Generická verze léků typu Ozempic či Wegovy může po vypršení patentů výrazně proměnit trh s léčbou diabetu i obezity. Farmaceutická společnost Zentiva už v Evropě uvedla generický liraglutid. Podle generálního ředitele české pobočky Borise Sananese navíc aktivně zkoumá i další příležitosti v oblasti GLP-1 agonistů včetně semaglutidu. V rozhovoru pro Zdravotnický deník popisuje, jakou roli sehrají patenty, biosimilars, tlak čínských a indických výrobců i to, proč levnější léčba nemusí automaticky znamenat širší úhrady od pojišťoven.

Plánujete vstoupit na trh s vlastními generiky po vypršení patentů na léky typu GLP-1, například semaglutid?

Na několika evropských trzích, včetně České republiky, jsme už uvedli generickou verzi jednoho GLP-1 agonisty. Jde o lék s účinnou látkou liraglutid. Průběžně vyhodnocujeme i další příležitosti v této oblasti.

Investujete tedy už do vývoje generických verzí těchto léků, nebo čekáte na právní jistotu ohledně patentů?

V této oblasti aktivně zkoumáme všechny příležitosti a zároveň patentovou situaci průběžně sledujeme.

Nižší cena automaticky neznamená širší úhradu ze zdravotního pojištění.

Půjde o klasická generika, nebo složitější biosimilární přípravky?

Léky typu GLP-1 jsou peptidy a mohou být vyráběné buď chemickou cestou, nebo jako biosimilární přípravky. Zvolený postup bude záviset na regulatorním schválení a bude mít dopad i na právní status daného produktu.

Jak to podle vás ovlivní ceny a dobu uvedení na trh?

Biosimilární léčiva se stále více začínají chovat podobně jako tradiční generika. Rostoucí konkurence totiž postupně tlačí ceny dolů a zvyšuje dostupnost léčby. Je však třeba rozlišovat dva hlavní segmenty trhu GLP-1. Jedním je léčba diabetu, druhým léčba obezity. Léky na hubnutí se v České republice ani v řadě dalších zemí nehradí z veřejného zdravotního pojištění. Tento trh tak bude pravděpodobně záviset především na přímých nákupech pacientů.

Za jakou cenu – alespoň orientačně – by se takové generikum mohlo prodávat pacientům v Evropě, zejména v České republice?

Ačkoli se nemůžeme vyjadřovat ke konkrétním cenám léků, lze očekávat, že uvedení generického nebo biosimilárního přípravku na trh by léčbu zlevnilo.

Myslíte si, že nižší ceny generik automaticky povedou k širším úhradám ze strany zdravotních pojišťoven, nebo zůstane regulace překážkou?

Nižší cena sama o sobě automaticky neznamená širší úhradu ze zdravotního pojištění. V zemích, kde jsou léky hrazené pouze při jasně prokázané klinické potřebě, neočekáváme změnu úhradových pravidel pouze v důsledku poklesu cen.

Výrobci v Číně a Indii jsou schopní vyrábět léčiva ve vysoké kvalitě a zároveň v prostředí s nižšími náklady, což přirozeně zvyšuje konkurenci na trhu.

U oblasti léčby diabetu však řada zdravotních systémů pracuje s doporučenými léčebnými postupy první, druhé a třetí volby, kde hraje významnou roli právě cena léčby. V tomto kontextu by cenově dostupnější generické nebo biosimilární agonisty GLP-1 mohly rozšířit přístup k léčbě pro širší skupinu pacientů.

Jak významnou konkurenci představují výrobci z Číny a Indie? Lze jejich cenám vůbec konkurovat? Nebo je pravděpodobnější, že nesplní požadované standardy kvality a nezískají evropská regulatorní schválení?

Výrobci v Číně a Indii jsou schopní vyrábět léčiva ve vysoké kvalitě a zároveň v prostředí s nižšími náklady, což přirozeně zvyšuje konkurenci na trhu.

Očekáváte po vypršení patentů „zlatou horečku“, kdy na trh vstoupí desítky výrobců a ceny výrazně klesnou, nebo trh ovládne jen několik velkých hráčů?

V tuto chvíli nechceme spekulovat, jakým směrem se bude tento trh v budoucnu vyvíjet.