Ministerstvo zdravotnictví reaguje na ostrou kritiku Asociace českých a moravských nemocnic kvůli finální podobě úhradové vyhlášky pro rok 2027. Resort odmítá tvrzení, že by porušil dohodu z dohodovacího řízení. Podle něj žádná schválená dohoda v akutní lůžkové péči neexistovala. Úpravy provedené po připomínkovém řízení měly zabránit finančnímu ohrožení velkých nemocnic. A podpořit klíčové priority, jako je centralizace vysoce specializované péče. I přes změny přitom regionální nemocnice dosáhnou na dvojnásobný růst úhrad oproti těm fakultním.
Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) zaslala v pondělí ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO) otevřený dopis, v němž kritizuje finální verzi úhradové vyhlášky. Konkrétně jde o to, že nakonec zvýhodnila velké nemocnice sdružené v Asociaci nemocnic ČR (AN ČR), které přitom v dohodovacím řízení uzavření dohody v segmentu akutní lůžkové péče zablokovaly. Přitom ministr Vojtěch opakovaně deklaroval, že kdo se nedohodne, nebude zvýhodněný.
Asociace v dopise pokládá pět otázek, v nichž se ministra táže na důvody toho, proč ke změnám po vypořádání připomínek k návrhu vyhlášky přistoupil. Zdravotnický deník nyní přináší reakci ministerstva.
Z jakých důvodů byly mezi návrhem a konečným zněním úhradové vyhlášky provedeny změny vedoucí ke snížení prostředků regionálních nemocnic a zvýšeny úhrady nemocnic s centry vysoce specializované péče?
Úhradová vyhláška na rok 2027 byla upravena na základě vypořádání připomínkového řízení, kdy se na ministerstvu zdravotnictví sešlo velké množství připomínek směřujících především k úhradám poskytovatelů lůžkové péče.
Ministerstvo zdravotnictví část připomínek akceptovalo. Jednalo se zejména o připomínky týkající se podpory centralizace péče, nákladové heterogenity v rámci systému CZ-DRG, úhrady totálních endoprotéz (TEP) a finančního dopadu na jednotlivé skupiny poskytovatelů, který byl v původní verzi vyhlášky vnímaný jako velmi nerovnoměrný. Výsledkem vypořádání připomínek je růst úhrad, který je oproti původní verzi vyhlášky rovnoměrnější mezi jednotlivými skupinami poskytovatelů.
Na základě jakých podkladů, výpočtů a principů byly tyto úpravy provedeny?
Konkrétně došlo k navrácení pozitivních koeficientů centralizace, jejichž absence byla připomínkovými místy vnímaná jako demotivační pro docentralizaci péče. Dále byly navýšeny nákladové modifikátory, aby lépe reflektovaly nákladovou heterogenitu péče. A konečně došlo k úpravě základních sazeb v heterogenní složce paušální úhrady a úhrad urgentních příjmů. Zároveň byla stanovena minimální garantovaná úhrada pro TEP v případě nedohody. Pro dodržení vyrovnané bilance vyhlášky byly mírně sníženy minimální základní sazby v paušální úhradě pro regionální nemocnice. Všechny tyto změny byly zapracované do úhradového modelu ministerstva. Jejich výstupem je rovnoměrnější změna úhrad mezi jednotlivými skupinami poskytovatelů.
Proč nebyla ve výsledné podobě vyhlášky respektována dosažená parciální dohoda z dohodovacího řízení?
Především je potřeba upřesnit, že v segmentu akutní lůžkové péče nebylo v dohodovacím řízení dosaženo dohody. A to ani dohody parciální. Podle pravidel dohodovacího řízení, která si sjednávají samotní účastníci, je v segmentu nemocnic pro schválení dohody nezbytný souhlas všech nemocničních asociací. V rámci řízení byl předložený společný návrh tří nemocničních asociací, který podpořily zdravotní pojišťovny, avšak nezískal souhlas AN ČR. Nemohl být proto podle platných pravidel přijatý jako dohoda. Označovat tento návrh za parciální dohodu je tedy zavádějící. Parciální dohodou se rozumí dohoda řádně schválená oběma stranami dohodovacího řízení, která se vztahuje pouze na určitou část péče v daném segmentu. V případě akutní lůžkové péče však k takovému schválení nedošlo.
Předložený společný návrh byl jedním z podkladů, z nichž ministerstvo zdravotnictví při přípravě úhradové vyhlášky vycházelo. Jeho principy se promítly do původního i konečného znění vyhlášky, nebylo však možné jej převzít v plném rozsahu. Návrh totiž obsahoval velmi nerovnoměrné rozložení úhrad ve prospěch menších a středních nemocnic na úkor velkých nemocnic. A to zejména fakultních nemocnic a specializovaných ústavů, což by mohlo ohrozit jejich finanční stabilitu. Současně návrh neobsahoval některé zásadní priority ministerstva pro rok 2027, zejména podporu centralizace vysoce specializované péče, decentralizace běžné operativy a jednodenní péče na lůžku. Ministerstvo proto při přípravě vyhlášky zohlednilo potřebu podpory regionálních nemocnic. Zároveň však muselo zajistit vyvážené financování celého systému akutní lůžkové péče a zachování dostupnosti specializované péče.
Jakým způsobem je konečné znění vyhlášky slučitelné s deklarovaným principem, že dosažené dohody budou zohledněny a segmenty bez dohody nebudou zvýhodňovány?
Segment akutní lůžkové péče má stále jeden z nejnižších růstů úhrad mezi segmenty péče. Došlo pouze k přerozdělení úhrad uvnitř segmentu. Zároveň i ve finální verzi vyhlášky je růst pro regionální nemocnice dvojnásobný oproti růstu fakultních nemocnic. A specializované ústavy stále budou mít pokles úhrad.
Jak hodlá ministerstvo zdravotnictví řešit dlouhodobé prohlubování rozdílů ve financování a odměňování mezi regionálními a fakultními nemocnicemi?
Z hlediska úhrad dochází k dlouhodobému postupnému sbližování finančních podmínek mezi jednotlivými typy nemocnic. V příštím roce dojde například k bezprecedentnímu navýšení podílu péče hrazené jednotnou základní sazbou ze 30 % péče v roce 2026 na téměř 50 % péče v roce 2027. Výsledkem je významně vyšší růst úhrad pro regionální nemocnice oproti fakultním nemocnicím.
