Úzkosti u dětí se za čtrnáct let zdvojnásobily. Téměř polovina patnáctiletých v Evropské unii zažívá minimálně jednou týdně deprese nebo úzkostné stavy. Přesto většina z nich propadává sítem zdravotnického systému. Nová studie varuje, že pokud nezačneme jednat, cena za nečinnost se v příští dekádě vyšplhá na astronomických 1,68 bilionu eur (40 bilionů korun). Výzkumná služba Evropského parlamentu (EPRS) proto představila strategii, jak zvrátit krizi, v níž sociální sítě a umělá inteligence fungují jako zesilovač dětských zranitelností. Výsledky alarmující studie v pondělí projednal Výbor pro veřejné zdraví (SANT) Evropského parlamentu.

Evropa čelí tiché, ale masivní epidemii. Přibližně každý pátý mladý člověk v Evropské unii dnes žije s diagnostikovanou duševní poruchou. Nejde přitom o krátkodobý výkyv. „Úzkostné poruchy představují nejvyšší objem případů napříč všemi věkovými skupinami,“ upozornil Yannick Vuylsteke, spoluautor studie a zástupce ředitele jednotky pro politiku a hodnocení společnosti Ipsos, která se na výzkumu podílela. „Zaznamenaná prevalence se od roku 2010 téměř zdvojnásobila,“ dodal.

Fenomén chybějícího středu

Diagnóza lékaře je přitom jen špičkou ledovce. Studie upozorňuje na masivní nárůst takzvaného subklinického utrpení, kdy mladí lidé vykazují vážné symptomy, ale oficiální diagnózu nemají. Téměř polovina všech patnáctiletých v EU podle studie uvádí, že úzkosti či deprese pociťují alespoň jednou týdně.

Tím v Evropě vzniká nebezpečný fenomén, který odborníci nazývají „chybějící střed“ (the missing middle). „Vytváří to obrovské množství mladých lidí, kterým se pravděpodobně nedostává efektivní léčby nebo podpory,“ vysvětlil Vuylsteke.

Systém je podle něj paralyzovaný. „Vzhledem k tomu, že primární péče a školní kapacity jsou podhodnocené, jedinci s mírnými až středně těžkými symptomy často čelí velmi dlouhým čekacím listinám a vysokým klinickým prahům pro přijetí,“ uvedl. Téměř polovina mladých Evropanů ve věku 15 až 24 let tak dnes hlásí, že jejich potřeby v oblasti duševního zdraví nejsou naplněny.

Sociální sítě jako zesilovač zranitelnosti

Studie se detailně zaměřila na vliv digitálního prostředí. Autoři sice upozorňují, že technologie samy o sobě nejsou jedinou ani hlavní příčinou krize, fungují však jako extrémně silný akcelerátor. Důvod je hluboce biologický – tři čtvrtiny celoživotních duševních poruch se totiž projevují do 24 let věku.

„Je to biologický základ, který mladým lidem zásadně ztěžuje regulaci jejich zapojení do vysoce interaktivních digitálních prostředí,“ popsal Vuylsteke. Mozek dospívajících je v této fázi vývoje extrémně citlivý na sociální zpětnou vazbu a odměny, zatímco oblasti zodpovědné za sebeovládání a kontrolu impulsů teprve dozrávají.

Analýza identifikovala tři hlavní digitální hrozby:

  1. Design zaměřený na závislost: Funkce jako nekonečné scrollování, automatické přehrávání videí nebo neustálé notifikace jsou záměrně optimalizovány pro maximalizaci času stráveného on-line.
  2. Algoritmické pasti: Doporučovací systémy dokážou uživateli, který u citlivého příspěvku na sociální síti na moment zaváhá, bleskově podsunout toxický obsah – například materiály podporující poruchy příjmu potravy, nenávist nebo extremismus.
  3. AI společníci: Novým rizikem jsou chatboti simulující empatii a intimitu. Podle prvních dat hrozí vznik emocionální závislosti dětí na strojích a zmatení pojmů, co je skutečný a co simulovaný vztah.

Tento tlak navíc nedopadá na všechny stejně. Děti z chudých poměrů, z dysfunkčních rodin nebo s neurovývojovými poruchami čelí takzvanému „dvojímu znevýhodnění“. On-line svět využívají jako únik, stávají se snadnějším terčem kyberšikany a zároveň mají nejméně dospělých, kteří by jim dokázali pomoci.

Bilionový účet za nečinnost

Pokud Evropa nechá situaci dojít do extrému, výzkumnící varují, že dopady pocítí celá společnost. Už dnes přitom digitální rizika narušují spánek, kognitivní vývoj a připravují děti o čas na sport či socializaci. V Evropě je navíc ročně zaznamenáno téměř 1 200 sebevražd mladých lidí.

Z ekonomického hlediska jsou čísla také děsivá. Finanční zátěž spojená s duševním zdravím mládeže v EU dosáhla v roce 2024 přibližně 177 miliard eur. „Pokud se nic neudělá, kumulativní desetileté náklady na nečinnost dosáhnou v současné hodnotě přibližně 1,68 bilionu eur,“ varoval Vuylsteke. Mladí lidé s psychickými potížemi mají navíc až o třetinu vyšší pravděpodobnost, že budou opakovat ročník ve škole, což vede ke ztrátě produktivity a výdělků.

Mohlo by vás zajímat

Pět priorit pro záchranu

Evropská unie sice nemá pravomoc měnit národní školské či zdravotní systémy, v rukou však drží silné legislativní a finanční páky. Martin Kuehnemund, šéf institutu EU Evaluation v Ipsosu, zdůraznil: „Nešlo o naše osobní názory. Zrevidovali jsme velké množství vědecké i nevědecké literatury, provedli právní mapování a vyvinuli ekonomický model.“

Na základě těchto tvrdých dat studie navrhuje pět prioritních kroků:

  1. Prevence v každodenním prostředí: Posílit záchytnou síť přímo ve školách a komunitách, aby se pomoc k mladým dostala dříve, než propadnou do akutní krize.
  2. Sociální předepisování (Social Prescribing): Cíleně propojovat ohroženou mládež s reálným světem skrze mentory a off-line aktivity, jako jsou sport, umění, příroda či dobrovolnictví.
  3. Duševní záruky v digitální legislativě: Využít stávající unijní zbraně – Akt o digitálních službách (DSA) a Akt o AI – a tvrdě po platformách vymáhat rozhraní přívětivá pro děti a ochranné prvky.
  4. Regulace aplikací pro duševní zdraví: Mladí lidé se stále častěji obracejí na on-line terapeutické nástroje. Mnohé z nich jsou však neregulované a nedůvěryhodné. EU by měla nastavit jasné standardy a ty funkční škálovat napříč státy.
  5. Jednotná data: Evropě fatálně chybějí srovnatelná data, je proto nutné začlenit ukazatele duševního zdraví do stávajících unijních průzkumů.

Pokud by tyto kroky selhaly, studie doporučuje, aby EU financovala další výzkum dopadů plošných zákazů sociálních sítí pro mladistvé, které už některé země začínají testovat.