Nemocnicím chybí už tři tisíce sester: ani zkracování délky studia sestřičky nepřilákalo, tvrdí ČAS

V Česku chybí kolem tří tisíc zdravotních sester. Stav nezlepšilo ani zavedení modelu 4+1, které umožnilo zkrácené studium na všeobecnou sestru. Foto: Flickr

Zdravotní sestry jsou jako nedostatkové zboží. Kdekdo se po nich poptává, přitom stále nemocnicím schází kolem tří tisíc zdravotních sester. Přesná a čerstvá čísla o absenci bude mít Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR k dispozici nejdříve koncem srpna, ale už teď se dá předpokládat, že se počty chybějícího zdravotnického personálu nijak nevylepšily. Zdravotní sestry do nemocnic podle prezidentky České asociace sester Martiny Šochmanové totiž – prozatím – nepřilákaly ani o něco vyšší mzdy, ale ani zkrácení doby studia, ke kterému přistoupilo loni ministerstvo zdravotnictví, když mimo jiné zkrátilo dobu potřebného studia na všeobecnou sestru ze tří let studia VŠ nebo VOŠ na jeden rok studia VOŠ. „Jak vidno, tato úprava studia sestry do nemocnic nepřilákala,“ podotýká k tomu Šochmanová.

 

V českých nemocnicích je kolem 85 tisíc sesterských úvazků, okolo tří tisíc sestřiček však schází. Od roku 2010 jich přitom z nemocnic odešlo kolem 1500. Podstav je téměř všude. Vážná je situace i v Praze, kde nemocnice poptávají dokonce už stovky sester. „Aktuálně chybí ve FN Motol zhruba 110 sester. Lékaři jen v některých oborech, tam v zásadě nemáme problém,“ uvedla jako příklad mluvčí motolské nemocnice Pavlína Danková.

Zhruba 80 sester chybí na Plzeňsku, 200 v Ústeckém kraji, 120 v Libereckém kraji. Ve Zlíně nebo v Olomouckém kraji aktuálně chybí asi 10 procent sester. Naopak lepší je situace třeba v Jihočeském kraji či na Vysočině. V tamních nemocnicích chybí snad asi „jen“ 16 sester, nejčastěji na interním oddělení.

„V rámci celé skupiny AGEL, která v Česku zahrnuje 12 nemocnic a síť poliklinik, jde o desítky lékařů i zdravotních sester, které bychom uvítali. Přesto chod našich ambulancí ani oddělení napříč zdravotnickými zařízeními není ohrožen,“ uvedla nyní tisková mluvčí Agel Lucie Drahošová.

„V České republice v současné době chybí kolem dvou až tří tisíc sester. Největší nedostatek je podle našich informací především na lůžkových odděleních, kde je práce náročnější – fyzicky i psychicky. Sestry odsud proto často odcházejí do stabilnějšího prostředí soukromých ambulancí, kde není směnný provoz. Kromě toho chybějí i úzce specializované sestry a začíná se projevovat nedostatek dětských sester,“ uvádí k číslům prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová.

V Motole si sestry vydělají až téměř 45 tisíc

Aktuální průměrné platy sester jsou ve FN Motol podle mluvčí Dankové 44 663 korun. „Sestry a porodní asistentky mají průměrný plat 24 078 korun, průměrný výdělek z pracovního poměru s dohodami je 33 844 korun,“ uvedla dále kupříkladu tisková mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová. Průměrně si sestra na Zlínsku podle mluvčí Zlínského kraje Heleny Mráčkové vydělá 31 tisíc Kč. „Sestry mají v Liberci mezi 30 až 40 tisíci,“ doplnila čísla i mluvčí Libereckého kraje Lenka Klimentová.

