V Praze a Brně bylo v ovzduší naměřeno více ultrajemného prachu než v Berlíně či Kodani. Dánsko problém řešilo zavedením prachových filtrů u vozidel s dieslovým motorem. Foto: Morguefile

Ultrajemný prach stojí v Praze až za 15 úmrtími denně

Počty onemocnění a úmrtí na nemoci dýchacích cest stoupají se zvýšeným výskytem ultrajemných částic prachu v ovzduší. Naproti tomu souvislost s počty onemocnění a úmrtí na nemoci srdce a cév nebyla prokázána. Ukazují to průběžné výsledky projektu UFIREG, v němž vědci od července 2011 měří vliv prachových částic menších než 100 nanometrů na lidské zdraví. V projektu jsou zapojeny vedle Prahy také německé Drážďany a Augsburg, slovinská Lublaň a ukrajinské Černivci.     

 

„V případě Prahy může být dáno do souvislosti s vyšším množstvím ultrajemných částic v ovzduší 15 úmrtí denně,“ řekl včera novinářům při zveřejnění průběžných výsledků Miroslav Dostál z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.

Připomněl, že měření koncentrací ultrajemných částic v ovzduší zatím není nikde v Evropě zahrnuto do běžných monitorovacích sítí, projekt se tedy zabýval měřením jejich koncentrací jako jedním z nových rizik. Analyzovány byly denní koncentrace ultrajemných částic měřených na monitorovacích stanicích a denní počty úmrtí a hospitalizací obyvatel daného města.

„Riziko je v procentuálním zvýšení denních počtů úmrtí a hospitalizací, pokud koncentrace ultrajemných částic stoupne o 1000 na kubický centimetr. Mírně se liší pro jednotlivá zúčastněná města, je to zhruba od pěti do 22 procent,“ doplnil.

Ultrajemné částice se na celkové hmotnosti prachových částic v ovzduší podílejí jen málo, ale zato tvoří většinu jejich celkového počtu i souhrnné povrchové plochy.

Projekt UFIREG (Ultrafine particles – an evidence based contribution to the development of regional and European environmental and health policy) má poskytnout důkazy o negativních účincích ultrajemných částic prachu na lidské zdraví. Souhrnné výsledky budou zveřejněny na závěrečné konferenci 28. listopadu v Drážďanech. Politici tak dostanou od vědců argumenty k prosazování takových změn v ochraně ovzduší, které by vedly i k omezení zdravotních rizik pro obyvatelstvo.

-čtk-