Reforma hygienických stanic, větší role sester a dalších nelékařů i změny v úhradách zdravotní péče. Tři legislativní priority resortu pro letošní rok představil na čtvrtečním zasedání Sněmovny ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).

„V tuto chvíli pracujeme na ministerstvu zdravotnictví na třech základních balících legislativy, které chceme dokončit v tomto roce. Reagují na neřešené problémy, které vnímáme dlouhodobě,“ řekl Vojtěch v úvodu svého vystoupení v Poslanecké sněmovně. Následně zmíněné tři oblasti popsal podrobněji.

Připravit se na epidemie

Prvním legislativním pilířem má být ochrana veřejného zdraví. Tuto oblast podle Vojtěchových slov bývalá vláda Petra Fialy dostatečně nepodpořila. „My jsme v době covidu personálně posílili hygienické stanice. Když přišla nová vláda, škrtla 140 míst. Nijak neposílila jejich financování. A dnes vidíme, že systém není v dobrém stavu a je nutné s ním něco udělat, abychom byli schopni čelit nejenom epidemiím, pandemiím, ale i jiným krizovým situacím,“ řekl Vojtěch.

Jeho cílem je reforma a modernizace systému ochrany veřejného zdraví. „Vznikla skupina připravující změny, které cílí na to, že veškeré současné instituce, které se této oblasti věnují a mají ji v gesci, sfúzují do zcela nového moderního Institutu pro veřejné zdraví 21. století,“ řekl Vojtěch. A jmenoval krajské hygienické stanice, Státní zdravotní ústav i dva zdravotní ústavy v Ostravě a v Ústí nad Labem.

Nový institut má být jednotně řízen a kromě pandemií a epidemií bude řešit například i nárůst chronických chorob spojených s rizikovými faktory, jako jsou obezita a nedostatek pohybu nebo konzumace alkoholu a tabáku.

Posílit nelékaře

Druhým zásadním tématem, kterého se mají už letos týkat legislativní změny, je podle Vojtěcha posílení kompetencí nelékařských profesí. „Na tomto tématu velmi intenzivně pracujeme, a to i ve spolupráci se vzdělavateli. Cílem je, abychom využili na maximum nelékařské zdravotníky, kteří jsou často velmi vzdělaní, mají vysokoškolské vzdělání, specializaci i nejrůznější kurzy. Musíme je využít, protože je to i v zájmu fungování a stability českého zdravotnictví – vzhledem třeba k stárnutí populace a potřebě navýšení kapacit dlouhodobé a domácí péče,“ řekl ministr.

Změny se nemají rozhodně týkat jen všeobecných a praktických sester, ale všech nelékařů. Specificky Vojtěch ve svém vystoupení jmenoval koordinátory péče v komplexních onkologických centrech.

„Koordinátory, což nemusí být ani zdravotníci, chceme využít i v dalších oblastech péče o chronicky nemocné, protože právě koordinace péče o chroniky, na kterou nemá čas lékař a často ani všeobecná sestra, je zcela klíčová pro dobrý průběh péče a celý proces péče. Ať už u onkologicky nemocných nebo kardiaků a podobně,“ zdůraznil.

Mohlo by vás zajímat

Dohodovací řízení jinak

Pozornost chce resort zaměřit také na finanční stabilizaci systému, změnit se má přístup k nastavování úhrad za zdravotní péči. „Chceme zásadně revidovat a reformovat dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli a dát mu mnohem silnější obsah, než má doposud… Poprvé v historii jsme vytvořili nový systém dohodovacího řízení. Ten teď pilotujeme. Opírá se o skutečně bytelná data, strukturální data systému,“ uvedl Vojtěch.

Kromě nárůstu úhrad se má do středobodu zájmu při dohodovacím řízení dostat i struktura a kvalita péče, indikátory kvality, efektivita a restrukturalizace sítě, doplnil ministr. „Takže dohodovací řízení bude mít mnohem silnější roli. Důležitá je i odpovědnost zdravotních pojišťoven. Tu chceme v tomto směru posílit. Ale zároveň chceme, aby do budoucna nebylo možné to, co jsme viděli v posledních letech – že byly opakovaně vydávány deficitní úhradové vyhlášky,“ shrnul.

Přerozdělení rezerv mezi Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a ostatními pojišťovnami je podle ministra „záplata řešení pro tento rok“. Pro příští rok ale podle něj bude nevyhnutelné navýšení plateb za státní pojištěnce.

„Už jsem zaznamenal od některých opozičních poslanců, že k tomu mají jisté výhrady. Ale myslím si, že určitě vyplývají z neznalosti situace. Protože pokud neuděláme tento krok a nenavýšíme výrazně platby za státní pojištěnce, znamená to pro příští rok prakticky nulový, potažmo negativní nárůst úhrad pro jednotlivé segmenty,“ dodal Vojtěch.