V Evropském parlamentu se minulý týden znovu rozhořela ostrá debata o zpřísněných pravidlech EU pro čištění odpadních vod. Několik poslanců kritizovalo novou legislativu a varovalo, že povinnost farmaceutických a kosmetických firem podílet se na odstraňování mikropolutantů by mohla ohrozit evropský farmaceutický průmysl.

Hlavní spor se soustředil na otázku, jak prosazovat ambiciózní environmentální cíle, aniž by tím utrpěla dostupnost cenově přijatelných léků. Revidovaná směrnice o čištění městských odpadních vod čelí silné kritice.

Farmaceutickým a kosmetickým firmám totiž ukládá podílet se finančně na odstraňování mikropolutantů z odpadních vod, a to nejméně z 80 %. Podle kritiků by tyto náklady mohly narušit křehké dodavatelské řetězce, zejména u levných generických léčiv.

Knotek: Ochrana vod ano, ale…

Český europoslanec Ondřej Knotek (Patrioti pro Evropu) patří k nejhlasitějším kritikům směrnice a varuje, že může ohrozit celé odvětví. „Nikdo nezpochybňuje ochranu vodního prostředí,“ zdůraznil. „Ale naše opatření si nesmí protiřečit. Obávám se, že naši globální konkurenti se někdy musí evropským krokům smát.“

Zároveň ocenil projednávaný Akt o kritických léčivech, který má vrátit výrobu léčiv zpět do Evropy. Podle něj však pravidla pro odpadní vody ve výsledku „vytlačují výrobu léků z evropské půdy“.

Knotek také upozornil, že EU už nyní uplatňuje vysoké environmentální standardy, a další tlak by mohl mít opačný efekt. „Další nekontrolovaný tlak tímto směrem může být pro EU jako globálního hráče stopkou. Pro klima už nemůžeme udělat o mnoho více než ostatní – a rozhodně ne za cenu dostupnosti léků v EU,“ uzavřel.

Někteří poslanci zároveň zpochybnili spolehlivost studií Evropské komise o nákladech a dopadech a vyzvali k novému posouzení ve spolupráci s průmyslem. Eurokomisařka pro životní prostředí Jessika Roswallová připustila, že odhady se výrazně liší, část z nich je však podle ní založená na chybných předpokladech.

Mohlo by vás zajímat

„Vím, že se čísla značně liší, a stejně jako vy jsem chtěla vědět proč. Některé odhady nevycházejí z úzkého rámce finální dohody z trialogu, a proto přirozeně nadhodnocují náklady,“ uvedla.

Ovlivňuje debatu lobbing průmyslu?

Diskuse zároveň odhalila hluboké rozdělení Evropského parlamentu. Zastánci směrnice odmítají tvrzení, že by vedla k nedostatku léků. Lucemburská europoslankyně Tilly Metzová (Zelení) kritizovala způsob, jakým je debata vedena, a označila jej za výsledek dlouhodobého tlaku průmyslových lobby.

Podle ní je opatření „záměrně překrucováno jen proto, aby byly chráněny ziskové marže firem, které každoročně generují miliardové zisky“.

Celá debata tak ukazuje hlubší problém evropské politiky: jak sladit environmentální regulaci s potřebou zajistit dostupnost léků a udržet konkurenceschopnost průmyslu. Evropská komise zatím za směrnicí pevně stojí. Skutečné dopady se ale ukážou až ve chvíli, kdy členské státy do roku 2028 nastaví své finanční plány a farmaceutický sektor na nová pravidla zareaguje.

Článek byl převzat ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.