Každé sté nemocné dítě na černý kašel umírá. Očkování těhotných žen kojence ochrání

Je velmi důležité, aby těhotné byly očkovány proti černému kašli. Vakcína je extrémně účinná a chrání děti po dobu, než mohou být samy očkovány. Nemoc je hloupé podceňovat, snadno dostane malé dítě do nemocnice, může jej i zabít. Foto: CDC

Očkovat budoucí matky je efektivní strategie, jak proti černému kašli ochránit ty nejmenší děti. Potvrzují to výsledky rozsáhlé studie, do níž bylo zahrnuto takřka 149 tisíc novorozenců a kojenců. Právě tyto děti, které ještě kvůli svému věku nemohou být očkovány, jsou nejvíce ohroženi infekcí samotnou i možnými fatálními komplikacemi. 

 

Dávivý kašel, zástava dechu, vyčerpání, ale také zvracení, to jsou běžné příznaky černého kašle, infekce způsobené bakterií Bordetella pertussis. Ta se vyskytuje nejen v rozvojových, ale stále častěji také ve vyspělých zemích světa, včetně České republiky. Nejvíce přitom černý kašel ohrožuje nejmladší děti. Zhruba polovina dětí mladších jednoho roku, musí být hospitalizována. U každého čtvrtého pak infekce napadne plíce a rozvine se pneumonie. Každý stý nemocný kojenec na černý kašel umírá. I proto se hledají co možná nejefektivnější strategie, jak ochránit právě nejmenší děti. Očkovat budoucí matky ještě během těhotenství se pak ukazuje jako správná cesta, jak těmto dětem zajistit ochranu před onemocněním a jeho komplikacemi, do doby, než samy mohou být očkovány. Potvrzuje i to nová studie publikovaná v žurnálu Pediatrics, za nímž stojí odborná společnost American Academy of Pediatrics.

Rozsáhlá studie zahrnula takřka 149 tisíc kojenců a novorozenců narozených v Kalifornii mezi lety 2010 až 2015. Ukázalo se, že pokud jejich matky byly ještě během těhotenství očkovány vakcínou Tdap proti černému kašli, tetanu a záškrtu, pravděpodobnost, že děti onemocní pertusí během prvních dvou měsíců života byla o 91 % nižší. A právě díky očkování matky v průběhu těhotenství je možné zajistit ochranu dítěte v kritickém období, kdy ještě samo nemůže být očkováno. První dávku očkování proti černému kašli pak kojenci v USA, stejně jako v Česku, dostávají od 9. týdne života. „Je velmi důležité, aby těhotné byly očkovány proti černému kašli,“ popsala pro agenturu Reuters vakcinoložka Nicola Klein, vedoucího výzkumného týmu, která působí v Kaiser Permanente Vaccine Center v kalifornském Oaklandu. „Je to extrémně účinná vakcína, která chrání děti po dobu, než mohou být samy očkovány,“ dodala.

Proočkovanost těhotných proti černému kašli roste

Očkovací program pro těhotné byl v Kalifornii spuštěn v roce 2010 a to na jako reakce na zhoršenou epidemiologickou situaci, kdy počet případů onemocnění rostl. Od roku 2013 je pak očkování těhotných mezi 27. až 36. týdnem gravidity vakcínou Tdap doporučováno plošně v USA na základě rozhodnutí Centers for Disease Control and Prevention, a to bez ohledu na to, zda byla žena proti černému kašli v průběhu svého života očkována či nikoliv. Jak popisuje nová studie, mezi lety 2006 až 2008, tedy ještě před přijetím národního i federálního doporučení o očkování těhotných, mělo méně než 1 % novorozenců očkované matky. Na začátku studie v roce 2010 již 12 % novorozenců mělo očkované matky. V roce 2015 již mělo 87 % dětí matky, které byl v těhotenství očkované. Vlastní očkování je pak vhodné opakovat při každém těhotenství, pokud mezi graviditami uběhl více než 1 rok.

