Schopnost opakovaně vstát ze sedu do vzpřímeného postoje bez opory paží vypovídá o lidském zdraví více, než se na první pohled zdá. Zdravotníci využívají třicetisekundový test ke zjištění svalové síly, rovnováhy i rizika pooperačních či srdečních komplikací. Zkuste si test doma v obýváku a zjistěte, zda splňujete průměr pro svůj věk, nebo byste měli zpozornět.

Vstávání ze židle se může zdát jako příliš banální úkon na to, abychom mu věnovali zvláštní pozornost, avšak schopnost jej provést vypovídá o zdraví mnohé. K posouzení této schopnosti zdravotníci využívají test vstávání ze židle, který měří, kolikrát dokážete během 30 sekund vstát ze sedu do vzpřímeného postoje, píše BBC. Běžně se provádí v ordinacích praktických lékařů či v rámci komunitních zdravotních prohlídek seniorů, ale lze jej snadno zvládnout i doma.

„Je to skutečně užitečný test, protože nám toho hodně prozradí o celkové tělesné kondici a funkčnosti člověka,“ říká Jugdeep Dhesiová, geriatrička z londýnské nemocnice Guy’s and St Thomas‘ NHS Foundation Trust a profesorka geriatrie na King’s College London. „Vypovídá o síle, rovnováze i pohyblivosti. Existují studie naznačující, že výsledky tohoto testu mohou signalizovat riziko pádů, kardiovaskulárních potíží či dokonce zvýšené riziko úmrtí.“

Nejen pro starší 60 let

K provedení testu doma potřebujete pouze židli s rovným opěradlem a bez područek plus stopky.

Postup je jednoduchý. Posaďte se doprostřed židle, překřižte paže a položte si ruce na opačná ramena. Záda držte vzpřímená a chodidla mějte položená na zemi. Poté spusťte stopky, postavte se do plně vzpřímené polohy a znovu se posaďte. Tento pohyb opakujte po dobu 30 sekund a počítejte, kolikrát se vám podaří zcela se narovnat do stoje.

Ačkoli se tento test využívá především u osob starších 60 let, uplatnění nachází i u mladších lidí.

Výsledky mohou odhalit riziko pádů

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) stanovilo průměrné skóre pro různé věkové skupiny. Výsledky pod touto průměrnou hodnotou mohou naznačovat riziko zdravotních komplikací, jako například pády. U osob ve věku 60–64 let činí průměr 14 opakování pro muže a 12 pro ženy. Ve věkové skupině 85–89 let je průměrný výsledek osm opakování. Tyto hodnoty však nezohledňují anamnézu dané osoby. Například to, zda nedávno podstoupila operaci nebo utrpěla zranění.

Podle údajů CDC jsou průměrné výsledky testu pro jednotlivé věkové skupiny následující:

  • 60–64 let: průměr 14 pro muže a 12 pro ženy
  • 65–69 let: průměr 12 pro muže a 11 pro ženy
  • 70–74 let: průměr 12 pro muže a 10 pro ženy
  • 75–79 let: průměr 11 pro muže a 10 pro ženy
  • 80–84 let: průměr 10 pro muže a 9 pro ženy
  • 85–89 let: průměr 8 pro muže i ženy
  • 90–94 let: průměr 7 pro muže a 4 pro ženy

Test může být přínosný i pro mladší osoby nebo jedince bez zdravotních potíží, neboť představuje dobrý ukazatel fyzické kondice, konkrétně svalové síly a vytrvalosti dolní poloviny těla. Švýcarští výzkumníci požádali téměř 7 000 dospělých, aby test provedli, a následně porovnali výsledky. Zjistili, že průměrný počet opakování za minutu činil u osob ve věku 20–24 let 50 u mužů a 47 u žen. Někteří účastníci však dokázali provést až 72 opakování za minutu.

