S ohledem na aktuální situaci kolem eboly nejednoho cestovatele napadne, zda je v ohrožení, pokud se s nakaženým ocitne na několik hodin v letadle. Epidemiolog a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar paniku krotí. Přesto upozorňuje, že na palubě určitá rizika existují. Kde číhá skutečné nebezpečí a jak se efektivně chránit?

Aktuální epidemie eboly v Kongu a Ugandě si vyžádala už přes 240 obětí a od minulého pátku pobývá v izolaci v pražské Fakultní nemocnici Bulovka americký lékař, který přišel do kontaktu s nakaženým. A jelikož je krátce před letní dovolenkovou sezónou, vyvstávají v mnoha lidech obavy, zda je cestování letadlem – kde se mísí lidé z celého světa – stále bezpečné jako dříve.

Možnost nákazy tímto vysoce nebezpečným virem na palubě letadla je však za běžných okolností minimální. Podle předního českého epidemiologa Rastislava Maďara musí totiž pro přenos nastat velmi specifické a extrémní podmínky. Samotná přítomnost infikovaného člověka v letadle k nakažení ostatních pasažérů nestačí.

Muselo by dojít k přenosu tělesných tekutin

Klíčovým faktorem je způsob, jakým se virus šíří. Ebola není chřipka ani koronavirus – vzduchem nelétá. „Infekčnost pacienta s ebolou začíná s nástupem prvních příznaků. Ale i pokud by příznaky této nemoci náhodou měl, virus se nepřenáší bezkontaktně, jen dotekem s tělesnými tekutinami,“ uklidňuje Maďar.

Abyste si tedy z dovolené či služební cesty přivezli tuto exotickou infekci, museli byste s nemocným člověkem vstoupit do velmi přímého a nechráněného kontaktu. Jak konstatuje epidemiolog, zdravý pasažér by musel na nemocného přímo sahat bez ochranných pomůcek, případně by musel nastat ještě dramatičtější incident: „Nebo by ho musel pozvracet či potřísnit krví.“

Filtry v klimatizaci zachytí většinu patogenů

Zatímco z eboly není třeba mít v současné době přehnané obavy, běžnější nemoci představují v uzavřeném prostoru kabiny podstatně reálnější výzvu. Pokud totiž mluvíme o respiračních nákazách, prostředí letadel je pro jejich šíření bohužel ideální.

Mnoho lidí se mylně domnívá, že hlavním viníkem je klimatizace, která virus roznese po celém letadle. To je však mýtus. Moderní letadla jsou vybavena vysoce účinnými HEPA filtry, které zachytí drtivou většinu patogenů – vše samozřejmě závisí na tom, jak pečlivě jsou kontrolovány a měněny.

Problém tak nespočívá v cirkulaci vzduchu nad našimi hlavami, ale v bezprostřední blízkosti ostatních cestujících. Dominantní je totiž přímý přenos z člověka na člověka na krátkou vzdálenost. Podle Maďara představuje největší riziko vzdálenost do dvou metrů. Situaci navíc komplikuje fakt, že u řady běžných, ale nepříjemných infekcí je nakažený člověk hrozbou pro své okolí ještě dříve, než se u něj vůbec objeví první kašel nebo vyrážka.

Mohlo by vás zajímat

„U řady infekcí přenosných vzdušnou cestou je nakažený infekční už před prvními příznaky, včetně například planých neštovic nebo spalniček. V té době ani sám netuší, že je nemocný a pro své okolí infekční,“ upozorňuje epidemiolog na neviditelné nebezpečí, kterému se na palubě nelze dopředu vyhnout.

Když vedle vás sedí „chrchlal“

A co dělat v situaci, kdy cestující na sedadle bezprostředně vedle vás začne během letu ustavičně a silně kašlat? Vaše možnosti jsou v takový moment značně omezené. „Tady moc možností člověk nemá, pokud tedy v letadle není volné jiné místo, kam by si přesedl,“ přiznává Maďar.

Zkušený epidemiolog proto doporučuje nespoléhat se na náhodu a na cestu se aktivně připravit. Sám jde příkladem a z vlastních zkušeností nabízí jednoduché řešení: „Já na palubu nosím respirátor, který se v takovéto situaci hodí. A pomůže i předem se očkovat na všechno, na co lze.“

Právě respirátor může posloužit jako okamžitý ochranný štít, když se v okruhu dvou metrů objeví člověk se zjevnými příznaky nemoci. Jenom si musíte pozor, abyste si ho skutečně zabalili do příručního zavazadla a neskončil v kufru v podpalubí.

Koupací lety jako menší riziko

Při posuzování rizika nákazy hraje významnou roli také čas, který v letadle strávíte. Matematika je zde neúprosná – čím déle jste vystavení potenciálnímu zdroji nákazy, tím vyšší je pravděpodobnost, že patogen pronikne do vašeho organismu. „Čím je let delší, tím větší infekční nálož hrozí,“ potvrzuje Maďar.

U dálkových letů se navíc přidávají další faktory. Dlouhé sezení vyžaduje z logiky věci občasný pohyb jako prevenci žilní trombózy. Cestující se procházejí uličkou nebo chodí na toaletu, čímž dochází k většímu pohybu lidí v kabině a logicky se zvyšuje i fluktuace potenciálních patogenů.

K tématu

Zajímavým aspektem je pak srovnání typů letů. Z hlediska epidemiologie vycházejí bezpečněji přímé charterové lety (například s cestovní kanceláří na dovolenou) než dlouhé pravidelné linky s mezipřistáními na velkých mezinárodních uzlech. „Při mezipřistání hrozí, že do letadla nastoupí lidé z desítek různých zemí včetně rozvojových, kteří mohou být nosiči širokého spektra patogenů,“ vysvětluje lékař.

Existuje bezpečné sedadlo?

Mnoho cestujících se snaží riziko snížit už při nákupu letenky volbou správného sedadla. Existuje vůbec z hlediska šíření infekce bezpečné místo? Často se skloňují sedadla v úplně zadní části letadla. Podle profesora Maďara má tato strategie svou logiku, ale skrývá v sobě zásadní háček.

Sedadlo na samém chvostu letadla je z hlediska šíření infekce rozhodně lepší variantou, protože za vámi už nikdo nesedí. Jenže praxe bývá komplikovanější. „Protože jsou vzadu často toalety, na které cestující čekají, spoléhat na to nejde,“ upozorňuje Maďar. Kolem zadních sedadel se tak během letu tvoří fronty stojících lidí, což paradoxně šanci na blízký kontakt s nemocným člověkem opět zvyšuje.

Nejlepší zbraní proti nákazám na palubě tak zůstává osobní zodpovědnost a jednoduchá hygiena. „Tam, kde není možné dodržet odstup nad 2 metry, je respirátor hlavní ochranou,“ dodává epidemiolog s tím, že neocenitelným pomocníkem je také kapesní dezinfekce na ruce a relevantní preventivní očkování. S touto výbavou pak můžete cestovat s klidnou myslí.