Redukce akutních lůžek budí odpor regionů. Pojišťovny chtějí v transformaci pokračovat

Akutních nemocničních lůžek v Česku postupně ubývá a naopak lůžek dlouhodobé a následné péče přibývá. Klíčovou roli v tom hrají zdravotní pojišťovny, a to často společnými silami. Zdravotnický deník se jich zeptal, jaké jsou jejich další plány i s jakými bariérami se střetávají.

Pojišťovny postup koordinují společně a změny se snaží prosazovat postupně – po dohodě s jednotlivými nemocnicemi a s ohledem na dostupnost péče v regionech. Na postupné transformaci přitom společně často postupují pojišťovny zaměstnanecké i Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). A chtějí v tom vytrvat.

Vše ale nejde jen hladce. Pacienti i politici se v některých regionech ohrazují proti omezení dostupnosti akutní péče, nemocnice se zase obávají finančních problémů kvůli poklesu úhrad nebo ztráty akreditace pro vzdělávání lékařů.

Přečtěte si, jak zaměstnanecké pojišťovny dosavadní postup hodnotí a jaké jsou jejich další plány (podrobnější vyjádření VZP přineseme v dalších dnech).

Kolik lůžek se vaší pojišťovně podařilo transformovat z akutních na dlouhodobá a následná v letech 2024 a 2025?

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZPMV), odpovídala tisková mluvčí Jana Schillerová: V letech 2024 a 2025 se v souhrnu podařilo snížit počet akutních lůžek o 1 426 a navýšit počet lůžek následných o 511. Současně se snížil počet dlouhodobých lůžek o 64.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP), odpovídala tisková mluvčí Elenka Mazurová: V posledních dvou letech probíhala transformace lůžkového fondu postupně, vždy na základě dohody s konkrétními poskytovateli. Nejde o jednorázovou změnu, ale o postupnou úpravu struktury péče podle potřeb jednotlivých regionů. Cílem není mechanicky snižovat počet akutních lůžek, ale lépe vyvážit akutní, následnou a dlouhodobou péči.

Mohlo by vás zajímat

Opozice chtěla prodloužit dlouhodobé ošetřovné. Vláda řekla ne a vysvětlila proč

RBP, odpovídal tiskový mluvčí Ivo Čelechovský: V celé České republice došlo ke snížení počtu akutních lůžek přibližně o 1 800. Současně se ale o několik stovek lůžek zvýšily kapacity pro následnou a dlouhodobou péči. V Moravskoslezském kraji, kde má RBP největší část svých pojištěnců, tento trend kopírujeme a postupujeme koordinovaně společně s VZP a ČPZP. Je to dáno tím, že zde jsou podíly těchto tří pojišťoven třetinové a každá z nich disponuje i třetinovým pohledem na obložnost lůžek.

Transformace aktuálně probíhá postupně, spíše v desítkách až nižších stovkách lůžek. Podle nás je nezbytná, nicméně musí být postupná, regionálně citlivá a postavená na dohodě s poskytovateli. Největší výzvou není samotné rozhodnutí, ale jeho implementace v praxi.

Společná jednání s VZP

Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (VoZP), odpovídal tiskový mluvčí Jan Mates: VoZP nemá u poskytovatelů nasmlouvána žádná „vlastní“ lůžka, změny v jejich struktuře probíhají vždy v rámci širších jednání zdravotních pojišťoven s poskytovateli. V roce 2024 proběhla společná jednání VZP a pojišťoven sdružených ve Svazu zdravotních pojišťoven s poskytovateli v návaznosti na končící smlouvy s VZP, jejichž cílem bylo mimo jiné řešit nízké využití části akutních lůžek. Pokud poskytovatel přistoupil ke snížení jejich počtu nebo transformaci, promítly se tyto změny do smluvních vztahů se všemi pojišťovnami.

Mezi roky 2024 a 2025 evidujeme napříč poskytovateli pokles přibližně o 1 800 akutních lůžek a současně nárůst následných a dlouhodobých lůžek přibližně o 400.

Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (ZPŠ), odpovídal tiskový mluvčí Petr Kvapil: Vzhledem k regionálnímu působení ZPŠ spolupracuje na restrukturalizaci lůžkového fondu a na optimalizaci využití jeho kapacit s ostatními pojišťovnami. ZPŠ proto v roce 2024 a 2025 akceptovala ve smluvní politice úpravy a změny v počtu lůžek. Vycházely ze závěrů jednání mezi poskytovateli a zástupci majoritních zdravotních pojišťoven v jednotlivých krajích. Celkově došlo v ČR k úpravám asi u 1 200 lůžek.