„Skupina AGEL, která je největším soukromým poskytovatelem zdravotní péče v České republice, dbá na to, aby platy v jejích zdravotnických zařízeních napříč republikou byly konkurenceschopné, korespondovaly s aktuální ekonomickou situací v českém zdravotnictví, ale také odrážely reálné příjmy jednotlivých nemocnic. Jakožto soukromý poskytovatel nemáme stejné povinnosti jako státní či krajské nemocnice, přesto pokud v těchto zařízeních dochází k navyšování platů, reagujeme na tuto situaci,“ odpověděla v rámci dotazů na platy mluvčí Agelu Lucie Drahošová.

„Průměrný hrubý výdělek sestry za první pololetí činil 36 049 Kč – bez sester praktických,“ uvedl ředitel Krajské zdravotní a.s. Petr Fiala.

I zdravotnické odbory mají svá čísla, i když prý poněkud staršího data. Průměrná hrubá mzda všeobecných sester byla loni podle odborů ve státní nemocnici 30 866 korun měsíčně, v nestátní pak 25 434 korun. Základní mzda sester v nestátních zařízeních se loni na začátku roku pohybovala od 21 080 do 29 570 korun měsíčně podle délky praxe, platy zaměstnanců ve státních zařízeních se pohybovaly od 25 700 do 34 160 korun. Smluvní mzdy pobírají zaměstnanci krajských, městských či soukromých nemocnic.

A jaká čísla uvádí Česká asociace sester? „Co se výše platů týče, v případě státních nemocnic se uvádí průměrná výše platu sester kolem 31 tisíc hrubého měsíčně, zatímco v nestátních zařízeních dostávají sestry přibližně o pět tisíc korun hrubého méně. Podotýkám, že průměrná hrubá mzda v České republice byla loni něco přes 29 tisíc, tak se nelze divit, že jsou sestry nespokojené, vzhledem k tomu, že si v lepším případě vydělají lehce nad republikový průměr, v horším případě na něj ani nedosáhnou. Proto také české sestry z profese odcházejí, nebo do ní po studiu ani nenastoupí. Za Českou asociace sester vítáme jakékoli finanční přilepšení k platu sester, proto i příplatek za směnný provoz v nemocnici vnímáme jako pozitivní faktor, který může sestry motivovat pro práci v nemocnici a pomoci tak vyřešit personální krizi v oboru,“ vysvětlila prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová.

Zdravotnické odbory dlouhodobě kritizují rozdíly mezi odměňováním ve státních nemocnicích a nemocnicích jiných zřizovatelů. Zatímco platy prvních se řídí tarifními tabulkami, druzí pobírají smluvní mzdy, které se někdy nezvyšují tak, jak vláda deklaruje. Rozdíly jsou až desítky procent.

Průměrný výdělek zahrnuje tarif i všechny odměny, náhrady a příplatky. U sester činí tarif asi 65 procent mzdy. K tomu mají osobní ohodnocení nebo příplatky za přesčasy. Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková k tomu nedávno připomněla, že má být připraven pozměňovací návrh zákona, který odměňování sjednotí (psali jsme zde).

V červenci loňského roku se platy zdravotních sester pracujících v lůžkových zdravotnických zařízeních v třísměnném nebo nepřetržitém provozu zvýšily o dva tisíce korun hrubého, letos se opět navýšily. Navýšení se týkalo asi 43 tisíc lidí. Jenže ani loňské a letošní příplatky, ale ani změna vzdělávání dalšímu odlivu sester z nemocnic nezabránila, zdůrazňuje prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová.

„Kdysi jsem řekla – a na tom si trvám – že snižování vzdělání, zkracování délky přípravy, není cesta k tomu, aby se přivedlo více sester do systému. Současná praxe nám ukazuje, že moje tvrzení je správné, protože o studium není téměř žádný zájem – přestože příslušný zákon začal platit loni, tak by měli být už první absolventi, ale stále nejsou. Takže podle mne není řešení v tom, že se sníží požadavky na vzdělání,“ zdůraznila Šochmanová, která je zároveň náměstkyní ředitele pro ošetřovatelskou péči a kvalitu v IKEM. „Nám momentálně v IKEMu chybí plus mínus 15 sester. Ta čísla se průběžně mění,“ dodala.

