Spor o léčbu diabetické nohy kmenovými buňkami pokračuje. Už i v lékařské společnosti

Při léčbě diabetické nohy kmenovými buňkami se pacientovi z kyčelní kosti odebere 240 ml kostní dřeně. Ta se zpracuje a na 15 minut se dá do separátoru. Separát se pak vpraví injekčně 40 vpichy do bérce a pěti vpichy okolo defektu. Foto: diabetickanoha.wordpress.com, překlad: ZD

Že jednou platí hop a podruhé trop, jsme poměrně zvyklí v české politice. Teď se ale podobný přístup objevil i mezi odborníky. Zatímco ještě nedávno se odborné společnosti v podstatě shodly na tom, že by bylo prospěšné hradit vybraným pacientům léčbu tzv. diabetické nohy kmenovými buňkami, s novým vedením České lékařské společnost Jana Evangelisty Purkyně se vítr změnil. Výsledek? Některé odborné společnosti nadále žádají zařazení terapie na seznam výkonů a úhradu ze zdravotního pojištění, zatímco vedení ČLS JEP chce další studie a hrazení léčby z grantů.

 

Ještě před Vánocemi se na ministerstvu zdravotnictví konal odborný seminář, na němž se účastníci shodli, že by léčba diabetické nohy kmenovými buňkami měla být zařazena na seznam výkonů pro rok 2016. „Seminář byl reprezentativně zastoupen předsedy a místopředsedy odborných společností, které k problematice mají co říci. Bylo jednoznačně prokázáno, že metoda je všemi odbornými společnostmi doporučovaná, považují ji za bezpečnou, legální a pro pacienty velmi přínosnou. Jako každá metoda nemá stoprocentní účinek, nicméně klinická hodnocení jasně ukazují, že účinnost je srovnatelná s jinými způsoby léčby a může pomoci pacientům od výrazných potíží a invalidizace. Doufám, že se nám podaří kód této léčby do zdravotních výkonů zařadit. Očekávám standardní proces, tedy že výkon bude zařazen na jednání pracovní komise, budou se k němu vyjadřovat jednotlivé odborné společnosti a pokud dojdeme k tomu, že je zralý po ekonomické a medicínské stránce, což proběhlý seminář jasně naznačil, bude navržen jako jeden z mnoha dalších výkonů do seznamu pro další rok. Zatím jsem nezaznamenal nikoho, kdo by naznačoval, že metoda není vhodná pro použití na pacientech,“ řekl tehdy náměstek pro zdravotní pojištění Tom Philipp (KDU-ČSL).

Semináře se tehdy zúčastnil také místopředseda České angiologické společnosti Miroslav Bulvas. Právě angiologická společnost také byla jednou z těch, které chtěly zařazení léčby na seznam výkonů. „Nemůžeme čekat, že přijde najednou nějaký zásadní krok, který prognózu a kvalitu života změní, bude jednoduchý, laciný a pro každého dostupný. Spíše jdeme cestou postupných kroků a usilovné práce. Jedním z jejích plodů je právě diskutovaná metoda, kterou se snažíme nabídnout pacientům ve špatné situaci,“ řekl v prosinci docent Bulvas. Více si můžete přečíst zde.

Je ovšem třeba zdůraznit, že ani angiologická společnost nebyla pro široké použití léčby – mělo by k ní být přistoupeno až po selhání běžně užívaných metod a ve vybraných jasně definovaných případech. „Výborem odborné společnosti byl návrh této léčebné metody jako hrazené pojišťovnami odsouhlasen nikoli pro všeobecné a běžné použití. Naopak, návrh provází odborná selekce a množství požadavků, které musejí být před léčbou splněny. Rozhodování o léčbě je týmové a není v rukou soukromých firem, ale vysoce odborných léčebných institucí,“ uvedl v rozhovoru pro Zdravotnické noviny Miroslav Bulvas. „Odhaduje se, že v naší zemi je situace, kdy jsou vyčerpány možnosti chirurgické rekonstrukce nebo perkutánních intervencí, přibližně u pěti set osob za rok. Na základě metaanalýz dosavadních klinických studií lze soudit, že by u významné části z nich bylo možné tímto způsobem v rámci komplexní péče amputacím zabránit,“ řekl pak po únorových Angiologických dnech pro Medical Tribune předseda České angiologické společnosti Karel Roztočil. Aktuální vyjádření odborníků z angiologické společnosti k tomu, zda by léčba měla být pro vybrané pacienty hrazena z pojištění, se Zdravotnickému deníku nepodařilo získat.

Kardiovaskulární chirurgové si stojí na svém

Situace se ovšem změnila poté, co bylo letos v lednu zvoleno nové předsednictvo ČLS JEP. Na tiskové konferenci minulý týden se jeho členka (a zároveň vědecká sekretářka České angiologické společnosti ČLS JEP) Debora Karetová postavila proti jakémukoliv hrazení léčby z pojištění s tím, že by šlo o postup non lege artis. Podle ní je třeba hradit léčbu i nadále z grantů a provádět další, lépe designované studie. Více si můžete přečíst zde.