Oborová zdravotní pojišťovna (OZP), odpovídal tiskový mluvčí František Tlapák: Na transformaci lůžek se díváme z celkového pohledu, nikoli izolovaně pouze za jednu zdravotní pojišťovnu. Je to systémové opatření, které vyžaduje koordinovaný společný postup ve shodě s ostatními zdravotními pojišťovnami, včetně VZP. Tyto kroky probíhají na základě analýzy dat. Důkladně je diskutujeme s dotčenými poskytovateli, eventuálně s jejich zřizovateli.

Jaké má vaše pojišťovna plány v transformaci lůžkového fondu na rok 2026? A na další roky?

ZPMV: Plánujeme ve spolupráci s ostatními zdravotními pojišťovnami nadále podporovat redukci akutních lůžek a jejich transformaci na lůžka následné, dlouhodobé a sociálně-zdravotní péče. Plánujeme také část zrušených akutních lůžek transformovat ve prospěch jednodenní péče.

ČPZP: Demografický vývoj naznačuje, že v dalších letech bude potřeba růstu zejména následné a dlouhodobé péče. Proto se budeme ve spolupráci s jednotlivými poskytovateli akutní lůžkové péče při všech jednáních zabývat postupnou optimalizací struktury lůžek. Reálná změna proběhne po dohodě s poskytovateli a s ohledem na dostupnost péče v jednotlivých regionech. Nejde o plošné kroky, ale spíše o postupné změny tam, kde dávají medicínsky a organizačně smysl.

RBP: Cílem RBP je v transformaci pokračovat s tím, že nebude plošná a bude respektovat dostupnost péče v konkrétním regionu. V tomto kontextu se například chceme zaměřit na obory s nízkou obslužností akutních lůžek. A případně posilovat kapacity následné, rehabilitační nebo dlouhodobé péče.

Nezbytný a dlouhodobý proces

VoZP: Transformaci lůžkového fondu vnímáme jako nezbytný a dlouhodobý proces, který je nutné aktivně řídit a koordinovat napříč zdravotními pojišťovnami. Klíčovým nástrojem zůstává nastavení úhradových mechanismů, a to jak dohodovacím řízení, tak jeho následným promítnutím do úhradové vyhlášky.

Zároveň považujeme za nezbytné posílit tlak na strukturální změny v síti lůžkové péče, a to v návaznosti na kontinuální jednání se zástupci poskytovatelů. Ta by neměla být omezena pouze na jednoleté cykly, jak je tomu dnes v dohodovacím řízení. Měla by mít víceletý horizont a reflektovat dlouhodobé demografické trendy i reálné potřeby pacientů. Cílem je systematicky podporovat restrukturalizaci kapacit ve prospěch následné a dlouhodobé péče. A naopak omezovat kapacity tam, kde jsou dlouhodobě nevyužívané nebo nadhodnocené.

ZPŠ: I v příštích letech jsme připraveni reagovat na změny potřeb pojištěnců zejména vzhledem ke stárnutí populace, předpokládané nižší porodnosti a dalším souvisejícím faktorům, které budou jistě vyžadovat další změny v síti smluvních poskytovatelů – a to nejen v oblasti lůžkové péče. Situaci ZPŠ monitoruje, s ohledem na už zmíněnou regionální působnost, hlavně ve svých regionech zájmu.

Probíhají aktuálně o tomto tématu jednání s poskytovateli?

ZPMV: Jednání s poskytovateli zdravotních služeb ve věci transformace lůžkového fondu probíhají kontinuálně. Aktuálně probíhá komunikace s poskytovateli ve věci přeměny následné či dlouhodobé lůžkové péče na sociálně-zdravotní lůžkovou péči.

ČPZP: Ano, otázka struktury lůžkové péče je součástí průběžných jednání s nemocnicemi i jejich zřizovateli. Tato jednání probíhají individuálně podle situace v jednotlivých regionech a často také ve spolupráci s kraji.

RBP: Jednání s poskytovateli probíhají kontinuálně a individuálně. Jsou to především městské nemocnice, nemocnice s nižší obložností akutních lůžek, případně poskytovatelé, kteří už sami deklarují zájem o změnu struktury péče. Tedy například o rozvoj následné nebo rehabilitační péče.

