Jak připravit české zdravotnictví na stárnutí populace a nedostatek personálu? Generální ředitelka Penta Hospitals Barbora Vaculíková na Prague International Health Summitu představila, jak se skupina snaží reagovat na demografické změny – od vlastního vzdělávání zdravotníků přes domácí péči až po telemedicínu a využití umělé inteligence.

České zdravotnictví si podle Vaculíkové dlouhé roky vystačilo s přesvědčením, že patří ke světové špičce. Jenže demografická křivka začíná systém dohánět rychleji, než byl kdokoliv ochoten připustit. Přibývá seniorů, prodlužuje se délka života, ale ne počet let prožitých ve zdraví. A s tím rostou i nároky na zdravotní a sociální péči.

Jeden z největších problémů českého zdravotnictví nevidí Vaculíková jen v samotném nedostatku personálu, ale i ve způsobu, jakým se ho systém snaží řešit. Nemocnice si podle ní navzájem přetahují zaměstnance vyššími benefity nebo náborovými příspěvky, jenže tím nevznikají nové kapacity.

Sázka na vzdělávání i silnější roli sester

Penta Hospitals proto vsadila na vlastní vzdělávání. Do svého portfolia nově zařadila Vysokou školu zdravotnickou, která připravuje všeobecné sestry, záchranáře, porodní asistentky i fyzioterapeuty. Cílem je nejen zvýšit počet absolventů, ale také dostat zdravotníky zpět do regionů, odkud pocházejí a kde personál chybí nejvíce.

Vedle vzdělávání společnost spolu s dalšími soukromými poskytovateli prosazuje i rozšiřování kompetencí sester. Podle Vaculíkové je český systém stále nedokáže využít naplno, přestože úroveň jejich vzdělání odpovídá západní Evropě. „Ztrácíme jejich motivaci tím, že nastoupí do systému, který jim v plné míře neumožní uplatnit vzdělání a zkušenosti,“ podtrhuje.

Bez zahraničních pracovníků se systém neobejde

Dalším tématem, které není v době nedostatku personálu možné ignorovat, je zaměstnávání cizinců. „Je to naprosto nezbytné, protože kapacity nestihneme dovzdělat,“ míní Vaculíková. Podle ní je potřeba vytvořit podmínky pro rychlejší a bezpečný vstup zahraničních zdravotníků do české praxe.

Penta Hospitals dnes zaměstnává zhruba 12 tisíc lidí a více než desetina z nich pochází ze zahraničí. Nejvíce z Ukrajiny, nově skupina ale pilotuje i nábor pracovníků z Filipín.

Vedle personálních změn ale musí přijít i proměna samotné struktury péče. Zatímco superspecializovaná medicína se má soustředit do velkých center, běžná plánovaná péče by měla zůstat dostupná v regionech. Právě proto Penta Hospitals buduje regionální centra excelence.

Mohlo by vás zajímat

Příkladem je Klinika Dr. Pírka poblíž Mladé Boleslavi, zaměřená na ortopedii a chirurgii končetin. Podle Vaculíkové jde o model, který umožňuje spojit vysokou odbornost s dostupností péče mimo velká města. „Většina populace nepotřebuje super specializovanou péči, ale běžnou rutinní péči, ke které se musí dostat včas,“ říká.

Pacienti v systému bloudí

Za jeden z největších dluhů českého zdravotnictví vůči pacientům označuje Vaculíková špatnou návaznost péče. Pacienti často nevědí, kam mají pokračovat po vyšetření nebo hospitalizaci, a jednotlivé části systému spolu nedokážou dostatečně komunikovat.

Tento problém se Penta Hospitals snaží řešit větším propojením ambulantní, nemocniční i následné péče. Pomoci má například nová poliklinika v centru Prahy, kde bude fungovat více než třicet odborností s návazností na další zařízení skupiny. Ani uvnitř jedné sítě ale není koordinace jednoduchá.

Významnou roli má do budoucna hrát i jednodenní chirurgie a domácí péče. Právě péče mimo nemocniční lůžko může systému podle šéfky Penta Hospitals výrazně ulevit. Česká republika ale v terénních službách podle dat stále výrazně zaostává.

„Pobočky domácí zdravotní péče jsme se snažili založit tam, kde máme nemocnice akutní péče. Tak, aby po propuštění z nemocnice mohl ošetřující lékař v případě potřeby pacienta indikovat rovnou domácí zdravotní péči. To samozřejmě sníží počet hospitalizací například na následné péči nebo na akutním lůžku,“ popisuje Vaculíková.

Technologie místo zbytečných hospitalizací

Velká očekávání vkládá Penta Hospitals také do telemedicíny a využití umělé inteligence. Ve svých pobytových sociálních službách skupina systém TITOCARE, který sestrám umožňuje provádět základní vyšetření na dálku pod dohledem lékaře.

Podle Vaculíkové už pilotní provoz přinesl první výrazné výsledky. Například se o 30 % snížil počet výjezdů zdravotnické záchranné služby, u 85 % případů došlo k odvrácení potenciální hospitalizace.

Podtitulem letošního ročníku Prague International Health Summit (21. – 22. května) bylo Stárnutí obyvatel: Zásadní výzva pro zdravotní systémy. Summit se tematicky věnoval prevenci, hospitalizaci křehkých pacientů nebo zajištění návazné a dlouhodobé péče. Další texty ze summitu bude Zdravotnický deník publikovat v následujících dnech.