Stárnutí české populace není hrozbou, ale jasně predikovatelnou byznysovou a celospolečenskou příležitostí. Kulatý stůl Hospodářské komory ČR ukázal, že investice do zdravotnictví nabízejí stabilní výnosy a obrovský potenciál pro soukromý kapitál. Pokud však stát rychle nezmění rigidní pravidla financování, čeká zaměstnavatele jen zvýšení odvodů. Čas na zásadní transformaci je podle prezidenta komory jen do roku 2040.

České zdravotnictví stojí na křižovatce. Současný model, kdy se veškerá péče financuje stylem „z ruky do úst“, je z dlouhodobého hlediska neudržitelný. Demografický vývoj totiž mluví jasně: populace stárne a nároky na zdravotní i sociální systém rapidně porostou. Odborníci z řad byznysu a poskytovatelů péče se však shodují, že situace má elegantní řešení. Tím je otevření sektoru strategickým investicím a soukromému kapitálu, který by doplnil omezené možnosti státního rozpočtu.

Konec průběžného systému?

Prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček upozorňuje, že je nutné opustit dogma, podle kterého je zdravotnictví financováno výhradně z toho, co se aktuálně vybere na pojistném. Celý systém je v současnosti nastavený jako průběžný. To znamená, že kolik finančních prostředků přiteče, tolik se může bezprostředně utratit.

„Zdravotnictví ale nemusí být postaveno jen na tomto běžném principu, ale i na dlouhodobé investici,“ řekl prezident Hospodářské komory. Základem této pak musí být posílení role prevence. Je třeba ale také počítat s tím, že si lidé budou během aktivního ekonomického života šetřit na péči ve stáří.

Kulatého stolu se zúčastnili (zleva) prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček, Dominika Hovančáková z ministerstva pro místní rozvoj, výkonný ředitel Svazu měst a obcí Dan Jiránek, ředitel rozvoje a inovací zdravotnického holdingu AKESO František Vlček a prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký. Foto: Filip Krumphanzl

Podle Zajíčka je nyní pomyslný míč na straně politické reprezentace, která musí pro tento krok co nejdříve vytvořit legislativní rámec. „Přenastavit to musí stát. Pokud to neudělá, tak se jenom zvýší odvodová zátěž českých podnikatelů, protože jinak to nepůjde ufinancovat,“ varoval.

Privátní sektor disponuje velkým kapitálem

Investice v této oblasti se navíc neobejdou bez provázání se sociální sférou. U mnoha typů onemocnění se totiž obě oblasti úzce prolínají. Budoucí infrastruktura bude muset být mimořádně flexibilní. Strategický pohled navíc nemůže směřovat pouze do betonu a přístrojů, ale rovněž do lidí, tedy do lékařů, sester a dalšího personálu, který bude služby poskytovat. „Musíme uvažovat o investicích do obojího,“ dodal prezident Hospodářské komory.

Obrovskou výhodou současné situace je takřka stoprocentní jistota, že demografické stárnutí nastane, což dává investorům jasný horizont. Tento čas se však krátí. Na zavedení všech opatření zbývá přibližně 13 let, konkrétně do roku 2040, kdy má nabrat demografická změna obrátky. V privátním sektoru přitom leží stovky miliard korun, které jsou připravené pomoci.

„Potřebujeme vytvořit podmínky k tomu, aby se to dalo udělat rychle,“ dodal Zajíček. Funkčnost partnerství veřejného a soukromého sektoru podle něj už úspěšně demonstroval například projekt dostupného bydlení.

Konzervativní přístav s jistým výnosem

Že zdravotnictví představuje z pohledu investorů mimořádně atraktivní a stabilní segment, potvrdil i ředitel rozvoje a inovací zdravotnického holdingu AKESO Frantiček Vlček. Na rozdíl od jiných odvětví podléhajících ekonomickým cyklům je totiž poptávka po zdravotní péči konstantní a s rostoucím věkem dožívání přímo úměrně stoupá. „Pro investory je zajímavé, že jsou ta čísla velmi dobře predikovatelná,“ řekl Vlček.

Z hlediska potřeby péče a přílivu klientů je tak sektor pro dlouhodobé plánování ideální. Určité komplikace dnes investorům přináší pouze stávající systém úhrad, který se plánuje rigidně z roku na rok a nezřídka se mění i v průběhu rozpočtového období. Fakt, že výši úhrad autoritativně určuje jediný subjekt – ministerstvo zdravotnictví – představuje podle Vlčka pro soukromé subjekty určité riziko a nepříjemný faktor.

Mohlo by vás zajímat

I přes tato specifika však zdravotnický sektor zůstává jedním z nejbezpečnějších cílů pro zhodnocení kapitálu, a to především díky své konzervativní povaze. Pokud stát dokáže investorům podat ruku a stabilizovat úhradové prostředí, české zdravotnictví může zažít masivní modernizaci financovanou ze soukromých zdrojů, ze které by měli profitovat především sami pacienti.