Jednodenní péče může výrazně odlehčit českému zdravotnictví. Na kulatém stole Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb (ASPZS) ale zaznělo i varování před chaotickým rozvojem, který by mohl oslabit regionální nemocnice. Předseda představenstva skupiny AGEL Michal Pišoja otevřel také téma digitalizace a rostoucí administrativní zátěže zdravotníků.
Jednodenní péče dnes v Česku tvoří přibližně 10 % případů, za jinými státy tak výrazně zaostáváme. „Pokud se podíváme do zahraničí, pohybuje se tento podíl někde mezi 50 až 60 %,“ říká Michal Pišoja.
Právě jednodenní péče má podle soukromých poskytovatelů potenciál zrychlit péči, snížit náklady a zároveň ulevit nemocnicím. Asociace proto podporuje její další rozvoj i větší zapojení do českého zdravotnictví. Zároveň ale upozorňuje, že změna nesmí probíhat nekontrolovaně.
Varování ze Slovenska
Podle Pišoji se Česko musí vyhnout scénáři, který před lety nastal na Slovensku. Tam se jednodenní péče začala rychle přesouvat mimo tradiční nemocnice do nově vznikajících zařízení. Výsledkem byl odliv personálu i části výkonů z krajských a městských nemocnic.
Soukromí poskytovatelé proto netlačí jen na rozšiřování jednodenní péče, ale i na jasná pravidla, která určí, kdo a za jakých podmínek ji může poskytovat. Cílem je podle nich zabránit tomu, aby nový systém oslabil nemocnice, které dnes zajišťují základní zdravotní péči v regionech.
Méně papírů, více času na pacienty
Vedle jednodenní péče otevřel Pišoja i druhé velké téma – digitalizaci zdravotnictví. Podle generálního ředitele AGEL se o elektronizaci nebo umělé inteligenci často mluví, samotné zavádění změn ale naráží na legislativu i odpor uvnitř systému.
Zdravotnictví podle něj změny přijímá pomalu a personál je často vnímá spíše jako další komplikaci. Přesto právě digitalizace může podle poskytovatelů výrazně pomoci zdravotníkům i pacientům.
Hlavním cílem tak není zavádět technologie „pro technologie“, ale odbourat administrativu, která dnes zdravotníky odvádí od pacientů. „Ze zdravotnického personálu postupně vytváříme úředníky,“ upozorňuje Pišoja. Podle asociace by elektronizace a větší využívání umělé inteligence mohly zdravotníkům uvolnit ruce, zvýšit kvalitu péče a zároveň snížit část nákladů systému.
Nutnost dlouhodobé vize
Třetím tématem Pišojova vystoupení bylo financování zdravotnictví a jeho nepředvídatelnost. Soukromí poskytovatelé totiž narážejí na to, že pravidla a úhrady se mění v příliš krátkých intervalech. To komplikuje dlouhodobé plánování i investice.
„Abychom byli schopni přijímat zásadní rozhodnutí, potřebujeme mít vizi alespoň na úrovni tří, pěti nebo sedmi let,“ říká Pišoja. Jako příklad uvádí laboratorní segment, kde podle něj úhradová vyhláška pro rok 2026 prakticky zastavila další rozvoj jen několik měsíců před koncem roku.
Mohlo by vás zajímat
„Chápeme, že vyhláška vychází z určitého objemu disponibilních zdrojů a že tyto zdroje je potřeba nějakým způsobem alokovat. Ale schopnost poznat a plánovat státní politiku v takto krátkém horizontu je pro nás jako soukromé poskytovatele bohužel nepřijatelná,“ říká Pišoja s tím, že ve výsledku na tom tratí stát i pacient.