Všeobecná sestra musela totiž mít do minulého roku vyšší odbornou nebo vysokou školu, což podle mnohých odborníků i politiků bylo příčinou toho, proč bylo sester nedostatek. Ministerstvo zdravotnictví na to ale reagovalo a zkrátilo dobu potřebného studia na všeobecnou sestru ze tří let studia VŠ či VOŠ na jeden rok studia VOŠ.

Asociace sester ale bojuje v rámci platů ještě jinak. Není to tak dávno, co přišla s návrhem na pětitisícový výsluhový příspěvek pro sestry v lůžkových zařízeních pracujících ve směnách. Momentálně výsluhy pobírají například bývalí policisté, vojáci, hasiči nebo celníci. Nárok na ně vzniká po skočení služebního poměru trvajícího minimálně patnáct let.

Vláda Andreje Babiše ale chce, aby se zaměstnancům ve zdravotnictví i nadále zvyšovaly platy. Premiér sice prohlásil 12. června, že by se od ledna příštího roku sestrám měl zvýšit příplatek za směny o pět tisíc korun, takže ze dvou tisíc na sedm tisíc korun, jenže zdravotnické odbory chtějí nejen navýšení příplatku pro sestry, ale i plošné desetiprocentní zvýšení tabulkových platů. Podle nich to totiž Babiš dříve slíbil, jenže pak z toho nepochopitelně couvl. „Nesmíříme se s tím, náš požadavek dál trvá,“ reagovala nedávno šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková (více zde).

České sestry čím dál více nahrazují Ukrajinky a Slovenky

Za nelékařské zdravotníky tak v Česku pracují mnohdy cizinky. „Zatím pracuje v krajských nemocnicích 56 zahraničních sester, hlavně ze Slovenska, Polska, Ukrajiny, Ruska či Bulharska. I tak ale mají stále 66 volných míst pro sestry,“ nastínil náměstek hejtmana pro zdravotnictví Moravskoslezského kraje Martin Gebauer (ANO). Ve společnosti Agel podle mluvčí společnosti „řádově pracuje několik desítek sester, a to převážně ze Slovenska.“ Drtivá většina těchto pracovníků však prý žije v Česku již dlouhé roky. Ředitel Krajské zdravotní a.s. Petr Fiala potvrdil, že v nemocnicích Ústeckého kraje pracuje 19 sester s cizí státní příslušností, z nichž 13 je ze Slovenska a dvě z Ukrajiny.

Karlovarský kraj míní situaci prozatím řešit tím, že od 1. května letošního roku nabízí zdravotníkům náborové příspěvky. Ty získávají noví zaměstnanci, kteří pracují v nemocnicích poskytujících akutní lůžkovou péči, tedy v karlovarské a chebské nemocnici, a také v nemocnicích v Sokolově a v Ostrově.

„Dlouhodobě se potýkáme s nedostatkem především zdravotních sester, jen v nemocnici v Chebu jich chybí celkem 90. Lepší situace ale není ani v ostatních zdravotnických zařízeních. Důsledkem toho je mimo jiné uzavření dětského oddělení nemocnice Ostrov, kde od konce června není v provozu gynekologicko-porodnické oddělení této nemocnice,“ vysvětlil krajský radní Jan Bureš. Podmínkou pro udělení náborového příspěvku je setrvání v pracovním poměru v uvedených nemocnicích v kraji minimálně tři roky v polovičním pracovním úvazku.

Náborový příspěvek určený pro zdravotní sestru činí 150 tisíc korun, přičemž v prvním roce pobírání příspěvků dostane nová sestra 100 tisíc korun, v druhém roce zbývajících 50 tisíc korun. Příspěvky se mají vztahovat také na fyzioterapeuty a radiologické asistenty, kteří patří v nemocnicích ke stejně nedostatkovým profesím, jako jsou praktické a všeobecné sestry.

