Školní sport získává stabilní systémovou podporu, trenéři jasná pravidla a mladá generace šanci na budování fyzické i psychické odolnosti. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) na mezinárodní konferenci Zdravotnického deníku Ekonomika prevence zdravotních rizik představil klíčové pilíře legislativních změn, které mají dostat děti od obrazovek zpět na hřiště. Spolu s fotbalovou legendou Janem Kollerem a zástupci zdravotnictví apeloval na propojení rodinné výchovy, moderních trendů i lékařské péče, kde by se pohyb mohl brzy předepisovat jako konkrétní recept.
Klíčovým pilířem změn je rozšiřování pravomocí a možností financování v oblasti pohybových aktivit mládeže. Národní sportovní agentura díky tomu začne přímo podporovat školy, školská zařízení i regionální akce. Má to řešit dlouhodobé problémy s financováním projektů na pomezí resortů.
„Novela zákona rozšiřuje možnosti Národní sportovní agentury, která nyní může přímo podporovat školní sport a školská zařízení. Zároveň přináší podporu pro vědu, výzkum i vzdělávání a zásadně se zaměřuje na trenéry,“ vysvětlil ministr Boris Šťastný. Dodal, že zásadním krokem je vytvoření registru trenérů a proměna jejich vzdělávacího i finančního systému.
Hrozil konec dětským olympiádám?
Legislativní změny přinášejí také stabilnější záruky pro pořádání významných mládežnických událostí. „Podpora školního sportu a změna zákona napomáhá lepšímu financování. Typickým příkladem je nedávno rozvířená debata o dětských olympiádách, kde se ukázalo, že kraje nebyly schopné nebo nechtěly akce financovat. Přitom jde o tisíce dětí každý rok. Nová legislativní úprava tomuto financování výrazně napomáhá. Chceme se dostat i k dětským klubům na školách, které dosud neměly žádnou systémovou podporu,“ sdělil Šťastný.

Vedle rozvoje mládeže se reformy zaměřují na ochranu etiky a zdravého prostředí. Antidopingový výbor rozšiřuje své působení o takzvanou integrity unit, která řeší problematiku manipulace zápasů, bezpečnosti na stadionech a safeguardingu. Cílem je odstranit psychické bariéry a přehnané nároky, které děti často odrazují od setrvání u sportu.
Odolnost generace a propojení resortů
Podpora pohybových aktivit se stává interdisciplinární záležitostí, do níž vedle sportu ingerují ministerstva zdravotnictví, školství či obrany. Příkladem je společný projekt Odolnost, reagující na celkové oslabení fyzické i psychické kondice mladé generace.
„Potřebujeme v této době, která není úplně lehká, aby děti byly jak psychicky, tak i fyzicky odolné. A proto chceme podporovat pomocí těchto programů sporty, které přispívají k větší odolnosti a technickým znalostem. Když se třeba ztratí v lese, aby byly schopné jít z bodu A do bodu B. Nebo kdyby se cokoliv stalo, aby na to byly připravené,“ zdůraznil Šťastný.
Role rodičů a moderních influencerů
Podle bývalého fotbalového reprezentanta Jana Kollera je však sebelepší legislativní rámec neúčinný, pokud chybí to nejpodstatnější – osobní vzor v rodině a přirozený vztah k pohybu už od dětství. Hlavním úkolem rodičů má být pěstování radosti ze sportu jako běžné součásti dne, nikoliv bezohledný tlak na výkon či výchovu budoucích reprezentantů.
„Základ tvoří rodiče. Jde o to, aby v dětech od malička vyvolali lásku k pohybu jako k přirozené součásti života. Nemusíme z nich hned dělat světové šampiony. Já sám jsem měl radost z pohybu od dětství a všechno ostatní už byla jen třešnička na dortu. Teprve když vidíte, že je dítě talentované, můžete přitlačit na pilu, ale prvotní návyk dává rodina,“ vysvětlil Koller.

Se zdravým základem z rodiny pak úzce souvisí i to, jak děti motivovat v pozdějším věku, kdy čelí lákadlům digitálního světa. Cesta podle Kollera nevedou přes restrikce ani striktní zákazy technologií, které už v dnešní době stejně nefungují, ale přes smysluplné propojování obou světů.
„Cesta nevede přes úplné zákazy, to dnes ani nejde. Jde o to oba světy skloubit a navést děti od počítačů a sociálních sítí přímo do reálného pohybu,“ zdůraznil Koller s tím, že velkou roli mohou sehrát i samotní tvůrci obsahu. Jako příklad uvedl svou nedávnou zkušenost z influencerského fotbalového projektu.
„Nedávno jsem za ně hrál zápas a přišlo se podívat dvě stě mladých lidí. Líbí se mi, že někteří influenceři pochopili svůj velký dosah a využívají ho k tomu, aby mládež vtáhli zpátky do sportu,“ dodal nejlepší střelec české fotbalové reprezentace.
Pohyb jako řízená terapie: Pohyb na předpis
Propojení zdravotního sektoru s pohybovými aktivitami získává odbornou podporu i ze strany poskytovatelů zdravotní péče. Pohyb totiž nepředstavuje pouze preventivní opatření, ale vysoce účinný terapeutický nástroj.
Jak uvedl vrchní ředitel pro zdravotní péči skupiny AKESO Jan Hajer, k fyzické aktivitě se musí přistupovat se stejnou odbornou přesností jako k farmakologické léčbě. „Víme, a máme na to jednoznačná data, že pohyb je nejefektivnější biologický, terapeutický prostředek, jaký máme. Opravdu se těším, až jednou uvidím nějakou lékařskou zprávu a v jejím doporučení bude rozepsaný konkrétní pohyb,“ řekl Hajer.

Lékařská péče i systémová legislativa se tak potkávají v jednom zásadním bodě. Ať už jde o cílený pohyb doporučený lékařem, podporu školního sportu ze strany státu, nebo příklad rodičů v rodině, cíl zůstává společný: navrátit přirozený pohyb do každodenního života. Výsledkem systémových reforem i změny přístupu v rodinách tak nemá být jen vyšší počet vrcholových reprezentantů, ale především zdravější a odolnější společnost.
