Lépe svůj zdravotní stav hodnotí muži než ženy, lidé s vysokoškolským vzděláním než ti, kdo dokončili jen střední nebo základní školu. S věkem se hodnocení zdravotního stavu zhoršuje. Nadprůměrně svůj zdravotní stav hodnotí obyvatelé spolkové země Bádensko-Württembersko. Celkově se však podíl Němců, kteří o svém zdraví říkají, že je dobré či velmi dobré, od roku 2003 mírně snížil. Poměrně výrazně se ale zvýšil počet těch, které nemoc omezuje v každodenním životě. Vyplývá to z aktuálního průzkumu německého Institutu Roberta Kocha, který má Zdravotnický deník k dispozici.

Jako dobrý nebo velmi dobrý svůj zdravotní stav v roce 2024 vyhodnotilo 64,2 % Němců starších 18 let. Větší procento připadalo na muže (66,6 %), zatímco ženy svůj zdravotní stav hodnotily jako dobrý nebo velmi dobrý jen z necelých 62 %.

S rostoucím věkem se tento podíl snižoval, a to jak u mužů, tak u žen. Zatímco u respondentů ve věkové skupině 18 až 29 bylo se svým zdravotním stavem spokojeno 77,7 % lidí, ve věkové skupině nad 80 let už to bylo jen 36 %.

Nejspokojenější jsou Hamburčané a Němci z jihu

Spokojenost se svým zdravím se v Německu také liší podle stupně dosaženého vzdělání. Není překvapením, že nejlépe svůj zdravotní stav hodnotí vysokoškolsky vzdělaní Němci a Němky, a to v 78,4 % případů. U středoškolsky vzdělaných respondentů tento podíl dosáhl 68,4 % a u lidí s nejnižší úrovní vzdělání pak jen 49,6 %.

Rozdíly v hodnocení zdravotního stavu u Němců najdeme také v závislosti na tom, v jaké spolkové zemi žijí. Vůbec nejlépe svůj zdravotní stav hodnotí obyvatelé dvou jižních spolkových zemí, tedy Bádenska-Württemberska (68 % z nich uvedlo, že jejich zdravotní stav je dobrý nebo velmi dobrý) a Bavorska (67,5 %). A to spolu s Hamburkem, který je s 68,8 % pomyslným vítězem.

Nejhůře svůj zdravotní stav hodnotí obyvatelé Saska-Anhaltska, a to jen mírně nad 57 % dotázaných. Druhé nejhorší umístění si pak připsala spolková země Porýní-Falz s 59 % lidí, kteří svůj zdravotní stav hodnotí jako dobrý či velmi dobrý. Hlavní město Berlín skončilo lehce pod průměrem s 65,2 % lidí kladně hodnotícími svůj zdravotní stav.

Každodenní omezení

Průzkum dále ukázal, že se poměrně výrazně v relativně krátkém čase zvýšil podíl dospělých Němců, kteří mají středně závažné nebo závažné omezení v každodenních činnostech v důsledku zdravotních problémů. V roce 2024 to uvedlo 38,4 % dotázaných, zatímco o pět let dříve jen 33,4 %, tedy asi třetina dotázaných.

Také v tomto ohledu hrál logicky roli věk, ale i úroveň dosaženého vzdělání. Zatímco mladí lidí jen přibližně v pětině případů uvedli, že mají kvůli zdravotnímu stavu nějaké omezení, u lidí starších 80 let tento podíl dosáhl už dvou třetin. Více byli svým zdravotním stavem omezeni lidé s nejnižším vzděláním, a to v 50 % případů. Středoškoláci pak ve 35,3 %, vysokoškoláci jen ve 27 %.

Mohlo by vás zajímat

Rozdíl podle vzdělání se projevoval také v tom, jak svůj zdravotní stav hodnotí lidé s nízkými a vysokými příjmy. Téměř 46 % lidí ohrožených chudobou uvedlo, že jejich zdravotní stav je špatný či velmi špatný. Kdežto u lidí s vysokými příjmy se tento podíl pohyboval jen mírně nad 26 %.

Zdravotní a nutriční gramotnost je žalostná

Autoři průzkumu se zaměřili také na stav zdravotní gramotnosti v Německu. Tu měřili pomocí zkrácené verze nástroje Health Literacy Survey 2019. Ukázalo se, že v roce 2024 se nízkou zdravotní gramotností vyznačovalo 81,4 % žen a 80,9 % mužů. Mezi pohlavími tedy žádné velké rozdíly nepanovaly.

S rostoucím věkem se podíl žen s nízkou zdravotní gramotností snižoval. U mužů ale žádný srovnatelný pokles zdravotní gramotnosti s rostoucím věkem pozorován nebyl. Zároveň nebylo překvapivé, že je obecně vyšší u lidí s vyšším stupněm vzdělání.

V průzkumu byla v neposlední řadě také testována nutriční gramotnost. Tedy vědomí lidí, jak potraviny ovlivňují zdravotní stav. Ukázalo se, že 38,6 % žen, avšak 58,1 % mužů v Německu má nízkou nutriční gramotnost. I zde bylo patrné zlepšování s rostoucím věkem a vyšším stupněm dosaženého vzdělání.