Po náborovém příspěvku sáhla i další zaříezení. „Intenzivně pracujeme na náboru nových zaměstnanců. Ve Středomoravské nemocniční jsme zavedli náborové příspěvky ve výši až 50 tisíc korun. Pro všeobecné sestry na oddělení ARO do nemocnice Prostějov,“ zveřejnilo před časem tiskové oddělení skupiny Agel, která sdružuje v ČR několik nemocnic.

Zavírají se celá oddělení

Kvůli chybějícímu personálu – jak lékařského, tak nelékařského – ale mnohde dokonce musejí zavírat celá oddělení. Upozorňuje na to průběžně Česká lékařská komora. Tak třeba loni zveřejnila komora dopis praktické lékařky MUDr. Jaroslavy Švandrlíkové, předsedkyně OS ČLK Karlovy Vary: „Karlovarská krajská nemocnice se potýká s nedostatkem zdravotnického personálu, a to jak lékařů, tak zdravotních sester. Kvůli kritickému nedostatku sester jsou v současné době uzavřeny dvě stanice interního oddělení, jedna stanice chirurgie a v tomto týdnu bylo uzavřeno infekční oddělení – lůžková část. Fungovat bude jen ambulantní složka. Nejbližší infekční lůžkové oddělení je v Plzni, Ústí nad Labem nebo v Praze Na Bulovce…“ uvádí Švandrlíkové na začátku dopisu.

„V Lužické nemocnici nemá kdo vést porody, porodnice se zavírá,“ anoncovala ČLK jiný případ zdravotnického zařízení. Jde o Lužickou nemocnici v Rumburku, o jejímž úplném uzavření se stále spekuluje. Kvůli dovoleným a nedostatku personálu tam bylo letos od 29. června do 9. července uzavřené celé interní oddělení a další provoz jiných oddělení se musel výrazně omezovat. Město sice vypsalo na zdravotnické zařízení tendr, ovšem do něj se zapojil jediný zájemce, který ale od provozování nemocnice nakonec ustoupil.

Velkou krizi zažívá i krajská oblastní nemocnice Náchod, kde chybí podle náměstka hejtmana pro zdravotnictví Aleše Cabicara (TOP 09) 15 až 20 lékařů a 30 až 40 zdravotních sester. „Například na hematologickém a onkologickém oddělení je pouze jeden kmenový lékař, a to primář,“ poznamenal Cabicar. Kromě personálních problémů se náchodská nemocnice potýká se ztrátovým hospodařením. Šestadvacet primářů a vrchních sester nemocnice poslalo letos v únoru vedení kraje prohlášení, v němž personální situaci označili za alarmující a stav nemocnice za „pokračující destrukci“.

Na dotaz, zda podobný osud čeká i některá zdravotnická zařízení v Jihomoravském kraji, tisková mluvčí tamního hejtmana Monika Brindzáková jen pokrčila rameny. „Minimální počty personálu v nemocnicích jsou dány vyhláškou, v současnosti je tento stav v krajských nemocnicích naplněn, péče o pacienty je tedy zajištěna. Do optimálního počtu ale chybí v krajských nemocnicích asi čtyři desítky sester,“ poznamenala.

Problémy s absentujícími lékaři i se středním zdravotnickým personálem jsou podle tamních radních prý všude napříč Českou republikou i všemi zdravotnickými a sociálními zařízeními bez ohledu na zřizovatele. „Je nutno uvést, že minimální počty lékařského i nelékařského personálu jsou limitující pro samotnou existenci jednotky, v případě nezajištění stanoveného minima musí být jednotka uzavřena. K této situaci došlo v našich nemocnicích pouze k 1. 1. 2017 v nemocnici Tišnov, kde interní lůžka v počtu 25 kusů musela být uzavřena. Tato ale byla i tak již delší dobu využívána pouze z 50 procent,“ tlumočila Brindzáková stanovisko Jihomoravského kraje.

Olga Böhmová