Očkování v těhotenství od roku 2015 pak doporučuje i česká Národní imunizační komise: „Hlavním cílem očkování v těhotenství je chránit nejmenší děti prostřednictvím posílení transplacentálního přenosu specifických mateřských protilátek na plod a do mateřského mléka. Dostatečná hladina mateřských protilátek je považována za nejdůležitější faktor ochrany před onemocněním u novorozenců a kojenců do doby, než u nich bude zahájeno očkování,“ popisuje doporučení odborníků s tím, že většina těhotných sice byla v dětství očkováno, avšak toto očkování už je dostatečně nechrání. „Očkování v posledním trimestru těhotenství proti pertusi dočasně zvýší ochranné mateřské protilátky, které přechází od matky přes placentu k jejímu nenarozenému dítěti. K přestupu mateřských protilátek dochází po 30. týdnu těhotenství a při očkování v průběhu třetího trimestru těhotenství dochází k přenosu nejvyšších koncentrací mateřských protilátek. Přenesené mateřské protilátky pasivně chrání dítě v prvních 2 – 3 měsících života, než může být očkováno proti pertusi. Při očkování v průběhu těhotenství je dosahováno vyšších hladin specifických protilátek v mateřském mléce, než při očkování žen po porodu,“ udává doporučení s tím, že očkování chrání i samotnou těhotnou. „Dosud nebylo prokázáno zvýšené riziko vedlejších reakcí po vakcinaci u těhotných žen ve třetím trimestru a ani u jejich dětí,“ stojí rovněž v doporučení.

Jak shrnuje autorský tým, nová americká studie nebyla navržena tak, aby potvrdila, že děti očkovaných matek jsou chráněny proti černému kašli. Vzhledem k tomu, že většina matek sledovaných dětí, byla očkována zhruba ve stejném období během těhotenství, tak také nemůže pomoci určit nejvhodnější termín vakcinace v průběhu gravidity. Jak upozorňuje agentura Reuters, i přes tato omezení se jedná o první studii, která přinesla opravdu silné argumenty pro to, že tato forma očkování chrání jak těhotné, tak novorozence a kojence, aniž by přitom snížila účinnost pozdějšího očkování, které děti podstupují. „Ve skutečnosti se ukazuje, že benefity z očkování matky vakcínou Tdap přetrvávají i po této imunizaci,“ uvedla pro agenturu Reuters, Yvonne Maldonado, pediatrička věnující se výzkumu infekčních chorob na Stanford University School of Medicine v Kalifornii, která nebyla součástí výzkumného týmu. Nová studie současně ukázala, že pozitivní efekt očkování během těhotenství přetrvává u dítěte až do věku jednoho roku, kdy snižuje pravděpodobnost nákazy černým kašlem o 69 %. A to i po započtení efektu očkování, které dítě obdrží během prvního roku života.

První očkování proti černému kašli? Nejlépe už v děloze

Jak shrnuje magazín Forbes, už předchozí studie prokázaly, že toto očkování těhotných je účinné a bezpečné: „Těhotné ženy, které dostaly posilující dávku očkování proti dávivému kašli, mají důvod k radosti. Jejich novorozené děti mají mnohem menší pravděpodobnost onemocnět než ostatní kojenci. Jedna z vůbec největších studií zaměřená na prenatální očkování proto černému kašli ukázala, že tato vakcína je účinná z více než 91 % v prevenci život ohrožujícího onemocnění.“ Důvod k doporučení plošného očkování těhotných ze strany Centers for Disease Control and Prevention je právě nepříznivá změna epidemiologické situace, kdy se černý kašel vyskytuje stále častěji.

Podle vědkyně Julie Leask, která se na australské University of Sydney, věnuje oblasti veřejného zdraví, by se těhotné ženy měly samy aktivně ptát svého lékaře na možnost tohoto očkování, pokud jim není nabídnuto. „Tato data dále posilují důvody pro očkování v těhotenství jako ‚první dávky očkování u dětí,‘ popsala pro agenturu Reuters. Uvedená studie současně ukázala, že očkování matky v průběhu těhotenství, poskytuje narozenému dítěti vyšší ochranu než dříve používaná a doporučovaná „kokonová strategie“, tedy očkování ostatních členů rodiny. „Dříve jsme doporučovali kokonovou strategii, tedy očkování proti černému kašli u všech, kteří se budou s miminkem mazlit, ale ukázalo se, že současné šetrné vakcíny nejsou schopny zabránit nosičství infekce. Proto je nyní jako neúčinnější ochrana kojence doporučováno očkování matky v těhotenství, což je odvážná záležitost vzhledem k tomu, že početí a těhotenství samo o sobě jsou imunitním fenoménem,“ popsal profesor imunologie Jan Krejsek, který působí na Ústavu klinické imunologie a alergologie, LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové, a to na workshopu Pravda o očkování, jež uspořádala nezisková organizace Loono. Podle něj je očkování v těhotenství umělým zásahem, kterým se vstupuje do jemného přediva imunologických reakcí probíhajících během těhotenství. Nicméně se podle něj ukazuje, že toto očkování je účinné a bezpečné.