Obavy z pádu mohou vést k sociální izolaci

Výzkum ukazuje, že výsledky tohoto testu mohou zdravotníkům mnoho napovědět i o celkovém zdravotním stavu daného člověka. Nízké skóre může například pomoci identifikovat osoby, u nichž hrozí vyšší riziko komplikací po operaci či léčbě rakoviny. Špatný výsledek rovněž naznačuje, že srdce a plíce dotyčného nemusí fungovat optimálně, což zvyšuje riziko kardiálních příhod, jako je infarkt myokardu, mrtvice či srdeční selhání.

Lidem, kteří v testu dosáhnou horšího výsledku, než je průměr pro jejich věkovou skupinu, hrozí také vyšší riziko pádů. „Obáváme se především toho, že pokud si lidé neudrží sílu, rovnováhu, flexibilitu a dobrý stav kardiovaskulárního systému, zvyšuje se u nich pravděpodobnost pádu,“ říká Dhesiová.

Přibližně 30 % osob starších 65 let každý rok upadne. U lidí nad 80 let tento podíl stoupá zhruba na 50 %. Po prvním pádu se lidé často začnou bát, že znovu upadnou, což snižuje jejich ochotu vycházet ven a někdy vede až k sociální izolaci. „Pokud máte obavy z pádu, nebudete vycházet ven, seznamovat se s lidmi ani dělat jiné věci. Vzniká tak vlastně začarovaný kruh,“ vysvětluje Dhesiová.

Prediktor úmrtnosti

Kromě sociální izolace mohou pády způsobit vážná zranění, zejména u starších osob. „Pády představují opravdu velký problém, protože kromě drobných poranění, jako jsou natržené svaly či vymknutí, hrozí riziko závažných zranění, například zlomenin kyčle,“ poukazuje Dhesiová. „Ve Spojeném království dochází k 70 tisícům zlomenin kyčle ročně a přibližně 30 % postižených do roka od úrazu zemře,“ doplňuje.

Jedna studie z roku 2012 dokonce prokázala, že určitá varianta testu vstávání ze židle představuje významný prediktor úmrtnosti u dospělých ve věku 51 až 80 let. U osob se špatným výsledkem testu byla pravděpodobnost úmrtí v průběhu šesti let 5x až 6x vyšší než u těch, které dosáhly nejlepších výsledků. Dhesiová však upozorňuje, že ačkoli podobné testy dobře vypovídají o zdravotním stavu, nedokážou předpovědět, jak dlouho bude člověk žít.

„Výsledky testu vstávání ze židle nám říkají, že je třeba se touto otázkou zabývat. Existují totiž léčebné postupy či intervence, které můžeme využít ke zlepšení zdravotního stavu, kvality života i míry soběstačnosti daného člověka a pomoci mu tak déle žít kvalitním životem. A právě to je to nejdůležitější,“ říká Dhesiová.

Základem je zůstat aktivní

Podle Dhesiové je nejlepším způsobem, jak si zlepšit výsledky, zůstat co nejvíce aktivní a pohyblivý. Pokud je pro člověka pohyb obtížný, může začít cvičením vsedě, které pomáhá budovat sílu. Postupně může přejít k tomu, že se každou hodinu či dvě alespoň 5x postaví. Pomoci může i obyčejná chůze po obývacím pokoji a snaha vyjít a sejít schody alespoň 3x či 4x denně.

„Je třeba se vyhnout takzvaným ‚nohám z bungalovu‘ (tj. oslabeným nohám v důsledku bydlení v přízemním domě). Jde především o to, abyste si udrželi schopnost chodit po schodech, udržet rovnováhu a zůstat soběstační,“ dodává Dhesiová. „Další výhodou je kromě fyzické aktivity i sociální kontakt. Víme totiž, že s přibývajícím věkem je to velmi důležitý aspekt. Osamělost a sociální izolace mohou mít na zdraví skutečně škodlivý dopad.“

Mezi další tipy patří udržování se v pohybu a vykonávání domácích prací. Pro starší lidi může být prospěšné hraní si s vnoučaty – tedy společné uléhání na zem a následné vstávání. Doporučuje se také zařadit do každodenního režimu jednoduché aktivity, jako je vstávání a protahování po delším sezení, chůze do obchodu namísto jízdy autem nebo častější práce na zahradě.