VoZP: V současné době konkrétní jednání s poskytovateli neprobíhají. Téma transformace lůžkového fondu bude řešeno v probíhajícím dohodovacím řízení pro rok 2027.

ZPŠ: Aktuálně ZPŠ nevede se žádným poskytovatelem zvláštní jednání k úpravám lůžkového fondu. Ale problematiku restrukturalizace, respektive optimalizaci sítě bereme jako kontinuální proces.

Petice i mediální ataky

Jaké jsou podle vašich zkušeností nejčastější důvody, kvůli nimž se poskytovatelé nebo zřizovatelé vůči transformaci negativně vymezují a brání se jí?

ZPMV: Hlavní obava se týká poklesu úhrady a ztráty akreditace pro vzdělávání lékařů ve specializačním vzdělávání. To má také návaznost na personální zajištění a úhradu. Silný je také politický aspekt. A to kvůli snížení dostupnosti a omezení rozsahu zdravotních služeb, které negativně vnímají občané, zřizovatelé, města a obce. Objevují se petice organizované městy, výzvy k zachování služeb i mediální ataky.

ČPZP: Nejčastěji jde o obavy z omezení dostupnosti akutní péče v regionu, což je citlivé téma pro místní samosprávy i pro veřejnost. Svou roli hrají také organizační a personální otázky, protože změna struktury péče může znamenat úpravu provozu jednotlivých oddělení.

Pokud se ale změny připravují ve spolupráci s poskytovatelem akutní lůžkové péče a s ohledem na potřeby regionu, bývá jejich přijetí obvykle jednodušší.

RBP: Nejčastěji evidujeme zejména obavy ze ztráty prestiže a statutu nemocnic. Ty akutní péči vnímají jako „vyšší level“. Časté jsou také obavy o udržení lékařů a kvalifikovaného personálu, strach z ekonomické nejistoty kvůli změně úhradových mechanismů a návratnosti provozu.

Vnímáme také obavy z omezení dostupnosti péče pro region a související politický tlak ze strany zřizovatelů na zachování akutní péče. Setkáváme se také s obecnou nedůvěrou ke změně. A to přesto, že data ukazují nízkou využitelnost některých akutních lůžek.

VoZP: Ze strany poskytovatelů je častým důvodem obava ze ztráty akreditace nebo snížení úhrady od zdravotních pojišťoven. Ze strany zřizovatelů – převážně samospráv – představuje jakékoliv omezení péče politicky citlivé téma, které se obtížně komunikuje s veřejností, tedy s voliči.

ZPŠ: Často jsou obavy poskytovatelů v zásadě oprávněné a odůvodněné. A to například obavy ze ztráty akreditace pro vzdělávání, nižší atraktivity působiště – například z hlediska odborného rozvoje – pro lékaře při redukci lůžkového fondu hlavně u některých odborností. Svoji roli při pokusech o optimalizaci sítě hrají v některých případech i politické tlaky.

Máte na transformaci lůžek i nějaké ohlasy od pacientů?

ZPMV: Zaznamenáváme požadavky na zajištění a zachování plného rozsahu zdravotních služeb i při minimálním dojezdu a racionální redukci. Objevují se petice, zveřejňování na webu, medializace. Jakákoliv redukce či změna se na straně občanů – i při snaze o vysvětlení – míjí účinkem.

ČPZP: Pacienti většinou vnímají především dostupnost péče ve svém regionu. Pokud změny vedou k lepší návaznosti péče – například rychlejšímu přesunu z akutního oddělení do rehabilitační nebo následné péče – bývají přijímány pozitivně.

Naopak citlivě jsou vnímány situace, kdy by změny mohly znamenat horší dostupnost akutní péče. Proto je důležité postupovat postupně a regionálně citlivě.

RBP: Aktuálně evidujeme vyvážené pozitivní i negativní reakce pacientů. Pozitivní zmiňují lepší dostupnost následné péče, kratší čekací doby na rehabilitace, respektive doléčení a také větší komfort v rámci rekonvalescence.

Negativní pramení ze strachu ze „zrušení nemocnic“, obavy z dlouhého dojíždění za akutní péčí a často také z nepochopení rozdílu mezi akutní a následnou péčí.

VoZP: Nemáme.

ZPŠ: Přímé ohlasy od pojištěnců k restrukturalizaci neevidujeme.

OZP: Ohlasy pojištěnců na probíhající transformaci lůžek neevidujeme.