Návštěva sestry u pacienta doma rozpoutala spor mezi agenturami domácí péče a praktickými lékaři. Podle dohody vzešlé z dohodovacího řízení má totiž péče terénní sestry pod taktovkou praktika dostat nová úhradová pravidla. Jenže podle domácí péče hrozí pojišťovnám nekontrolovaný výdaj až 5 miliard korun ročně. Všeobecná zdravotní pojišťovna ale emoce chladí. Reálné náklady odhaduje pouze na nižší desítky milionů. A praktici si od novinky slibují časnější záchyt problémů u lidí, kteří mají problém dostat se do ordinace.

Asociace domácí péče, Česká asociace sester a společnost Qualitas Optima 2020 protestují proti ustanovení, které v dohodě praktických lékařů s pojišťovnami stanovuje úhradu péče terénní sestry. Podle nich má návrh legislativní nedostatky a představuje finanční riziko pro systém.

Jenže podle praktiků došlo k nedorozumění v tom, co vlastně terénní sestra znamená. „Domácí péče to vzala jako útok na jejich hájemství. Tak to ale není, terénní sestra je trochu něco jiného. Jde o poskytování péče sestry praktického lékaře v domácím prostředí pacienta. To se už dnes děje a dělo se odjakživa. Dokonce sestry od praktiků chodily k pacientům domů mnohem dříve, než vznikly agentury domácí péče. Nejlépe je to vidět v Kachyňově filmu Sestřičky,“ vysvětluje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

On sám přitom posílá svoje sestřičky k pacientům domů po celých dvacet let své praxe. Stejně jako řada jeho kolegů. Problém stál ovšem tak, že úhrada nebyla dostatečná.

„Nemám, jak sestru motivovat, aby práci dělala. Kdybych jí nechal to, co si tak vydělá, tak když si místo obstarání pacientů půjde odpoledne sednout za kasu v Lidlu, dostane více. Proto jsme úhradový mechanismus chtěli změnit,“ objasňuje Šonka.

Příští rok pár set ordinací

Jenže to, jak vypadá návrh úhradového mechanismu nyní, se domácí péči vůbec nelíbí. I proto, že je vyšší než za sestru v domácí péči. „Schválení tohoto bodu mimo platný legislativní rámec by pro systém veřejného zdravotního pojištění znamenalo nekontrolovaný nárůst výdajů o více než 5 miliard Kč ročně, aniž by byla garantována kvalita a prokazatelnost poskytované péče,“ uvádějí ve svém stanovisku společnosti domácí péče.

Takováto kalkulace ovšem počítá, že všichni praktici využijí možnost naplno. Což ovšem není pravděpodobné. „Zaprvé na to nemají všechny ordinace praktických lékařů personál. Že bychom přetahovali sestry agenturám domácí péče, není reálné i vzhledem k našim finančním možnostem. Také máme zkušenost s týmovými praxemi, které mají zajímavý úhradový mechanismus, ale vznikly jich jen stovky. Můj odhad je, že v prvním roce využije terénní sestru několik set ordinací,“ myslí si Šonka.   

A dávají mu za pravdu i pojišťovny. „Všeobecní praktičtí lékaři už dnes mohou poskytovat svým registrovaným pacientům péči ve vlastním sociálním prostředí formou návštěvní služby. Snahou tohoto kroku je tuto možnost podpořit a šířeji využít. Z principu se jedná o využití už existující kapacity sestry nad rámec úvazku praktického lékaře. Zda a jaký bude zájem ze strany praktických lékařů, respektive zda vůbec budou mít kapacity terénní služby ve větší míře zajišťovat, lze jen velmi těžko odhadovat. Náklady na rozšíření služby odhaduje VZP v segmentu všeobecných praktických lékařů v nižších desítkách milionů korun,“ říká k tomu mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.

Mohlo by vás zajímat

Praktici a domácí péče budou dál jednat

Praktici už úpravu úhrad navrhli loni, tehdy se ji ale prosadit nepovedlo. Letos společnou řeč s plátci našli, proti se ovšem zase postavili právě někteří zástupci domácí péče. S těmi se proto praktici pokoušeli hledat úhradový mechanismus schůdný pro všechny. To se ovšem nepovedlo.

Domácí péče proto dohodu z přípravné fáze dohodovacího řízení rozporovala. Praktici pak podepsali 18. června další dohodu, která má ale v podstatě totožné znění. Obě strany by spolu měly po prázdninách dál jednat o tom, aby mezi sestrami praktiků a domácí péče nedocházelo ke kolizi.

„Samozřejmě budou dál probíhat paralelní jednání a hledání možných řešení. Nyní záleží především na politické vůli, zda bude sporný bod do úhradové vyhlášky nakonec včleněn, upraven nebo nepoužit,“ říká k tomu manažerka pro analytickou a advokační činnost pro zdravotní oblast Charity ČR Ludmila Kučerová.

Terénní sestra má jinou úlohu než domácí péče

Jaký je tedy rozdíl mezi sestrou terénní a domácí péče? Sestra od praktika by měla pomoci lékaři s návštěvní službou. Pečuje tak pacienty s chronickým onemocněním, pro které je problém dostat se do ordinace. Typicky ty geriatrické. Při návštěvě může zmonitorovat základní funkce, výživu, a díky znalosti pacienta i jeho rodinného a sociální zázemí může vyhodnotit, jestli například nedochází k týrání nebo se nerozvíjí demence. Pokud narazí na problém, zkontaktuje praktika. K tomu by do budoucna podle Šonky bylo možné využít i telemedicínu. V případě potřeby by pak koordinovala péči se zdravotně-sociálním pomezím či pečovatelkou.  

„To všechno jsou přidané hodnoty, které od domácí péče nemůžu chtít. Oproti tomu nechci, aby sestra z naší ordinace primárně jezdila obvazovat bércáky či nabírat krve. To nemá být jejím hlavním předmětem činnosti,“ podtrhává Šonka.

Praktik přitom podle navrženého mechanismu smí mít jednu takovou terénní sestru, která může navštěvovat pouze jeho registrované pacienty. Už tady by měla být záruka, že nejde o konkurenci agentur domácí péče.

„Domácí péče se obávala, že jim to vezme práci. Osobně si myslím, že jim to práci přidá. Tímto způsobem totiž odhalíme třeba pacienta, který leží doma s bércovým vředem v dekompenzovaném stavu. A logicky ho předáme agenturám domácí péče, protože na takovou péči nemáme kapacitu,“ doplňuje Šonka.