Spolková ministryně pro rodinu Franziska Giffeyová plánuje zavést právní nárok na každodenní péči pro rodiny, v nichž se vyskytne psychické onemocnění. Má to zajistit rychlejší poskytnutí pomoci nejen rodičům, ale i dětem.
Rodiny, ve kterých se vyskytuje psychicky nemocný nebo závislý člen, by podle návrhu spolkové ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež Franzisky Giffeyové (SPD) měly mít v budoucnu jednodušší přístup k potřebné péči. Giffeyová jim chce přiznat nárok na takzvanou každodenní podporu. Do hry by tak nemusely vstupovat ani úřady sociální péče o mládež.
Pomoc dětem i bez souhlasu rodičů
„Rodiče s duševním onemocněním nebo závislostí mají často potíže získat pomoc pro sebe a své děti. V důsledku toho se kvalitní péče k mnoha rodinám nedostane včas nebo vůbec. Především k těm, které ji potřebují okamžitě,“ uvedla Giffeyová pro portál Zeit online. „Chceme, aby pro rodiče bylo napříště snazší takovou pomoc získat,“ dodala.
V rodinách, kde je některý z členů psychicky nemocný, žijí asi čtyři miliony dětí a dospívajících. To je asi třetina ze všech německých nezletilých. Podle návrhu Giffeyové by rodiče, kteří potřebují zajistit odbornou péči pro děti, již nemuseli žádat úřad sociálního zabezpečení mládeže, nýbrž by mohli rovnou kontaktovat poradenské či rodinné centrum. Tím by se prý předcházelo vzniku vážných krizí.
Návrh rovněž předpokládá, že děti a dospívající s psychickým onemocněním budou moci pomoc získat bez souhlasu svých rodičů. Často se totiž stává, že si rodiče, kteří sami čelí psychické poruše nebo závislosti, ani nevšimnou, že jejich děti takovou pomoc potřebují. Doposud však děti a dospívající dokázali vyhledat pomoc poradenských center pouze v případě takzvaných mimořádných a konfliktních situací, kdy se děti například ocitly v ohrožení života či zdraví.
Giffeyové návrhu už vyjádřila podporu poslanecká frakce Zelených. „Kvalitní a včasná pomoc duševně nemocným dětem a dětem duševně nemocných rodičů přichází v současné době pozdě,“ uvedly pro list Deutsches Ärzteblatt Maria Klein-Schmeinková, mluvčí Zelených pro zdravotnictví, a Beate Walther-Rosenheimerová, mluvčí Zelených pro oblast mládeže.
Psychické choroby a rekordní nepřítomnost v práci
Psychické zdraví pálí Německo stále intenzivněji. Podle listu Deutsches Ärzteblatt to dokazuje mimo jiné nejnovější studie tamní zdravotní pojišťovny Techniker Krankenkasse. Z jejího předběžného hodnocení zdravotního stavu 2020 vyplývá, že Němci v loňském roce strávili ve stavu pracovní neschopnosti vůbec nejvíce dní v historii z důvodu psychické nemoci.
V průměru tak v práci například kvůli depresím chyběli 2,89 pracovního dne. V roce 2018 tento průměr činil 2,77 a o rok předtím jen 2,71 pracovního dne. „Duševní choroby jsou zodpovědné přibližně za devatenáct procent všech pracovních absencí. Jde tak o třetí nejčastější příčinu pracovní neschopnosti. Častěji lidé stonají jen kvůli bolestem zad nebo nachlazení,“ uvedl pro Deutsches Ärzteblatt mluvčí Techniker Krankenkasse Albrecht Wehner.
Celkově se však absence v práci kvůli onemocnění v loňském roce u našich západních sousedů snížila. Loni dosáhl průměrný počet dní pracovní neschopnosti 15,37, zatímco v roce 2018 to bylo bezmála 15,5 dne.
Počet dní pracovní neschopnosti kvůli duševním nemocem se v Německu za posledních dvacet let více než ztrojnásobil. V uplynulých letech takto v zaměstnání chybí asi 2,2 milionů lidí ročně. Nejčastěji byla u pracovní neschopnosti diagnostikována deprese, která mohla za 93 dní pracovní absence připadajících na sto pojištěných. U poruch přizpůsobení šlo o 51 dní na sto pojištěných, neurotické stavy zapříčinily 23 dní a úzkostné poruchy 16 dní pracovní absence na sto pojištěných. Na druhé straně syndrom vyhoření se od roku 2012 dostal na úroveň, kdy pomalu ztrácí svou relevanci. Jako příčina nepřítomnosti na pracoviště se za posledních sedm let snížil na polovinu.
Psychické poruchy a nemoci jako důvod pracovní neschopnosti se až dvakrát častěji vyskytují u žen než u mužů.
Petr Musil
