Když přijde řeč na dlouhověkost, obvykle mluvíme o zdravém jídelníčku a pravidelném pohybu. Analýza dat ze Spojených států publikovaná v časopise Sleep Advances ale upozorňuje na další faktor, který bychom neměli přehlížet.

Vědci z Oregon Health & Science University (OHSU) se podívali na data z amerického systému Behavioral Risk Factor Surveillance System za roky 2019 až 2025. Porovnali údaje o délce života v jednotlivých okresech s tím, kolik hodin jejich obyvatelé podle vlastního vyjádření spí. Analýza zahrnula údaje z celkem 3 143 okresů USA.

Za nedostatečný spánek výzkumníci považovali méně než 7 hodin za noc. A právě zde se objevil výrazný vzorec: Okresy, v nichž byl nedostatek spánku častější, vykazovaly také nižší očekávanou délku života. Podobná souvislost se objevovala opakovaně v průběhu sledovaných let a ve většině amerických států.

Výzkumníci přitom neporovnávali spánek ve vakuu. Do statistických modelů zahrnuli také další faktory, které mohou délku života ovlivňovat. Šlo například o nedostatek fyzické aktivity, kouření, úroveň vzdělání či nezaměstnanost. Ani po jejich zohlednění vazba mezi nedostatkem spánku a kratší očekávanou délkou života nezmizela.

Kouření stále vede, spánek ale překvapil

Výsledky neznamenají, že by spánek „porazil“ všechny ostatní zdravotní faktory. V prvním modelu měla s délkou života ještě výraznější souvislost spotřeba cigaret. Když vědci přidali do analýzy také obezitu a cukrovku, dostala se před nedostatek spánku rovněž obezita.

Přesto vědce zaujala síla pozorovaného vztahu. „Nečekal jsem, že (nedostatečný spánek) bude tak silně korelovat s očekávanou délkou života,“ uvedl Andrew McHill, fyziolog spánku z OHSU a jeden z autorů studie. Podle něj výsledky posilují představu, že usilovat o 7 až 9 hodin spánku, pokud je to možné, je pro zdraví velmi žádoucí.

To je podstatné i proto, že spánek bývá v každodenním životě první věcí, kterou lidé obětují práci, péči o rodinu nebo volnému času. Nová data naznačují, že takový kompromis nemusí být z hlediska dlouhodobého zdraví úplně bez následků.

Pozor na jednu zásadní věc

Studie má ale důležitý háček. Jde o observační analýzu, takže z ní nelze vyvodit, že každý člověk, který spí méně než sedm hodin, si tím automaticky zkrátí život o určitý počet měsíců či let. Vědci pouze zjistili, že se oba jevy v populaci statisticky pojí.

Navíc mohou být vztahy mezi spánkem a dalšími zdravotními faktory obousměrné a velmi složité. Kratší spánek například souvisí s už zmíněnou obezitou a cukrovkou, které samy o sobě ovlivňují zdraví i délku života. Autoři zároveň upozorňují na další proměnné, které v dostupných datech nebylo možné dokonale zachytit. Jde například o směnný provoz nebo některé poruchy spánku.

Přesto má výsledek praktický rozměr. Dostatek spánku je spojen s fungováním celé řady tělesných systémů a jeho nedostatek může mít dopad například na metabolické a kardiovaskulární zdraví. Právě proto autoři považují spánek za potenciálně ovlivnitelný faktor, na který má smysl zaměřit pozornost i z hlediska veřejného zdraví.