Nedávný „vytýkací“ dopis premiéra Andreje Babiše (ANO) ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO) vyvolal nemalý poprask. Premiér v něm požaduje zrychlení digitalizace, přičemž jedním z témat byly i elektronické žádanky (eŽádanky), které resort spustil v lednu pouze v pilotním režimu. Visí nad ambiciózním projektem hrozba chaosu, nebo jde o promyšlenou strategii? Ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ) Petr Foltýn odmítá, že by vládní tlak překračoval únosnou mez, a popisuje, jaké porodní bolesti systém v zákulisí aktuálně řeší.
Spuštění eŽádanek je logickým a dlouho očekávaným krokem, který má po úspěchu eReceptu definitivně odbourat papírovou byrokracii mezi lékaři a laboratořemi či specialisty. Jenže ostrý start zatím neproběhl, což neuniklo pozornosti premiéra Babiše. Ten v dopise ministrovi Vojtěchovi důrazně apeloval na to, aby se věci začaly hýbat kupředu rychleji.
Šéf NCEZ Foltýn však emoce mírní a potvrzuje, že navzdory politickému neklidu se schválený harmonogram nemění. „Platí termíny, které jsou projektované i do legislativy. To znamená povinnost od 1. července 2027 pro eŽádanky na zobrazovací, fyzioterapeutické a konziliární vyšetření. Pro laboratorní vyšetření potom od konce roku 2027,“ upřesňuje.
Proč nelze eŽádanky zavést hned?
Laické veřejnosti by se mohlo zdát, že spuštění jednoho digitálního formuláře nemůže trvat roky. Podle Foltýna jde ale o robustní kaskádu opatření. Centrální systémy, jako jsou registry, dočasná úložiště či Portál eZdraví, sice byly úspěšně zajištěné v minulém roce, samotné technické spuštění na straně ministerstva ale nestačí. Klíčový problém leží v ordinacích lékařů a u softwarových firem.
Aby systém fungoval bez potíží, musí se eŽádanka integrovat přímo do programů, které lékaři denně používají. „To nejpodstatnější je zajistit rozhraní pro výrobce informačních a ambulantních systémů tak, aby poskytovatelé mohli vystavovat eŽádanky ve svých ,programech‘ a lékaři nebyli nuceni odskakovat do jiné obrazovky a ztrácet tím drahocenný čas,“ vysvětluje ředitel NCEZ s tím, že podobný postup si stát už úspěšně ověřil u elektronických posudků pro řidičské průkazy.
Foltýn navíc odmítá interpretaci médií, že by dopisy z úřadu vlády znamenaly vyhrocený konflikt nebo nereálné požadavky. „Nejsem si vědom toho, že by vznikl nějaký neadekvátní tlak na předčasné plnění. Pouze vnímám velmi pečlivou supervizi ze strany pana ministra a v rámci RVIS (Rady vlády pro informační společnost) i vládních zmocněnců a pana premiéra, aby byly avizované termíny skutečně naplněné nebo byly včas odhalené překážky a mohly být odstraněné. A to je si myslím naprosto legitimní,“ komentuje situaci.
Desítky chyb v pilotním režimu
Aktuální pilotní testování, které odstartovalo na začátku ledna, slouží k tomu, aby se vychytaly skryté softwarové vady (takzvané bugy) dříve, než se systém stane pro všechny povinným. A testy ukazují, že to bylo správné rozhodnutí.
„Testování odhalilo desítky nesrovnalostí a probíhající konzultace s uživateli zasahují i do procesního nastavení,“ přiznává otevřeně Foltýn. Cílem NCEZ je nyní upravit systém tak, aby rutinní provoz ordinací nijak neutrpěl.
Mohlo by vás zajímat
„Aktuálně řešíme zejména dopad na stávající procesy v ambulancích lékařů tak, aby je napojení na centrální systém nikterak zásadně nenarušilo. To je velmi klíčové zadání a budeme se mu věnovat i za cenu mírné korekce stávajícího nastavení.“
Navzdory nutným úpravám za pochodu zůstává vedení NCEZ optimistické. Přechod na plně digitální komunikaci sice bude postupný, ale vize je jasná. Většina lékařů by měla s novým systémem bezproblémově pracovat s předstihem několika měsíců.
„Předpokládáme, že už na přelomu roku 2026 a 2027 bude velká část poskytovatelů pracovat s napojením na centrální systémy a samotný avizovaný termín v polovině příštího roku už jen potvrdí bezproblémový chod procesu agendy vyžádané péče,“ dodává Foltýn.
