Třetina lidí ve věku 18 až 29 let využívá ChatGPT a podobné chatboty k získávání informací o návykových látkách. Nejčastěji hledají informace o jejich účincích a rizicích. Experti z americké Rutgersovy univerzity ale upozorňují, že AI může šířit nepřesnosti, které vedou k rizikovému chování. Informoval o tom Journal of Medical Internet Research.

Nedávný výzkum vědců z amerického Pew Research Center odhalil, že dvě třetiny mladých dospělých ve věku 18 až 29 let často využívají umělou inteligenci k vyhledávání informací, mimo jiné i k získávání lékařských rad.

To zaujalo výzkumníky z Rutgersovy univerzity, kteří se vlastním šetřením pokusili lépe pochopit, jak mladí dospělí využívají AI k získávání informací o návykových látkách a jejich užívání.

V hledáčku především rizika

Průzkumu se podle webu Rutgers se zúčastnilo téměř tisíc lidí mezi 18 až 29 lety. Vědci se při dotazování zaměřili na využívání generativní umělé inteligence (podoblasti AI, která vytváří syntetický obsah v reakci na uživatelské podněty, například ChatGPT, pozn. red.) k získávání informací souvisejících s návykovými látkami a jejich účinky.

Studie odhalila, že ji k tomu využívá 32,3 % lidí v této věkové skupině. Uživatelé přitom hledají především informace o rizicích a důsledcích užívání návykových látek. Pro srovnání: 57,5 % respondentů uvedlo, že takové informace vyhledává na Google.

Přibližně polovina respondentů, kteří využívají umělou inteligenci k získávání informací o užívání návykových látek, uvedla, že tak činí alespoň jednou měsíčně. Zajímavým zjištěním bylo, že častěji šlo o muže než ženy.

Nebezpečí rizikového chování

Vědci uvedli, že jejich zjištění jsou znepokojivá, protože chatboti mohou šířit dezinformace. „Používání těchto nástrojů může u mladých lidí, kteří patří do věkové skupiny nejvíce postižené nepříznivými účinky užívání návykových látek, vést k chování založenému na nesprávných informacích nebo k jinak rizikovému chování v souvislosti s návykovými látkami,“ uvedla hlavní autorka studie Mireia Triguero Rouraová z Centra pro farmakoepidemiologii a léčebné vědy na Rutgersově univerzitě.

Rozdíly v zájmu o využívání umělé inteligence při vyhledávání informací o drogách mohou podle studie souviset s různými faktory. Patří mezi ně dostupnost zdravotní péče, míra stigmatizace, důvěra v její poskytovatele i způsoby, jakými lidé získávají informace o zdraví.

Výzkumníci se zabývali také obecnými postoji účastníků k umělé inteligenci. Výsledky ukázaly, že mladí dospělí považovali nástroje AI za důvěryhodné, spolehlivé a užitečné.

Vzhledem k rostoucímu vlivu umělé inteligence na informace, které mladí lidé získávají o užívání návykových látek, navrhují experti z Rutgersovy univerzity provést následný výzkum zaměřený na to, jak mladí dospělí interpretují a chápou odpovědi generované umělou inteligencí v souvislosti s konkrétními drogami a alkoholem. Důležité je podle nich také prozkoumat, jaké důsledky může využívání tohoto nového zdroje informací přinášet pro veřejné zdraví.