Černý kašel může kojence zabít

Pertuse se opakovaně objevuje také ve vyspělých zemích světa, včetně České republiky. Podle údajů Státního zdravotního ústavu od roku 1993 roste nemocnost černým kašlem u dětí do jednoho roku. V Česku pak dochází k nárůstu a poklesu nemocnosti napříč věkovými skupinami ve zhruba dvouletých až pětiletých cyklech. V roce 2015 se pak objevilo 585 případů onemocnění, v roce 2014 2 521 nemocných. „Pertuse je nejzávažnější svým průběhem a případnými komplikacemi pro nejmenší dosud neočkované nebo neúplně očkované kojence,“ konstatuje zpráva SZÚ. Konkrétně se před dvěma lety objevilo onemocnění u 29 dětí ve věku do jednoho roku, z toho 21 dětí muselo být kvůli infekci hospitalizováno. Ve 20 případech se jednalo o hospitalizaci před čtvrtým měsícem věku. „Ve skupině dětí do jednoho roku života bylo v roce 2015 hlášeno 29 onemocnění pertusí; z toho v době onemocnění nebylo očkováno proti pertusi celkem 25 dětí. Jednou dávkou vakcíny bylo očkováno 1 dítě, 1 dítě dvěma a dvě děti třemi dávkami. V roce 2015 nebylo v době onemocnění zahájeno očkování u 86 % dětí,“ shrnuje SZÚ.

Podle údajů Centers for Disease Control and Prevention je na místě si uvědomit možné komplikace černého kašle právě u nejmenších dětí. Zhruba polovina z těch, co onemocní, musí být hospitalizována. Asi u každého čtvrtého dojde k rozvoji zápalu plic. U 61 % nemocných novorozenců a kojenců se objeví zpomalení nebo zástava dechu. Každé sté nemocné dítě pak na černý kašel umírá, a to i v zemích s vyspělým zdravotnictvím. Právě nárůst počtu případů černého kašle v Česku byl jednou z hlavních příčin změny očkovacího kalendáře u dětí v roce 2010, kdy bylo zrušeno plošné očkování proti tuberkulóze. „Pertuse je nyní nejvážnějším problémem, se kterým se u novorozenců a kojenců potýkáme. I v případě, že byla matka v minulosti (pozn. redakce: během svého života, nikoliv v těhotenství) očkována, předá dítěti protilátky jen pro první týdny života. Ve dvou měsících nemají protilátky od matky tři čtvrtiny kojenců, ve třech měsících jsou pak všichni kojenci bez proti látek od matky. Pertuse přitom může u dětí vést k dechové nedostatečnosti a tyto děti mohou na černý kašel zemřít, a proto je potřebujeme očkovat ve dvou měsících věku,“ upozornila lékařka Zuzana Blechová, která působí na Klinice infekčních nemocí 2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce v Praze, na workshopu Pravda o očkování.

Možnost očkování proti černému kašli v těhotenství uvítala také další expertka, která se účastnila tohoto workshopu, Parvine Gricová, praktická lékařka pro děti a dorost. „Jako pediatrička velmi vítám možnost očkování pro černému kašli u těhotných. Sama jsem zažila případ pertuse u malého miminka a díky tomu, že jsem měla zkušenosti z infekčního lékařství, byla jsem schopna toto onemocnění správně rozeznat. Kdo jednou měl možnost slyšet pertusi, nikdy na to nezapomene,“ popsala své zkušenosti. Zdrojem infekce u tohoto kojence byla jeho matka. „Podle literatury poskytuje očkování imunitu proti onemocnění zhruba 8 až 10 let, prodělání infekce pak přináší imunitu po dobu 2 až 12 let, tedy ani prodělání černého kašle proto němu neposkytuje celoživotní ochranu,“ dodala lékařka. Navíc bakterie způsobující pertusi, se dokáže „bránit“, a tak se přizpůsobuje a prochází vývojem. To znamená, že člověk, ať už byl očkován či černý kašel prodělal, nemusí být chráněn proti typu bakterie, která právě koluje v populaci. Časově omezená imunita spolu s omezenou účinností vakcíny jsou vedle celosvětového nárůstu případů černého kašle podle magazínu Statnews.com příčinami nového vzestupu infekce. „I když je vakcína proti černému kašli tím nejefektivnějším nástrojem, který máme pro prevenci této choroby, žádná vakcína není 100 % účinná. Pokud černý kašel koluje v komunitě, je zde šance, že se plně očkovaná osoba jakéhokoliv věku, nakazí touto velmi nakažlivou nemocí. Pokud jste očkováni, ale přesto onemocníte, infekce obvykle nebývá tak vážná,“ informuje na svém webu Centers for Disease Control and Prevention.

Ludmila Hamplová