Zásadní posun v léčbě Alzheimerovy choroby je tady. Takové titulky plnily v posledních měsících stránky novin a webů po celém světě. Oslavovány za zpomalování Alzheimerovy choroby byly antiamyloidní léky. Nová rozsáhlá analýza Cochranovy databáze ale všeobecné nadšení krotí. Podle ní nemají tyto léky pro pacienty žádný znatelný přínos. Upozornil na to web deníku The Guardian.
Antiamyloidní léky, které byly v posledních měsících prezentovány jako účinný nástroj ke zpomalení Alzheimerovy choroby, fungují tak, že odstraňují shluky amyloidního proteinu hromadící se v mozku. Tyto amyloidní shluky jsou přitom jedním z charakteristických znaků Alzheimerovy choroby.
Klinické studie prokázaly u pacientů, kteří tyto léky užili, malé, nicméně statisticky významné zlepšení. Na základě toho schválily regulační orgány po celém světě dva léky (jeden od firmy Eisai, druhý od Eli Lilly). Řada zemí ale zůstala zdrženlivých a nezařadila je k poskytování pacientům prostřednictvím veřejných zdravotnických služeb.
Ne všichni souhlasí
Autoři nové analýzy vycházeli z údajů 17 klinických studií provedených na více než 20 tisících lidech (většinou nad 70 let) s mírným kognitivním postižením nebo mírnou demencí. Studie hodnotily sedm antiamyloidních léků. Závěr je jasný – jejich účinky na kognitivní funkce a závažnost demence jsou zanedbatelné. Zlepšení funkčních schopností sledovaných pacientů analýza označuje za „v nejlepším případě nepatrné“.
„Úspěšné odstranění amyloidu z mozku se nezdá být spojeno s klinicky významnými účinky u osob s mírnou kognitivní poruchou nebo mírnou demencí způsobenou Alzheimerovou chorobou. Budoucí výzkum léčby Alzheimerovy choroby, která mění průběh onemocnění, by se měl zaměřit na jiné mechanismy účinku,“ zní závěry analýzy.
Ne všichni ale s výsledky nové analýzy souhlasí. Vychází totiž ze standardních metod při hodnocení údajů z publikovaných klinických studií. Někteří výzkumníci ji ale kritizují za to, že kombinuje výsledky starších neúspěšných léků s výsledky novějších a účinnějších léků.
„Není překvapivé, že když sloučíte výsledky účinných a neúčinných léčebných postupů, dostanete v průměru malý nebo žádný léčebný účinek,“ říká Charles Marshall, neurolog z Queen Mary University of London.
Mohlo by vás zajímat
Stejný názor má i Susan Kohlhaasová z organizace Alzheimer’s Research UK. „Tato analýza se pokouší házet celou skupinu léků do jednoho pytle, i když víme, že různé antiamyloidní léčby mohou působit odlišným způsobem. Pouze dvě ze 17 zahrnutých studií se týkaly léků nyní schválených ve Velké Británii. Zbytek se zaměřoval na léky, které nebyly dále zkoumány poté, co neprokázaly významný přínos, což nevyhnutelně ovlivnilo výsledky,“ uvádí.
Nevzbuzovat v pacientech falešné naděje
To ale rozporuje spoluautor analýzy Edo Richard, neurolog lékařského centra na nizozemské Radboud University. Rozhodnutí sloučit výsledky studií sedmi různých léků bylo podle něj správné. Všechny totiž měly za cíl odstranit amyloid z mozku. A dopad všech léků na zdraví pacientů hodnotily studie podobným způsobem.
Podle Richarda jsou výsledky porovnávání zjevné. „Analýza nezjistila žádný klinicky významný účinek na kognitivní úpadek nebo závažnost demence. Léky navíc způsobovaly více otoků a krvácení do mozku než placebo,“ konstatuje spoluautor analýzy
„Účinky jsou příliš malé na to, aby si jich pacienti a pečovatelé vůbec všimli,“ tvrdí Richard. A upozorňuje i na komplikovanost léčby pro pacienty. Ti museli každé dva až čtyři týdny navštěvovat kliniku, kde jim podávali intravenózní infuze. Podstupovat museli i pravidelné magnetické rezonance k zjištění případného otoku mozku nebo krvácení.
Skeptický je k účinnosti antiamyloidních léků na Alzheimerovu chorobu také Robert Howard, geriatrický psychiatr z University College London. Nové údaje z klinických studií o antiamyloidních lécích podle něj vyvolávají značné pochybnosti, zda skutečně mění průběh Alzheimerovy choroby.
„Je velmi těžké být tím, kdo tyto věci říká, ale nemyslím si, že je vůči pacientům fér vzbuzovat v nich naděje. Smutnou pravdou je, že ani léky s nejlepšími výsledky nemají žádný klinicky významný účinek,“ míní.
