Obvodní soud pro Prahu 7 ve středu zamítl nárok Diany Polyákové na bolestné zhruba 833 tisíc korun za operaci, při které jí lékaři změnili pohlaví. Polyáková se zákrokem zpětně nesouhlasí. Novinářům řekla, že se ženou být necítí. V roce 2010 až 2012 proto zažalovala tři pražské nemocnice. Žádala po nich 17 milionů korun. V případě asi deseti milionů korun za ztížení společenského uplatnění už ale soudy nároky kvůli promlčení nepravomocně zamítly. O dalších požadavcích ve výši zhruba šesti milionů za ušlý zisk bude soud dále jednat.
Podle soudkyně Ivy Kaňákové žádala Polyáková bolestné kvůli dvěma operacím. Jednou z nich byla přímo změna pohlaví v roce 2006. Tento nárok ale soudkyně také označila za promlčený. Podle znaleckého posudku se zdravotní stav Polyákové ustálil v březnu 2008 a na podání žaloby měla od té doby dva roky. Nemocnice ale zažalovala později. Část peněz chtěla žena i za zákrok z roku 2009, ten však podle soudu už se změnou pohlaví nesouvisel. „Byl to operační výkon, kdy již byla operována jako žena,“ uvedla Kaňáková.
Ženské tělo jí nevyhovuje
Částečný rozsudek není pravomocný, Polyáková se může odvolat. „Právně jsem žena, ale necítím se tak,“ řekla před středečním jednáním. Operace ji podle jejího vyjádření poškodila a způsobila invaliditu. „Je to chemická kastrace deviantů,“ prohlásila o zákroku. Před ním se cítila jako zdravý muž.
Polyáková tvrdí, že jí lékaři špatně určili diagnózu. Hospodářské noviny v minulosti napsaly, že poté, co se Polyáková zamilovala do muže, jí lékaři po několika testech a pohovorech diagnostikovali transsexualismus. Začala se proto připravovat na změnu pohlaví, brala hormonální léky a v roce 2006 jí lékaři schválili operaci. Po ní ale Polyáková měla deprese a zjistila, že jí ženské tělo nevyhovuje. Žena nyní tvrdí, že transsexuál nikdy nebyla.
Nemocnice nároky nároky Polyákové neuznávají
Tři žalované nemocnice – Všeobecná fakultní nemocnice, Fakultní nemocnice Motol a Fakultní nemocnice Bulovka – nároky Polyákové neuznávají. Při dřívějším soudním jednání jejich právní zástupci upozorňovali na to, že není žádný důkaz o tom, že by nemocnice porušily svou právní povinnost. Polyáková také podle nich se zákroky souhlasila.
Z dat ministerstva zdravotnictví vyplývá, že počet žádostí o posouzení změny pohlaví vzrostl za deset let na více než trojnásobek za rok. Zatím nejvíc jich bylo v roce 2024, kdy tuto vůli projevilo 296 osob, loni jich bylo 261. Od roku 2012 šlo o více než 1 900 žadatelů, častěji o ženy. Data ukazují počty projednaných žádostí, nejde o počty úředních ani operačních změn pohlaví.
V roce 2024 zrušil Ústavní soud podmínku kastrace, kterou Česko jako jedna z posledních zemí v Evropě úřední změnu pohlaví podmiňovalo. Nově stačí potvrzení diagnózy od sexuologa, což je proces trvající většinou šest až 12 měsíců. Lékaři musí pacienta poučit i o souvisejících rizicích.
