Umělou inteligenci (AI) používají dvě třetiny českých nemocnic. Lékaři ji vítají, upozorňují ale na potřebu lepšího vzdělávání i jasných pravidel jejího používání. AI přináší i nové riziko – pacienti jí věří až příliš a mohou si tím uškodit. Na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví o tom mluvil Adam Gřunděl, tajemník České společnosti pro umělou inteligenci a inovativní digitální technologie v medicíně.
Ve své přednášce Gřunděl shrnul, jaké benefity ve zdravotnictví zavádění umělé inteligence přináší. Patří mezi ně:
- vyšší kvalita péče a větší bezpečnost pacientů. „Umělá inteligence už dnes na základě klinických studií dokáže odhalit některé věci, které bohužel lidské oko vidět nedokáže.“
- efektivita provozu. „Dnes lékaři i sestry zahlcuje administrativa. Její část může AI převzít.“
- pokračující zlepšování se. „Ale v tomto směru je umělá inteligence natolik progresivní, že to někdy může paradoxně až škodit. Každá inovace je změna a na změny si zdravotníci potřebují nějaký čas zvykat.“
Umělá inteligence už si, i přes její poměrně nedávný nástup, našla v tuzemském zdravotnictví své pevné místo. „Nejčastěji je užívána u zobrazovacích metod, jako jsou magnetické rezonance, rentgeny nebo mamografie, ale pomáhá například i při detekci nozokomiálních nákaz, při níž pracuje s daty z nemocničního informačního systému,“ popsal Gřunděl.
Ten pracuje jako vedoucí oddělení inovací strategického rozvoje, digitálních technologií a AI na ministerstvu zdravotnictví. To se zabývá vytvářením klinických doporučených postupů, metodických pokynů a obecně rychlejším zaváděním umělé inteligence do zdravotnického systému – a to i z pohledu úhrad.
Většina nemocnic už zkušenosti má
Aby resort zjistil, jak je reálně AI využívána, provedl Národní průzkum o využívání AI ve zdravotnictví. Do něj se zapojilo 105 respondentů z menších i větších nemocnic.
„Zjistili jsme, že dvě třetiny nemocnic už s klinickou AI pracují. A potvrdilo se, že nejčastějším oborem, v němž umělou inteligenci používají, je radiologie – a to v 83 %,“ popsal výsledky Gřunděl. Jde podle něj o celosvětový a logický trend. „V radiologii se AI modely celkem jednoduše trénují. A je k tomu i dostatečné množství dat,“ vysvětlil.
Podle výsledků průzkumu se AI stává běžnou součástí klinické praxe, ale stále častěji se už využívá také v administrativě (u 55 % respondentů). „A to nejenom v administrativě pro lékaře, ale i v rámci chodu ekonomického, HR a dalších oddělení,“ dodal Gřunděl.
K tématu:
- Byrokracie i Trump ohrožují dostupnost léků. Chceme reagovat podporou inovací, řekl Vojtěch
- Moderní VZP bez „drábů“: Duškov sází na data a platbu za výsledek péče
- Pravá ruka neví, co dělá levá. EU dusí vlastní farmaceutický průmysl, shodli se Vojtěch se Sananesem
- Konec monopolu specializovaných center? Stát, pojišťovny i firmy chtějí změnu
- Jak AKESO využívá umělou inteligenci. Pacient vyplní dotazník doma, lékaři to ušetří půlku času
Český zdravotnický systém je podle něj na implementaci AI připraven, ale další rozvoj vyžaduje systematickou strategii, vzdělávání a podporu pilotních projektů.
Strach lékařů z AI mizí
Průzkum přinesl i další zajímavé zjištění. Velká většina lékařů se dnes už neobává, že AI sníží jejich profesní autonomii. „Před několika lety panovala značná obava, že umělá inteligence začne nahrazovat lékaře a radiologové přijdou o práci. To se ale nikdy nestane, ani to neumožní legislativa Evropské unie,“ popsal Gřunděl.
Podle něj by proti nahrazení lékařů umělou inteligencí protestovali i pacienti. „Sice chtějí efektivnější a lepší péči, ale pořád potřebují alespoň trochu s lékařem i komunikovat,“ míní.
Lékaři a další zdravotníci také v průzkumu potvrdili, že většinově touží po vzdělávání v AI. Jde přitom o oblast, v níž má tuzemský systém značné mezery, ač se ministerstvo a odborná společnost snaží o zlepšení.
„Problém je ale například v pregraduální části vzdělávání. Na lékařských fakultách se moc neučí o digitalizaci, telemedicíně nebo o tom, jak interpretovat AI výsledky. A to může být problém, až lékaři nastoupí do klinické praxe,“ upozornil Gřunděl.
Mohlo by vás zajímat
Dobrý sluha, špatný pán
Promluvil i o úskalích používání umělé inteligence lékaři, kteří s ní konzultují zdravotní problémy svých pacientů. „Jazykový model funguje tak, že vždycky chce uspokojit tazatele. Vždy bude chtít hledat odpověď a nebude ho moc zajímat, jestli je správná, nebo ne,“ upozornil.
Platí to i pro pacienty, kteří své problémy také často konzultují s AI a pak se získanými poznatky – někdy až neústupně – konfrontují lékaře. „Pro lékaře je ale složité pacientovi vysvětlit limity jazykového modelu AI, nebo to, že pacient ani nemůže zadat pro svůj dotaz všechny potřebné informace. Nemá v ruce krevní obraz nebo laboratorní výsledky moči,“ konstatoval Gřunděl.
V tomto směru se Česká společnost pro umělou inteligenci a digitální inovativní technologie v medicíně pokusí vzdělávat pacienty, pro které připravuje vydání desatera, jak AI využívat. „To budou moci lékaři ve svých ambulancích využít pro své pacienty, aby se dočetli, k čemu jazykové modely slouží – a k čemu naopak ne,“ uvedl.
V žádném případě to ale neznamená, že by jazykový model byl v diagnostice a léčbě v zásadě horší než lékař. „Klinické studie naopak ukazují, že kdyby léčil sám jazykový model AI, je lepší než lékař. A že když lékař léčil s jazykovým modelem dohromady, jsou výsledky horší než výsledky samotné AI. Jazykový model ale není certifikovaný zdravotnický prostředek a zodpovědnost vždy ponese lékař,“ dodal Gřunděl.
