Chůze, zrak nebo obyčejná každodenní péče o sebe sama představují pro lidi ohrožené chudobou v Evropské unii výrazně větší překážku. Ukazují to nová data statistického úřadu Eurostat, podle nichž tito lidé mnohem obtížněji hradí také náklady na zdravotní péči. Lidé s omezenými finančními zdroji se tak potýkají s dvojí zátěží – trápí je zdravotní potíže a zároveň čelí obrovskému tlaku na rodinný rozpočet.
Téměř každý čtvrtý člověk ohrožený chudobou hlásil v roce 2025 středně závažné až vážné potíže s chůzí. U lidí mimo tuto rizikovou skupinu to byl přitom přibližně každý šestý. Statistici zveřejnili 28. října data, která odhalují rozdíly v šesti zkoumaných oblastech – od komunikace až po péči o vlastní osobu.
Každodenní překážky spojené s nízkými příjmy
Největší rozdíl se ukázal právě u chůze. Problémy potkaly 24,9 procenta lidí ohrožených chudobou, zatímco v bezpečnější příjmové skupině to bylo 16,9 procenta. S potížemi při paměti nebo soustředění se potýkalo 20,6 procenta chudších obyvatel oproti 14,5 procenta ostatních.
Ještě markantnější rozdíl panuje u péče o sebe sama, která byla pro ohrožené chudobou téměř dvakrát náročnější. Potíže hlásilo 10,1 procenta z nich oproti 5,8 procenta lidí mimo riziko. Problémy se zrakem postihly 23,8 procenta chudších a 18,9 procenta ostatních lidí.
Eurostat definuje osoby ohrožené chudobou jako ty, jejichž příjem po odečtení sociálních dávek a po přepočtu na velikost domácnosti nedosahuje 60 procent mediánu dané země. Jde tak o měřítko relativního příjmu, nikoliv celkového bohatství. Zjištění sice prokazují souvislost mezi nižšími příjmy a zdravotními problémy, samy o sobě však nestanovují přímou příčinu těchto rozdílů.
Finanční tlak v ordinacích a lékárnách
Analýza Eurostatu se zaměřila také na to, kolik lidi stojí samotná zdravotní péče. V roce 2025 označilo výdaje na línou či lékařskou péči za velkou finanční zátěž 19,1 procenta lidí ohrožených chudobou, zatímco u ostatních to bylo 12,5 procenta. Mezi jednotlivými státy jsou však propasti ještě hlubší. V Itálii narostl tento podíl u ohrožených lidí na 47,6 procenta, kdežto ve Slovinsku činil pouhých 5,6 procenta. Čísla nicméně odrážejí subjektivní vnímání finančního stresu ze strany občanů, nikoliv přímé srovnání cen lékařských úkonů.
Příjmové srovnání tento příkop ještě prohlubuje. Mezi pětinou lidí s nejnižšími příjmy označilo výdaje za velkou zátěž 18,7 procenta dotázaných, zatímco v pětině s nejvyššími příjmy to bylo jen 8,5 procenta. „Lidé v nejnižší příjmové skupině mají větší potíže s hrazením zdravotní péče,“ shrnuje Eurostat. Průzkum se přitom soustředil na domácnosti a lidi žijící v ústavech obvykle vynechával.
Dopady mohou sahat daleko za hranice samotné léčby. Světová zdravotnická organizace (WHO) už v prosinci 2024 varovala před přímými platbami za léky, zdravotnické potřeby a zubní péči, které mohou rodiny uvrhnout do situace, kdy budou mít problém uhradit jiné základní životní potřeby. Evropský regionální ředitel WHO Hans Kluge celou situaci shrnul slovy: „Nikdo by neměl být nucen volit mezi placením léků zachraňujících život a zajištěním základních potřeb, jako jsou jídlo a bydlení.“
Článek je převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.
