývá prostor.
Český specifický trh
„Pojišťovnictví je jedním z nejregulovanějších sektorů a už zacházíme do absurdit,“ poznamenává Kutílek Zavázalová. Ve srovnání se západní Evropou je český sektor specifický, a tak mu nemusí evropská regulace sedět. Není v něm totiž tolik zastoupené životní pojištění a už vůbec ne to s investiční složkou, tedy produkty, které klienti drží zpravidla desítky let. „Jsme dost neživotní trh,“ konstatovala Kutílek Zavázalová. Právě u tohoto typu pojištění je snazší bez sankcí změnit pojišťovnu, pokud se zákazníkovi něco nezdá nebo má výhodnější nabídku.
Dopady přijímaných zákonů včetně těch, jejichž přijetí ukládá Česku Evropská unie, by mělo zkoumat ministerstvo financí. Irena Kubátová nicméně nechtěla odhadovat, jaké náklady budou muset pojišťovny vynaložit, aby se přizpůsobily připravovaným zákonům. „Je potřeba si uvědomit, že některé povinnosti využijí současné know-how, třeba preventivně-ozdravné plány, které budou muset pojišťovny vytvářet v souvislosti se Solventností II,“ dodala. Resort financí očekává, že s odhadem nutných nákladů přijde sám trh.
Článek byl převzat ze zpravodajského portálu Ekonomický deník, který patří do vydavatelského portfolia Media Network s.r.o., kam náleží i Zdravotnický deník.
