Přísná bezlepková dieta je zatím jedinou možností, jak udržet celiakii pod kontrolou. V budoucnu by tomu tak být nemuselo. Slibné výsledky nedávno přinesla 2. fáze klinické studie, která zkoumala experimentální látku FB102. Ta by mohla omezit poškození střevní sliznice i při kontaktu s lepkem. Na studii upozornil web Science Alert.

Celiakie je autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém reaguje na lepek, bílkovinu obsaženou například v pšenici, žitu a ječmeni. Následná reakce poškozuje sliznici tenkého střeva a může narušit vstřebávání živin. Jedinou zavedenou léčbou je celoživotní bezlepková dieta. Ani při jejím důsledném dodržování se však pacienti nemusejí vždy vyhnout náhodnému kontaktu s lepkem a u části z nich přetrvávají obtíže.

Možnou cestu k nové léčbě nyní naznačují výsledky klinické studie fáze 2, které zveřejnila biotechnologická společnost argenx v tiskové zprávě. Vědci v ní zkoumali experimentální přípravek FB102 u dospělých s celiakií. Zatím jde však o předběžná data, která ještě nebyla publikována v odborném časopise po nezávislém recenzním řízení.

Méně poškozená střevní sliznice

Do studie bylo zařazeno 126 lidí s potvrzenou celiakií, kteří byli nejméně rok na přísné bezlepkové dietě. Výzkumníci je následně vystavili kontrolované zátěži lepkem po dobu 8 týdnů. Část účastníků dostávala nitrožilní infuze přípravku FB102, zatímco ostatní placebo. Pacienti ani výzkumníci nevěděli, kdo dostává skutečný lék.

Účinek vědci hodnotili mimo jiné podle změn ve stavbě střevní sliznice. U zdravého tenkého střeva vystupují do jeho vnitřního prostoru drobné výběžky, takzvané klky, které zvětšují plochu pro vstřebávání živin. Mezi nimi se nacházejí krypty. Při celiakii se klky zkracují a krypty prohlubují, což je jedním z typických projevů poškození střevní sliznice.

Právě poměr výšky klků k hloubce krypt byl hlavním ukazatelem, podle něhož vědci účinek léku posuzovali. V 78. dni studie zaznamenali u pacientů léčených přípravkem FB102 ve srovnání s placebem statisticky významný rozdíl.

Další sledované ukazatele, včetně počtu imunitních buněk ve střevní sliznici a příznaků onemocnění, byly s hlavním výsledkem v souladu. Zjištění tak naznačují, že účinek by se nemusel omezovat pouze na změny viditelné při vyšetření tkáně, ale mohl by se projevit také v zánětlivé reakci a klinických obtížích.

Látka zasahuje do imunitní reakce

FB102 je monoklonální protilátka, která cílí na receptor CD122 na povrchu některých imunitních buněk. Tento receptor se podílí na přenosu signálů důležitých pro fungování imunitního systému. Výzkumníci předpokládají, že jeho blokádou lze omezit nežádoucí imunitní reakci, která u celiakie vede k poškozování střevní sliznice.

Vývoj přípravku původně zahájila společnost Forte Biosciences, kterou argenx v srpnu 2026 převzala. Aktuální studie představuje první klinické výsledky přípravku FB102 zveřejněné po této akvizici.

Záměrem léčby není odstranit lepek z jídelníčku ani změnit samotné složení potravin, ale ovlivnit reakci organismu na jeho přítomnost. Pokud by se ochranný účinek potvrdil v dalších studiích, mohl by lék v budoucnu doplnit stávající léčebné možnosti a snížit riziko poškození střeva při náhodném požití lepku.

To však zatím nelze považovat za prokázané. Kontrolovaná zátěžová zkouška neodpovídá všem situacím, s nimiž se lidé s celiakií setkávají v každodenním životě. Studie navíc neposkytuje důkaz, že by pacienti mohli bezpečně přestat dodržovat bezlepkovou dietu.

Je potřeba další ověření

Následovat mají další fáze klinického hodnocení, které musí potvrdit účinnost i bezpečnost léčby na větším souboru pacientů a při delším sledování. Teprve poté bude možné lépe posoudit, jak dlouho případný ochranný účinek přetrvává a zda přínosy převáží nad riziky spojenými s dlouhodobým podáváním léku.

FB102 se současně zkoumá také v souvislosti s dalšími autoimunitními onemocněními, mimo jiné s vitiligem, při němž kůže ztrácí pigment, a s alopecia areata, která způsobuje ohraničené vypadávání vlasů.