Ředitel VZP: Nepřijetí regulace úhrad zdravotních prostředků by přineslo růst nákladů o více než dvě miliardy

"Aktuální materiál považuji za rozumný kompromis, se kterým jsme schopni fungovat a do budoucna budeme usilovat o jeho vylepšování," říká k novele ošetřující úhradu zdravotnických prostředků ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Foto: Tomáš Cikrt

Návrh úpravy ošetřující úhrady zdravotnických pomůcek bude zítra projednávat sněmovní zdravotnický výbor. Kompromisní novelu, na které spolupracovali pacienti, odborné společnosti a další stakeholdeři, vítá také ředitel největší české zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. Dosud totiž byla VZP nucena suplovat to, že zákon nestanovuje konkrétní pravidla pro úhradu zdravotnických prostředků, a sklízela kritiku, že jedná nepředvídatelně a netransparentně. I když tak navrhovaná úprava není zcela dle představ pojišťovny, bude ji během schvalovacího procesu jednoznačně podporovat.

 

Je podle Vás nyní nezbytné přijímat novou právní úpravu regulace úhrad zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz?

To je zcela nepochybné. VZP dlouhodobě čelí neoprávněné kritice, kterou si skutečně nezaslouží. Všichni v terénu dobře vědí, že současná právní úprava je naprosto nevyhovující. VZP z ní vyplývají povinnosti, avšak zákon vůbec nestanoví konkrétní pravidla, kterými se máme řídit. Ať uděláme cokoli, vždy přijde útok, že tak činíme netransparentně, nepředvídatelně a bez náležité právní opory. Takto jsme celý systém suplovali mnoho let a tento stav by již měl skončit. Myslím, že loňský nález ústavního soudu je v tomto směru poslední kapkou. Nyní se nová právní úprava prostě přijmout musí, jinak nastane velký problém pro všechny strany.

Co vlastně hrozí, pokud by se příslušná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění neschválila?

Některé důsledky známe již dnes s absolutní jistotou. Do této kategorie patří zánik obou dvou klíčových nástrojů, kterými drží VZP celý systém úhrad poukazových zdravotnických prostředků v mantinelech finanční udržitelnosti a únosnosti z pohledu veřejného zdravotního pojištění. Těmito nástroji jsou „ekonomicky nejméně náročná varianta zdravotnického prostředku“ a „průzkum trhu“. Oba tyto instituty však od 1. 1. 2019 ruší nález ústavního soudu. Taktéž je zřejmé, že se u většiny zdravotnických prostředků zvýší či zcela nově vznikne spoluúčast pojištěnců, a to na úroveň doplatků ve výši 25 procent. Další dopady jsou pak v režimu odůvodněných obav a očekávání. V důsledku odpadnutí cenových stropů lze očekávat masivní zdražení zdravotnických prostředků. Část dodavatelů to již veřejně deklarovala. Z prvotních kalkulací vyplynulo riziko navýšení nákladů systému veřejného zdravotního pojištění téměř o jednu třetinu, tedy o více jak o dvě miliardy korun ročně.

Jak jste spokojen s procesem přípravy nové právní úpravy v režii ministerstva zdravotnictví?

Myslím, že po mnoha letech to tentokrát ministerstvo vzalo za správný konec. Sezvalo všechny dotčené strany, tedy nejen zdravotní pojišťovny, ale i SÚKL, odborné společnosti, pacientské organizace, profesní komory a průmyslové asociace, k jednomu stolu do velké pracovní skupiny a společně s nimi připravilo až překvapivě konsenzuální návrh nové koncepce. Stejně tak veškeré další formální části legislativního procesu probíhaly maximálně otevřeně a transparentně, tudíž se domnívám, že všechny strany včetně VZP dostaly široký prostor pro uplatnění svých klíčových priorit a připomínek.

Platí tedy, že jste s textem novely, která je nyní projednávána v poslanecké sněmovně, plně spokojen?

Plně spokojen pochopitelně nejsem. Jestliže se přípravy novely účastní široká paleta subjektů, které mají různé, mnohdy až protichůdné zájmy, nelze dosáhnout stavu, kdy se podaří dosáhnout naplnění představ všech stran. Pro mě jsou klíčové následující věci. Nová právní úprava je relativně administrativně nenáročná, takže existuje odůvodněný předpoklad, že ji SÚKL zvládne zprocesovat bez velkých časových prodlev. Systém je finančně vyvážený a stabilní. Do budoucna mají zdravotní pojišťovny svěřeny dva důležité nástroje, a sice možnost uzavírání „dohod o nejvyšší ceně“ a právo iniciovat tzv. „cenové soutěže“. Od těchto institutů si v budoucnu slibujeme i dílčí úspory. Také je pro mě důležité, že při ministerstvu zdravotnictví bude i nadále působit Komise pro kategorizaci a úhradovou regulaci zdravotnických prostředků, která bude připravovat každoroční aktualizaci kategorizačního stromu. Této komise se budou pravidelně účastnit i zástupci VZP. Celkově lze tedy říct, že aktuální materiál považuji za rozumný kompromis, se kterým jsme schopni fungovat a do budoucna budeme usilovat o jeho vylepšování.

Takže v rámci blížícího se projednávání v parlamentu budete návrh podporovat?

Zcela jednoznačně. Samozřejmě se může objevit nějaký ten pozměňující návrh ze strany zákonodárců. Pokud bude konsenzuální, pak není asi nezbytné rigidně trvat na původním textu. Určitě ale budeme zákonodárcům vděčni, pokud dají na výsledky práce odborné pracovní skupiny a do materiálu budou zasahovat co nejméně. VZP rozhodně nebude iniciovat žádné rozsáhlé koncepční změny. O drobných vylepšeních je třeba vždy diskutovat napříč celou odbornou veřejností.

-red-