Ministr obrany bude řídit novou metropolitní nemocnici v Praze, do jeho kompetence má patřit i jmenování jejího ředitele. Obrana dostala také na starosti koordinaci přípravy i zajištění studie proveditelnosti. Pozemky a budovy vinohradské nemocnice postupně přejdou do nové příspěvkové organizace. Vyplývá to z dokumentu, na jehož základě vláda záměr výstavby nové nemocnice schválila.

Do nové metropolitní nemocnice se má přestěhovat významná část zdravotní péče, kterou dnes poskytují Všeobecná fakultní nemocnice, FN Královské Vinohrady a FN Bulovka. Za tu už nebude nadále přímo odpovědný ministr zdravotnictví, nýbrž ministr obrany. Posílí se tak dvojkolejnost řízení státních nemocnic.

Resort ministra Adama Vojtěcha (za ANO) podle dokumentu, který má Zdravotnický deník k dispozici, dostal za úkol dílčí úkoly přípravné fáze – odbornou a datovou přípravu, vypracování kapacitní studie a zajištění součinnosti přímo řízených organizací. Spolupracovat by přitom měl se zdravotními pojišťovnami, Ústavem zdravotnických informací a statistiky i vysokými školami. Navrhnout má i termíny, kdy a jaká péče se do nové nemocnice přesune.

„Supernemocnice“, jak metropolitní nemocnici přezdívá premiér Andrej Babiš (ANO), bude ale příspěvkovou organizací v působnosti ministerstva obrany. Pozemky a budovy v jejím areálu, které dosud patří Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, postupně přejdou do správy tohoto resortu.

Mohlo by vás zajímat

Výbor povede obrana

Že resort obrany získal v přípravě hlavní slovo, prozrazuje i složení čtyřčlenného Řídicího výboru. Ten má zajišťovat meziresortní koordinaci a bude přímo podřízen premiérovi Babišovi. Výbor povede jeden z náměstků ministra obrany. Jen řadovými členy budou náměstci ministrů zdravotnictví a financí a zástupce Úřadu vlády.

„Výkonné řízení přípravy projektu bude zajišťovat projektový ředitel organizačně zabezpečený ministerstvem obrany, který bude prostřednictvím projektové kanceláře řídit harmonogram, sledovat náklady, úkoly a rizika a koordinovat činnost odborných pracovních týmů,“ konstatuje dokument.

Oslabení role resortu zdravotnictví ale nepřipouští náměstek ministra Pavel Scholz. „Ministerstvo zdravotnictví odpovídá za zdravotnickou a transformační část projektu. Případné role zástupce ministerstva obrany v meziresortním Řídicím výboru proto nelze zaměňovat s odbornou gescí za zdravotnickou transformaci. Neznamená ani oslabení postavení ministerstva zdravotnictví v projektu. Oba resorty mají jasně vymezené a vzájemně provázané odpovědnosti,“ uvedl pro Zdravotnický deník.

Až 30 miliard

Resort obrany bude hrát hlavní roli i ve financování projektu. „Projekt se navrhuje připravovat v rámci programového financování ministerstva obrany. Rámcový odhad investičních nákladů se v této fázi pohybuje v rozmezí 15 až 30 miliard korun. Jde o předběžný odhad vycházející ze srovnatelných staveb s obdobnými zdravotnickými funkcemi, energetickými parametry a nároky na dopravní infrastrukturu,“ stojí v dokumentu.

Projekt nové nemocnice bude zřejmě hrazen vícezdrojově. Jak konkrétně, se rozhodne v příštích měsících a letech. Dokument zmiňuje možnost financování „z prostředků státního rozpočtu, rozpočtu kapitoly ministerstva obrany, případně dalších zákonných zdrojů“. Kolik bude celý projekt ve výsledku stát, ukáže studie proveditelnosti. Její vypracování vláda také svěřila ministerstvu obrany.

„Civilní provozní složka může být v budoucnu hrazena standardními mechanismy systému veřejného zdravotního pojištění; financování pohotovostních, krizových a obranných kapacit bude posouzeno ve studii proveditelnosti,“ dodává dokument schválený vládou.

Vládní zmocněnec pokračuje

Zmiňuje i úlohu zmocněnce vlády pro transformaci páteřní sítě nemocnic a výstavbu Nového fakultního nemocničního komplexu, který „poskytuje v rozsahu svého pověření součinnost místopředsedovi vlády a ministru obrany a ministru zdravotnictví, zejména při přípravě investičního záměru a projednávání souvisejících otázek s dotčenými orgány státní správy, hlavním městem Prahou a dalšími subjekty“.

Scholz Zdravotnickému deníku potvrdil, že vládním zmocněncem zůstává on. „Má role v přípravě projektu nadále trvá. Není nahrazena vznikem dalších řídicích nebo projektových struktur,“ popisuje.

A chválí nové vymezení rolí, na němž se podle svých slov podílel. „Návrh projektové struktury, který jsem připravil v rámci meziresortní spolupráce, není s mandátem vládního zmocněnce v rozporu. Naopak jej vhodně a promyšleně doplňuje: jednotlivé role tak podporují společný cíl – posouvat projekt kupředu a připravovat podklady pro kvalifikovaná rozhodnutí,“ uvádí.

Na ministerstvu zdravotnictví bude Scholz i nadále hlavním koordinátorem zdravotnické části projektu. A spolu s poradcem premiéra pro zdravotnictví Jiřím Votrubou pomáhá s koordinací plánů ředitelů dotčených nemocnic – tedy Všeobecné fakultní nemocnice, FN Bulovka a FN Královské Vinohrady.

Klíčovým výstupem jejich spolupráce má být kapacitní studie pražské nemocniční sítě, na které se zatím pracuje. Ta by měla odpovědět na otázky týkající se počtu přesouvaných lůžek, ale například i přístrojů a technologií.

Částečně v podzemí, připravená na válku

Dokument zdůrazňuje i význam metropolitní nemocnice z hlediska obrany a krizové připravenosti. Kromě běžného provozu má být připravena na případný „rychlý přechod do krizového režimu při válečném stavu, pandemii, hromadném neštěstí, teroristickém útoku, blackoutu nebo jiné bezpečnostní hrozbě“.

Jako zařízení civilně-vojenského charakteru tak má nová nemocnice spojit běžnou zdravotní péči s funkcemi významnými pro krizové a bezpečnostní situace. V tom má doplnit pražskou Ústřední vojenskou nemocnici.

Proto by podle dokumentu měla být energeticky soběstačná, disponovat přestavitelnými a víceúčelovými prostory a schopností rychlého navýšení kapacit podle vývoje situace. Část kritických provozů – urgentního příjmu, JIP nebo operačních sálů – by měla být z bezpečnostních důvodů v podzemí. Nadstandardně posílenou bezpečnost bude mít metropolitní nemocnice obecně, a to včetně bezpečnosti kybernetické.