Podle zdravotníků lze třetinu ambulantní péče řešit distančně. Přesto se telemedicína v Česku nerozvíjí tak rychle, jak by mohla. Překážkou zůstává nastavení úhrad. Pohled dodavatele nemocničních klinických informačních systémů na elektronizaci představil na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví jednatel společnosti Medicalc software Václav Vachta.
„Nemocniční informační systém Medicalc je dnes rozšířen ve velké části nemocnic a zdravotních skupin v České republice. Používá ho více než stovka zdravotnických zařízení, na trhu je už 25 let a nabízí komplexní řešení s desítkami různých modulů,“ popsal na úvod Vachta.
Co nejpropojenější systém
Před třemi lety, kdy začaly výrazné diskuse nad podobou elektronizace zdravotnictví, přišla firma také s konceptem nazvaným Medicalc Digital. Tvoří ho propojený systém digitalizace zdravotnictví a skládá se z několika komponent. Těmi jsou (i s komentářem Václava Vachty):
- Bezpapírová nemocnice. „Tím je míněna plná elektronizace zdravotnické dokumentace – medikace, ošetřovatelské péče, ale třeba i elektronizace informovaných souhlasů.“
- Národní e-Health – interoperabilita, eRecept, eNeschopenka, eŽádanka a kompletní národní eHealth. „To je pro nás aktuálně horké téma. Jsme ve fázi pilotů a testování výměny zdravotní dokumentace a napojení na kmenové registry, a to téměř na denní bázi.“
- Inovativní moduly – eRecepce, telemedicína, AI asistent, léčebné plány. „Inspirujeme se i v zahraničí, kde jde dnes často už o poměrně běžné věci.“
- Mobilita. „Zdravotníkům se snažíme nabídnout jejich nemocniční informační systém v mobilu nebo na tabletu, pacientům zdravotní mobilní aplikaci.“
Vachta také upozornil, že klíčové pro každý nemocniční informační systém je také integrace třetích stran. To se týká například zdravotnických prostředků nebo umělé inteligence v radiologii.
Bez úhrad chybí zájem
Ve svém vystoupení na summitu popsal Vachta na příkladu telemedicíny také to, jaké bariéry dnes mohou stát v cestě zavádění nových technologií. „O telemedicíně se hodně mluví už 5 nebo 10 let. Že má na systém zdravotnictví pozitivní dopad, je nezpochybnitelné. Sami zdravotníci říkají, že minimálně 30 % péče v ambulantním sektoru lze řešit distančně, navíc i výrazně efektivněji,“ uvedl.
Legislativní bariéry, které zavádění telemedicíny stály v cestě, podle něj padly. „Legislativa je po dlouhých peripetiích na světě. Z roku 2021 máme zákon o elektronizaci zdravotnictví. V roce 2024 vznikla novela zákona o zdravotních službách, která říká, že telemedicínská služba je stejná jako služba fyzická. Máme i vyhlášku,“ shrnul Vachta.
Zásadní bariéra je ale v něčem jiném. „Nejsou úhrady, respektive jsou jen zlomkové. Takže když dnes někomu nabízíme, že může v rámci služeb Medicalcu využívat jako modul i telemedicínu, narazíme na fakt, že by na takovém řešení tratil. Jde sice o komunikaci bezpečnou, šifrovanou a efektivní, ale bez úhrad,“ vysvětlil Vachta.
K tématu:
- Umělá inteligence místo lékaře? V rukou nepoučených pacientů může škodit
- Byrokracie i Trump ohrožují dostupnost léků. Chceme reagovat podporou inovací, řekl Vojtěch
- Moderní VZP bez „drábů“: Duškov sází na data a platbu za výsledek péče
- Pravá ruka neví, co dělá levá. EU dusí vlastní farmaceutický průmysl, shodli se Vojtěch se Sananesem
- Konec monopolu specializovaných center? Stát, pojišťovny i firmy chtějí změnu
A apeloval na to, aby se otevřela diskuse o změně úhradového systému. „Strategii elektronizace je potřeba provázat se strategií úhrad. A to třeba jen dočasně,“ řekl. Úhrady podle něj chybí například i v oblasti elektronizace zdravotnické dokumentace. „Dokonce si myslím, že by pojišťovna nemusela nutně bonifikovat, ale že by za to, když někdo dnes píše zprávy na psacím stroji, mohla sáhnout i k malusům,“ míní.
Stiskem jednoho tlačítka
Vachta na summitu popsal i další pole působnosti společnosti Medicalc – umělou inteligenci, konkrétně vývoj AI asistenta. „Jde podle nás o důležitou oblast, protože práce se strukturovanou dokumentací je zásadní pro elektronizaci, ale zároveň ji potřebujeme co nejvíce zkrátit, aby zdravotníky nezatěžovala. Proto je důležité dostávat do strukturované podoby hlasové i textové vstupy,“ vysvětlil Vachta.
Výhodou je podle něj řešení, které použil Medicalc, když AI asistenta propojil s informačním systémem. „Lékař pacienta vyšetří, otevře audiozáznam, vytvoří nahrávku, vybere šablonu a vytvoří zprávu. Výsledkem je zápis, který zkontroluje a potvrdí,“ popsal Vachta běžný způsob užití AI asistenta v praxi. Ucelená zpráva může tímto způsobem vzniknout v řádu vteřin po ukončení vyšetření a rozhovoru s pacientem.
Medicalc se zaměřil na to, aby se zdravotníkům s AI asistentem co nejlépe pracovalo. „Při vývoji jsme nejvíce času strávili vytvářením uživatelsky co nejpřátelštějšího rozhraní. Aby vše fungovalo na stisk jednoho tlačítka a nemuselo se nic kopírovat z nějaké aplikace,“ popsal Vachta.
Diagnózu asistent nestanoví
Umělá inteligence v roli zdravotníkova asistenta má široké možnosti použití. AI asistenta lze využít pro ambulantní i zobrazovací vyšetření, příjem, vizitu, operační protokoly, dekurzy, konzilia, propouštěcí zprávu, případně i pro patologický nález.
Zároveň ale jednatel Medicalc software upozornil, že AI asistent není zdravotnickým prostředkem. „Nedělá žádnou diagnózu. Pracuje jen s informacemi, které někdo řekne nebo jsou zapsané v textu. Celý proces ‚jen‘ strukturuje a zrychluje,“ vysvětlil.
Mohlo by vás zajímat
Co se týče souladu s Aktem o umělé inteligenci, právním rámcem pro umělou inteligenci v EU, patří AI asistent do kategorie omezeného rizika. „To znamená, že stačí, aby byl pacient informovaný, že bude nahráván, a souhlasil s tím,“ upřesnil Vachta. Přepsaná zpráva pak musí být označena tak, aby bylo jasné, že ji vygenerovala umělá inteligence.
