Když Elon Musk minulý měsíc v Texasu předvedl druhou generaci elektromobilu Tesla Roadster, hranice mezi automobilovým průmyslem a sci-fi se definitivně rozplynula. Auto bez řidiče na zakřivené rampě zastavilo vzhůru nohama, předvedlo vzdušný „kickflip“ přes řadu zaparkovaných vozidel a z nuly na stovku dokázalo vystřelit v čase, který popírá běžnou fyziku pneumatik. Dechberoucí show okamžitě vyvolala zásadní otázku – je lidské tělo vůbec stavěné na to, aby v takovém stroji přežilo bez úhony? Na to pro Zdravotnický deník odpověděl primář oddělení letecko-lékařského výcviku Ústavu leteckého zdravotnictví Petr Došel.
Během plně autonomní show s figurínou v kabině předvedl Roadster dechberoucí vzdušná alotria. Nejprve díky sacímu systému s přítlakem až 2 G vyjel po zakřivené rampě až vzhůru nohama, kde na chvíli zastavil, než se skrze přetočení pomocí trysek vrátil na zem. V dalším čísle pak vůz přeskočil celou řadu zaparkovaných vozů včetně tahače Semi, přičemž ve vzduchu provedl efektní rotaci zvanou „kickflip“.
Extrémní jízdní i „letecké“ vlastnosti druhé generace Roadsteru zajišťuje kombinace silných elektromotorů, přísavného efektu podlahy a deseti trysek na stlačený vzduch vyvinutých ve spolupráci s vesmírnou společností SpaceX. Tyto trysky fungují bez spalování a s tahem přesahujícím 80 kN razantně překračují fyzikální limity samotných pneumatik. Vůz díky nim zvládá i krátkodobé vznášení a rychlou korekci polohy ve vzduchu.
Maximální rychlost vozu má přesahovat 370 kilometrů za hodinu. Během demonstrace Tesla naměřila zrychlení z nuly na 100 kilometrů za hodinu za jednu sekundu, což vytváří přetížení o síle 2,83 G. Zaznamenán měl být ale i rychlejší čas. Mimochodem, při startu rakety mířící do vesmíru zažívají lidé v kabině obvykle přetížení mezi třemi a čtyřmi G.
Roadster zatím nemá schválení pro běžný provoz a bude dostupný výhradně na pozvání. Jeho výroba se plánuje od roku 2028.
Přetížení nezabije, ale prostorová orientace dostane zabrat
Kombinace raketa-auto s extrémním zrychlením a akrobatickými přemety přirozeně vyvolává otázky ohledně zdravotních dopadů na lidský organismus. Podle Petra Došela, primáře oddělení letecko-lékařského výcviku Ústavu leteckého zdravotnictví, však samotná akcelerace pro zdravého jedince fatální nebezpečí nepředstavuje.
„Vypočtená hodnota zrychlení sama o sobě nepředstavuje takzvané riziko G-LOC, tedy ztráty vědomí, a tudíž řidičskou výkonnost zdravého člověka neohrožuje z oběhového hlediska. Efekt takového přetížení nepředstavuje problém ani pro činnost plic. Kromě jiného také z hlediska délky expozice,“ vysvětluje primář.
Uklidňuje, i pokud jde o obávané poranění krku. „Nebezpečné hyperextenzi krční páteře při tomto vektoru akcelerace brání účinně konstrukce automobilní sedačky a pro zdravého člověka není rizikem. Jiná situace by byla u stavů po úrazech krční páteře, stabilizačních výkonech a jiných onemocněních páteře a pojivové tkáně, například degenerativních onemocněních, osteoporózách a podobně, které jisté riziko představovat mohou,“ upozorňuje Došel.
Složitější situace však nastává při divokých vzdušných manévrech, kde dostává zabrat především lidský mozek a rovnovážné ústrojí. „Předpokládám, že vzdušný manévr převrácení auta ve ,výskoku‘ nízko nad zemí je řízený počítačem. V takovém případě u běžného řidiče může při tomto manévru dojít ke krátkodobé ztrátě prostorové orientace. Záleží na vestibulární odolnosti a trénovanosti dotčeného řidiče. Obnovení prostorové orientace je však velmi rychlé,“ dodává Došel.
Nástroj pro kaskadéry, nebo drahý výstřelek?
Přestože technologie působí jako z budoucnosti, odborník z letecké medicíny zůstává vůči praktickému využití létající verze Tesly Roadster v reálném provozu skeptický. Myšlenka, že by běžní řidiči bez leteckého výcviku prováděli podobné kousky manuálně, je podle něj z kategorie sci-fi.
„Neumím si představit řidiče, který by podobný manévr byl schopen provést ,ručně‘. Případné požadavky na testování nebo výcvik takového řidiče by bylo nákladné a nedává mnoho smyslu,“ zdůrazňuje primář Došel.
Na závěr dodává osobní pohled na užitečnost nového stroje: „Jsem si celkem jistý, že takové auto bych nechtěl, protože bych pro něj neměl uplatnění. Smysl těch výskoků mi uniká a současně si myslím, že v rukou běžného řidiče by to byl riskantní nástroj. Akcelerace těchto parametrů je v podstatě velmi omezeně použitelná na veřejných komunikacích a vyžaduje jisté řidičské zkušenosti.“
