O počátcích konopí jako léku se ví stále pramálo. Nové informace teď přinesl výzkum ze Sibiře, kde spojili síly ruští a němečtí archeologové. Našli starověký hrob, který byl plný semínek marihuany. Informoval o tom Institut Maxe Plancka.
Archeologové zkoumali na Sibiři starověkou mohylu, která pochází přibližně z doby kolem roku 800 před naším letopočtem. Leží v oblasti takzvaného sibiřského Údolí králů, které v té době ovládaly bojovné kmeny Skythů. Dnes se jedná o oblast dnešní Tuvy na jihu Sibiře, která patří Rusku.
Konopí v nádobách, vlasech i na podlaze
V hrobce označené jako Tunnung 1 archeologové našli značné množství konopí, informoval web Institutu Maxe Plancka. Velké množství bylo v semenech uložených na různých místech mohyly. Našla se ale také přímo ve vlasech muže, který zde byl pohřbený. A právě to je důležité. Objev podle vědců říká, že konopí zde nesloužilo jenom jako obyčejná rostlina k běžném technickému použití, ale mělo odlišnou funkci.
Vědci zde objevili také pozůstatky mnoha obětovaných koní a pravděpodobně i lidí. Konopí tak mohlo být součástí pohřebních obřadů, nikoli pouze prostředkem k individuálnímu užívání.
Mohlo by vás zajímat
Ve spletených vlasech starověkého kočovníka se našla koncentrace 0,56 mikrogramů kanabinoidu na gram. To znamená, že vlasy byly této látky zcela plné. „Tyto výsledky přispívají k rostoucímu globálnímu souboru archeologických důkazů o tom, že starověcí lidé používali rostliny jako látky měnící stav mysli nebo náladu,“ uvedl archeolog Timur Sadykov z Ruské akademie věd. Právě tyto psychomodulační účinky jsou součástí lékařského využití i dnes.
Mohyla se zkoumá už od roku 2024, za tu dobu tam vědci našli 243 celých semen konopí, navíc dalších asi 1 200 fragmentů rozpuštěných v hlíně. To je obrovské množství, které výrazně překonává všechny další podobné objevy. Naznačuje, že marihuana měla v životě tohoto člověka významnou roli. A zřejmě i v celé společnosti, jejímž významným členem byl. Konopí bylo navíc prakticky jedinou rostlinou, která se v hrobce našla.
Starověcí skythští kočovníci ze Sibiře jsou tedy nyní podle studie publikované na portále Science prvním známým lidem, který konopí užíval pro jeho léčivé psychoaktivní účinky. Vědci se obecně domnívají, že domestikované konopí se poprvé objevilo přibližně před šesti tisíci lety ve východní Asii, kde se začalo pěstovat kvůli oleji, který se získával z jeho semen.
Od oleje k léku
„Východoasijské konopí se vyvinulo v samostatnou linii domestikovaných plodin, z níž vzešlo technické konopí a odrůdy, které se dodnes pěstují pro semena v některých částech Číny,“ popisují autoři studie.
Cesta od oleje k léčivu není tak vzdálená, jak by se dnes mohlo zdát. Ve starověku totiž sloužily nejrůznější olejnaté substance jako léčiva na široké spektrum chorob. Využívaly se v Egyptě, Mezopotámii, Řecku, Římě, Indii i Persii nejen k léčbě ran a kožních onemocnění, ale také při bolestech svalů a kloubů, zažívacích potížích, nachlazení, bolestech hlavy nebo při náboženských a očistných rituálech.
Nejoblíbenější byl olej olivový, ale pro léčebné účely se obchodovalo také s ricinovým, sezamovým nebo cedrovým olejem. Konopný olej tedy mohl předcházet jinému využití. A při jeho aplikace si mohli Skytové nebo jejich předchůdci všimnout dalších vlastností této rostliny, například její schopnosti tlumit bolest.
Právě to se mohlo tak bojovnému národu, jako byli Skytové, velmi dobře hodit. A protože Skytové byli propojeni s ranými kočovnickými kulturami Mongolska, mohlo by to vysvětlovat, proč se první zemi, kde byly popsané léčivé účinky marihuany, stala nedaleká Čína, s níž měli Mongolové intenzivní (byť ne vždy přátelské) kontakty.