„Evidence-based medicína je jen jedna a náš zástupce v komisi na ministerstvu zdravotnictví docentka Karetová prostudovala příslušné studie. Minulý měsíc navíc vyšla další placebem kontrolovaná studie, která nevyšla. ČLS existuje právě proto, aby integrovala názor společností a pečovala o vědeckost přístupu. Pokusy s kmenovými buňkami zcela patří do vědeckého zkoumání a nikoli do zdravotního pojištění,“ napsal Zdravotnickému deníku předseda ČLS Štěpán Svačina s tím, že ani v zahraničí se léčba zatím nehradí z pojištění, nýbrž z grantů a jiných peněz.

Jenže jak se zdá, tak nyní lékařská společnost názory příliš neintegruje. Zatímco vedení veřejně prezentuje zamítavé stanovisko k úhradě léčby z pojištění, přinejmenším jedna z odborných společností ČLS JEP si stojí na svém a úhradu požaduje.

„Výbor České společnosti kardiovaskulární chirurgie se otázkou léčby diabetické nohy zabýval poprvé již v roce 2014. Dospěl k závěru, že „aplikace kmenových buněk kostní dřeně v léčbě chronické kritické končetinové ischemie na terénu diabetické nohy je oprávněná“. Toto stanovisko jsme zopakovali i na počátku letošního roku a doporučili, aby byla tato léčba hrazená z veřejného zdravotního pojištění,“ napsal nám předseda společnosti docent Petr Němec. Angiologická společnost na naše dotazy zatím nereagovala, diabetologická společnost podle své šéfky Terezy Pelikánové bude otázku řešit příští týden na Diabetologických dnech v Luhačovicích.

Podle profesora Svačiny je tu ještě další důvod, proč ČLS nechce úhradu z pojištění. „Výbor angiologické společnosti odhlasoval limitované užití u skupiny pacientů, ale to nelze ze zdravotního pojištění. Na diabetologickém výboru bylo rozhodnuto, že se nechá běžet návrh angiologické společnosti. Návrh pak vypracovalo ministerstvo,“ uvádí Štěpán Svačina. Jenže, jak si Zdravotnický deník ověřil, pojišťovny s limitováním pacientů nemají problém a u jiných zákroků ho běžně užívají. Navíc by pro ně léčba, která by mohla pomoci některým pacientům před amputací, byla i finančně výhodná. Hospitalizace a následná ambulantní léčba po amputaci totiž přijde na více než 150 tisíc korun za pacienta, invalidní vozík k tomu stojí kolem 40 tisíc korun. Oproti tomu léčba kmenovými buňkami vychází na cca sto tisíc korun.

Úhrady z grantů, které nejsou

Ať už je ale pravda kdekoliv, na změny názorů odborníků doplatí nejvíce pacienti – už přinejmenším tím, že nyní nevědí, co si o celé věci mají myslet. Navíc odborníci stavějící se proti hrazení z pojištění odkazují na granty, které např. FN Ostrava, tedy jedno ze dvou pracovišť, které u nás léčbu provádí, v současnosti nemá. „My bychom samozřejmě rádi pomohli pacientům, ale pokud nám v roce 2015 někdo radí, abychom z grantového systému na rok 2015 něco poskytli, tak nám to měl říci ve chvíli, kdy se grantový systém na rok 2015 řešil, a to byla polovina roku 2014,“ řekla v lednu pro TV Prima mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.

„Jsem touto věcí naprosto otrávený. Vrátil jsem se ke své běžné denní práci, máme dva měsíce čekací listinu na ošetření pacientů s chronickou kritickou končetinovou ischemii. Provádíme standardní rekanalizační výkony,“ napsal Zdravotnickému deníku náměstek ředitele pro vědu a výzkum ve FN Ostrava Václav Procházka. „K prohlášení ČSL JEP je zbytečné se vyjadřovat, našim pacientům nic pozitivního nepřineslo,“ dodává. Ostravská nemocnice v posledních šesti letech odléčila pomocí kmenových buněk 90 pacientů s diabetickou nohou, u 70 procent byla terapie úspěšná a zachránila nemocné od amputace. Šlo přitom zpravidla o pacienty, u nichž klasické metody nezabraly (více se dočtete zde).

Že odborníci, kteří léčbu podporují, pomalu ztrácejí naději na dostupnost léčby, ilustruje i to, jak mizí webové stránky informující o problematice. Otevřít již nejde web Stopamputacím.cz a jeho facebookové stránky, Facebook už neběží ani zatím fungující stránce diabetickanoha.wordpress.com.

Michaela Koubová