Zatímco dříve byla bezpečnost práce synonymem pro helmy a pevné boty, dnešní hrozby jsou okem neviditelné, ale o to ničivější. V Bruselu se začal projednávat návrh, který má chránit zaměstnance před chronickým stresem, digitálním tlakem a psychickým vyčerpáním. „Už nejde o okrajové téma, ale o zásadní výzvu pro veřejné zdraví i ekonomiku,“ zaznělo na schůzi výboru pro veřejné zdraví (SANT).

Éra, kdy se ochrana zdraví při práci omezovala na prevenci úrazů u strojů, je dávno pryč. Výbor pro veřejné zdraví Evropského parlamentu ve čtvrtek otevřel klíčovou debatu o psychosociálních rizicích na pracovištích.

Europoslanci varují, že neustálá digitální dostupnost, rostoucí nároky na produktivitu a chronický stres se stávají novou evropskou normou, která poškozuje nejen jednotlivce, ale i zdravotní systémy a konkurenceschopnost celé Evropské unie.

Od helmy k duševní rovnováze

„Když mluvíme o zdraví na pracovišti, příliš často myslíme jen na fyzickou bezpečnost, tedy na helmy, stroje a předpisy. Ale ochrana zdraví pracovníků se změnila. Evropští občané se potýkají se stresem z práce, vyhořením, obtěžováním a násilím. To vše dříve bývaly okrajové obavy, dnes však patří k nejčastějším rizikům na pracovištích v Evropě,“ uvedla hlavní zpravodajka návrhu, slovinská europoslankyně Irena Jovevová (Renew Europe).

Tato rizika jsou podle ní zákeřná svou neviditelností a kumulativním charakterem, což vede k jejich podceňování a nedostatečné prevenci. Přitom následky jsou hmatatelné – deprese, úzkosti a dokonce kardiovaskulární onemocnění.

AI jako bič místo pomoci?

Na nástrahy nejnovějšího trendu v oblasti pracovních nástrojů upozornila německá europoslankyně Manuela Ripová (EPP). Snažila se vyvrátit představu, že technologický pokrok a umělá inteligence (AI) automaticky ulehčí lidem práci. Realita je totiž mnohdy opačná.

„Lidé dlouho věřili, že stroje převezmou jejich pracovní zátěž. Předpokládali jsme, že s příchodem počítačů a nyní AI nebudeme muset tolik pracovat. Skutečnost je ale jiná. Namísto méně práce se od mnoha pracovníků očekává, že budou neustále připojení, a tlak se zvyšuje,“ řekla Ripová.

A varovala před kulturou „neustálé dostupnosti“ (tzv. always-on culture), která znemožňuje lidem vypnout, což prý dopadá zejména na rodiče s dětmi a pracovníky ve školství či zdravotnictví.

Mohlo by vás zajímat

„Směrnice vše vyřeší“

Podle portugalské europoslankyně Marty Temidové (S&D) už nastal čas, aby Evropská unie přešla od debat k legislativním činům. Efektivnímu řešení ale stále brání stigma kolem duševního zdraví.

„Statistiky nám říkají, že 45 % pracovníků raději bojuje s duševními problémy v ústraní. Potřebujeme specifickou směrnici k ochraně evropských pracovníků před psychosociálními zdravotními riziky při práci,“ uvedla Temidová.

Cílem by nemělo být jen hašení požárů, ale systémová prevence, která jasně definuje práva zaměstnanců i odpovědnost zaměstnavatelů.

Specifický tlak na zdravotníky

Diskuse se často stáčela k sektoru zdravotnictví, který je pod extrémním náporem. Nedostatek personálu a emoční vypětí při práci s nemocnými vytvářejí „toxický koktejl“, který vede k masovým odchodům z oboru. Jovevová proto navrhuje zajistit bezpečné úrovně personálního obsazení a specifické posuzování rizik pro tento sektor.

Ne všichni ale volají po tvrdé regulaci. Zástupce pravicové frakce, Carlo Ciccioli (ECR), upozornil, že problém je širší a souvisí i s výběrem a odolností pracovníků.

„Dnes jsou zaměstnanci primárně vybíráni na základě své přípravy nebo odborného vzdělání, ale je třeba zavést i jiný druh výběru, který by zohledňoval jejich zranitelnost a to, jak je práce v tomto odvětví může ohrozit,“ navrhl.

Nečinnost není neutrální volba

Přestože se názory na konkrétní řešení v detailech lišily, mezi europoslanci byla slyšet shoda nad vážností situace. „Otázkou není, zda jednat, ale jak. Nedělat nic nebo dělat příliš málo není neutrální možností. Má to své reálné náklady – nejen administrativní, ale konkrétní náklady pro pracovníky, zdravotní systémy a naše ekonomiky,“ shrnula Jovevová.