Evropa má na vybranou. Chce zůstat lídrem ve farmaceutickém průmyslu, nebo se začne stále více spoléhat na to, že jí Spojené státy a Čína jen umožní získat přístup k lékům, které se budou ve stále větším měřítku vyvíjet právě tam? To je podle výkonného ředitele největší soukromé (tedy nikoli veřejně obchodované) farmaceutické společnosti světa zcela klíčová a zásadní otázka, kterou si musí starý kontinent zodpovědět. „Bez reforem se staneme závislí na Číně,“ uvedl Shashank Deshpande, šéf společnosti Boehringer Ingelheim pro britský list Financial Times.
Výkonný ředitel největší soukromé farmaceutické společnosti světa Boehringer Ingelheim Shashank Deshpande varoval, že Evropa se nachází na pomyslné křižovatce. A to právě v oblasti farmaceutického průmyslu.
Starý kontinent totiž podle něj riskuje, že v přístupu k inovativním lékům zaostane nejen za USA, ale také za Čínou. Nikoli proto, že by Evropané ztratili schopnost zkoumat nové léčivé přípravky. Nýbrž proto, že se zde farmaceutickým společnostem bude stále méně vyplácet do toho investovat.
Evropa má stále na výběr
„Evropa má na výběr. Chceme i nadále být lídrem ve farmaceutickém průmyslu, nebo chceme toto odvětví přenechat USA a zejména Číně, která se rychle rozvíjí, pokud jde o farmaceutické inovace?“ položil Deshpande otázku v rozhovoru pro britský list Financial Times.
V čem je podle něj problém? V tom, že evropské systémy veřejného zdravotnictví nejsou ochotny platit firmám za tyto léky dost na to, aby jejich výrobci do výzkumu a vývoje investovali právě v Evropě.
„Bez změny tohoto přístupu a reformy systémů by se farmaceutický sektor v Evropě mohl stát závislým právě zejména na Číně. A to v době, kdy už jsme na Číně, ale také Indii superzávislí, pokud se jedná o generické léky,“ dodal šéf společnosti Boehringer Ingelheim.
Deshpande rovněž upozornil, že podobnou obavu vyjádřili i další šéfové evropských farmaceutických společností. A to poté, co americký prezident Donald Trump začal na farmaceutický sektor v USA tlačit, aby snížil ceny léků na předpis pro americké pojištěnce. Evropa by podle Desphpandeho měla Trumpovy politiky využít a výdaje na léky na předpis začít zvyšovat.
Mohlo by vás zajímat
Vyvinuto v Evropě, dostupné v USA
Jako příklad Deshpande pro list Financial Times zmínil přípravek Hernexeos, který se podává jako lék na rakovinu plic. Společnost Boehringer Ingelheim jej uvedla na trh ve Spojených státech, Číně a Japonsku, ale nikoli v Evropě. Důvodem je právě to, že evropské systémy veřejného zdravotnictví za tento přípravek platí málo.
„V Německu a v Evropě, kde jsme tento lék vynalezli, není primárně k dispozici kvůli tomu, že není zařazen mezi léky hrazené, protože musíme provést další studii s aktivním komparátorem, abychom dosáhli přijatelné ceny, kterou už by systém veřejného zdravotnictví zaplatil,“ řekl Deshpande.
„Pokud se v Evropě objeví lidé s daným typem rakoviny, jejich jedinou šancí na užívání tohoto léku je letět do USA. Upřímně řečeno, nikomu to tady nedokážu vysvětlit. Je to škoda,“ posteskl si šéf společnosti Boehringer Ingelheim.
