Povinná stravovací pravidla pro jídelny v novele vyhlášky o školním stravování podle ovocnářů, bramborářů a potravinářů nereflektují reálnou nabídku produktů na lokálním trhu a v praxi nyní není splnitelné zajistit odpovídající množství potravin s vlastnostmi, které vyhláška požaduje. Uvedli to v tiskové zprávě. Vítají proto přezkoumání stravovací vyhlášky.

Potravinářům obecně vadí, že koncept nové vyhlášky stojí na přísných limitech a plošných zákazech pro celé skupiny potravin, ne pouze na rozumné úpravě jejich použití. „Autoři dosud navrhovaných změn nereflektují platné komoditní vyhlášky ani definované kategorie potravin a chybí jim přehled o reálné nabídce produktů na lokálním trhu,“ tvrdí potravináři. Zároveň kritizují to, že dosud připravované změny vznikly netransparentně a bez dostatečně širokého zapojení odborníků.

Děti utíkají do restaurací s rychlým občerstvením

Podle návrhu, který za minulé vlády připravil Státní zdravotní ústav (SZÚ), měly jídelny nově servírovat například méně brambor a omezit by se měly sladké nápoje. Snížit se měly průměrné porce masa, protože nově se do jeho váhy nepočítají kosti. Naopak mírně přibýt by v jídelníčku mělo ryb či luštěnin. Podle SZÚ se zásadně mění hlavně to, jak se jednotlivé složky do doporučených dávek započítávají. Školy již mohou podle nových pravidel vařit, povinné to mělo být od září 2027.

O tom, že výživové standardy dané vyhláškou o školním stravování budou nezávazným doporučením, informovali minulý týden ministři školství a zdravotnictví. Za zachování povinných pravidel pro jídelny v novele vyhlášky o školním stravování se postavili odborníci, nejrůznější organizace, některé školy i dětský ombudsman. Někteří zástupci škol ovšem vítají, že by stravovací vyhláška byla pouze doporučující.

Mohlo by vás zajímat

Potravináři požadují komplexní a proveditelnou reformu. „Vzniká papírově dokonalý oběd, který ale dětem nechutná a končí v koši. Přesně v tom je problém, děti pak z jídelen utíkají raději do restaurací s rychlým občerstvením,“ uvedla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová v tiskové zprávě.

Krok proti české gastronomické tradici

Ovocnáři varují před zákazem podávání nápojů obsahujících volné cukry, což se podle nich vztahuje i na přirozené cukry obsažené v ovocných a zeleninových šťávách či nektarech. „Kvalitní stoprocentní mošty přitom neobsahují žádný přidaný cukr. Srovnávat je v doprovodných manuálech s přidanými cukry ve slazených nápojích je z odborného i selského pohledu naprostý nesmysl,“ uvedl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

K tématu

Bramboráři pak varují před snížením podílu brambor ve spotřebním koši, což považují za krok proti české gastronomické tradici. „Na jedné straně se veřejně tlačí na lokálnost surovin, krátké dodavatelské řetězce a snižování uhlíkové stopy, na straně druhé ale nová vyhláška odsouvá tradiční českou plodinu na vedlejší kolej. Brambory jsou přitom nutričně hodnotnou, přirozeně bezlepkovou a cenově dostupnou základní potravinou, kterou dokážeme sami vypěstovat,“ uvedl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček.

Sója patří mezi silné alergeny, tvrdí komora

Za problematické potravináři považují také zavedení alternativních potravin, jako jsou tempeh či tofu, u kterých chybí dostatečné limity pro obsah soli. „Autoři návrhu to omlouvají benefity luštěnin, zatímco u tradičních potravin by stejné hodnoty znamenaly jejich okamžité vyřazení. Zcela přitom opomíjejí fakt, že sója patří mezi silné alergeny,“ tvrdí komora.

Změny se podle dřívějších informací dějí na pokyn premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle Babiše jde o splnění jeho předvolebního slibu, že vláda nebude školním jídelnám vnucovat, co mají vařit, řekl dříve.