Slovenští nemocniční lékaři vydělávají více než jejich kolegové v českých zařízeních. Překonali je už v roce 2023 a rozdíl se dál zvětšuje. Může za to zejména slovenský „platový automat“, který stanovuje minimální platy lékařů podle průměrné mzdy. Politici jej v roce 2022 zásadně upravili, takže se tamním lékařům následně výrazně zvýšily platy. A dál rostou.

Mladí slovenští lékaři už nemusí utíkat po studiích do Česka za lepším výdělkem, jako tomu bylo v uplynulých dekádách. Slovenské zdravotnictví jim už několik let nabízí vyšší platy, než jaké by měli v Česku. Vyplývá to z dat Světové zdravotnické organizace a oficiálních úředních statistik obou zemí.

Rapidní růst průměrných platů slovenských lékařů potvrzují například data tamního Statistického úřadu. V nemocnici v Banské Bystrici bral lékař v roce 2023 průměrně 4 478 euro, o rok později to bylo už 4 747 euro.  

Navýšení od roku 2023

A právě v roce 2023 překonaly průměrné platy lékařů na Slovensku ty české. Podle Českého statistického úřadu tehdy činil průměrný hrubý měsíční výdělek českého nemocničního lékaře 101 408 Kč, tedy přibližně 4 224 eur měsíčně. Podle dat slovenského ministerstva financí bral v témže roce slovenský lékař průměrně 4 410 eur, podle dat WHO dokonce 4 560 eur měsíčně. Takže přibližně o 200 až 350 eur více. V roce 2025 lékař na Slovensku podle WHO průměrně vydělával dokonce už 5 371 eur, zatímco v Česku 4 983 eur.

Důvodem vysokého růstu platů slovenských lékařů je změna v „platovém automatu“ z roku 2022. Lékaři tehdy pohrozili hromadnými výpověďmi a při následném jednání o zvýšení odměn uspěli. Koeficient výpočtu jejich platů se proto od roku 2023 změnil na jedenapůlnásobek (dříve 1,25) průměrné mzdy pro lékaře bez specializace a dvouapůlnásobek (dříve 2,3) pro lékaře se specializací. Koeficient se pak ještě zvyšuje díky rokům praxe.

Platový automat má chyby?

Slovenský „platový automat“ sice přináší do kapes lékařů vyšší výdělky, vedení nemocnic se ale strachuje o udržitelnost náročného systému financování. „Otázkou je, jestli si to může dovolit systém, ve kterém růst mezd automaticky spotřebovává stále větší část nových peněz,“ uvádí prezident Asociace nemocnic Slovenska (ANS) Marián Petko.

„Příští rok má z meziročního navýšení výdajů do zdravotnictví o 540 milionů eur mířit 357 milionů na mzdy. Nemocnice sdružené v ANS potřebují minimálně 149 milionů eur jen na to, aby zajistily současný rozsah zdravotní péče,“ vysvětluje Petko problém stávajícího modelu. „Automaticky rostoucí náklady ale musí někdo zaplatit, a dnes tuto zátěž ve velké míře nesou samotné nemocnice,“ konstatuje.

Problémem je podle něj i fakt, že automatické zvyšování platů nedává nemocnicím prostor pro individuální odměňování. „Systém nám nedává prakticky žádnou možnost, jak je odměňovat podle toho, jaký výkon lékaři odvádějí, jakou péči poskytují a jakou zodpovědnost nesou,“ nelíbí se Petkovi.

Asociace nemocnic Slovenska podle svého prezidenta považuje za potřebné, aby se o systému financování začalo mluvit. Cílem odborné debaty nemá být snížení platů, ale vytvoření systému, který bude finančně udržitelný a zároveň ohodnotí výkon, kvalitu, zkušenosti a náročnost péče.